Žalm 28:1–9

Od Davida. 28  K tobě, Jehovo, stále volám.+Má Skálo, nebuď ke mně hluchý,*+abys nezůstal vůči mně tichý+a já se nemusel stát podobným těm, kdo sestupují do jámy.+   Slyš hlas mých snažných proseb, když k tobě volám o pomoc,když pozvedám ruce+ k nejvnitřnější místnosti tvého svatého místa.+   Nevleč mě spolu s ničemnými lidmi a s těmi, kdo konají to, co ubližuje,+[s] těmi, kdo se svými druhy mluví o míru,+ ale v jejichž srdcích je to, co je špatné.+   Dej jim podle jejich jednání+a podle špatnosti jejich zvyklostí.+Podle díla jejich rukou jim přece dej.+Oplať jim jejich vlastní konání.+   Neberou totiž zřetel na Jehovovu činnost+ani na dílo jeho rukou.+Strhne je a nebude je budovat.   Požehnaný buď Jehova,* neboť uslyšel hlas mých snažných proseb.+   Jehova* je má síla+ a můj štít.+V něho důvěřovalo mé srdce,+a obdržel jsem pomoc, takže mé srdce jásá,+a svou písní mu budu chvalořečit.+   Jehova* je silou svému lidu*+a je pevností velkolepé záchrany svého pomazaného.*+   Zachraň přece svůj lid a požehnej svému dědictví;+a pas je a nes je na neurčitý čas.+

Poznámky

Nebo „neodvracej se ode mne mlčky“.
Viz dodatek 1C §10.
Viz dodatek 1C §10.
Viz dodatek 1C §10.
„Svému lidu“, LXXSyVg a osm heb. rkp.; M „jim“.
„Svého pomazaného.“ Heb. meši·chóʹ; řec. chri·stouʹ; syr. meši·cheh; lat. chriʹsti.