Žalm 44:1–26
Vedoucímu. Od Korachových synů+. Maskil.*
44 Bože, svýma ušima jsme slyšeli,naši praotcové nám vylíčili+činnost, kterou jsi konal za jejich dnů,+za dávných dnů.+
2 Sám jsi svou rukou zahnal dokonce národy+a přistoupil jsi k tomu, abys [místo nich] vsadil je.+Rozbíjel jsi národnostní skupiny a posílal je pryč.+
3 Ne svým vlastním mečem vzali totiž do vlastnictví zemi,+a ne jejich vlastní paže jim přinesla záchranu.+Vždyť to byla tvá pravice a tvá paže+ a světlo tvého obličeje,protože jsi v nich měl zalíbení.+
4 Ty jsi můj Král, Bože.+Přikaž velkolepou záchranu* pro Jákoba.+
5 Tvým prostřednictvím budeme tlačit i své protivníky;+v tvém jménu pošlapeme ty, kdo proti nám povstávají.+
6 Nebyl to přece můj luk, v nějž jsem stále důvěřoval,+a to, co mě zachraňovalo, nebyl můj meč.+
7 Vždyť tys nás zachránil před našimi protivníky,+a ty, kdo nás prudce nenáviděli, jsi zahanbil.+
8 V Bohu budeme předkládat chválu po celý den+a na neurčitý čas budeme chvalořečit tvému jménu.+ Seʹlah.
9 Ale nyní jsi [nás] odvrhl a stále nás pokořuješ+a netáhneš s našimi vojsky.+
10 Stále působíš, abychom se obraceli zpět před protivníkem,+a právě ti, kdo nás prudce nenávidí, plenili pro sebe.+
11 Vydáváš nás jako ovce, jako něco k jídlu,+a rozptýlil jsi nás mezi národy.+
12 Prodáváš svůj lid za naprosto žádnou hodnotu+a žádné jmění jsi nezískal cenou za něj.
13 Vystavuješ nás jako pohanu našim sousedům,+posměch a pošklebky těm všude kolem nás.+
14 Vystavuješ nás jako příslovečné rčení mezi národy,+potřásání hlavou mezi národnostními skupinami.+
15 Po celý den mám před sebou své pokořenía pokryla mě hanba mého vlastního obličeje+
16 pro hlas toho, který haní a mluví utrhačně,kvůli nepříteli a tomu, kdo se mstí.+
17 To všechno na nás přišlo, a my jsme na tebe nezapomněli,+a nejednali jsme falešně v tvé smlouvě.+
18 Naše srdce se nevěrně neobracelo zpět,+ani naše šlépěje se neodchýlily z tvé stezky.+
19 Vždyť tys nás rozdrtil na místě šakalů+a přikrýváš nás hlubokým stínem.+
20 Jestliže jsme zapomněli jméno svého Boha*nebo rozprostíráme dlaně k cizímu bohu,*+
21 což to Bůh sám nevypátrá?+Vždyť je si vědom tajemství srdce.+
22 Kvůli tobě jsme však zabíjeni po celý den;jsme počítáni za ovce na porážku.+
23 Procitni přece. Proč stále spíš, Jehovo?*+Probuď se přece. Neodvrhuj navždy.+
24 Proč zůstává i tvůj obličej skrytý?Proč zapomínáš na naše trápení a [na] náš útlak?+
25 Vždyť naše duše se sklonila* do prachu;+naše břicho přilnulo až k zemi.
26 Povstaň nám přece na pomoc+a vyplať nás pro svou milující laskavost.+
Poznámky
^ Viz 42:5, ppč. „záchraně“.
^ „K ... bohu“. Heb. leʼelʹ.
^ „Svého Boha.“ Heb. ʼElo·héʹnu.
^ Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
^ „Roztála (ztratila se)“, na základě jiného odvození heb. slovesa.
