Žalm 55:1–23

Vedoucímu na strunné nástroje. Maskil.* Od Davida. 55  Bože, dopřej přece sluchu mé modlitbě;+a neschovávej se před mou žádostí o přízeň.+   Věnuj mi přece pozornost a odpověz mi.+Má starost mě neklidně honí sem a tam+a nemohu než projevovat zneklidnění   kvůli hlasu nepřítele, kvůli nátlaku ničemného.+Shazují totiž na mne to, co ubližuje,+a v hněvu na mne nevraží.+   Mé srdce, to je ve mně v kruté bolesti+a padly na mne úleky smrti.+   Strach, ano chvění do mne vniká+a třesení mě přikrývá.   A stále říkám: „Kéž bych měl křídla jako holubice!+Odletěl bych a přebýval [tam].+   Pohleď, uprchl bych daleko;+ubytoval bych se v pustině.+ — Seʹlah —   Chvátal bych na místo úniku pro mnepřed ženoucím se* větrem, před vichřicí.“+   Zmať, Jehovo,* rozděl jejich jazyk,+viděl jsem totiž ve městě násilí a spory.+ 10  Ve dne v noci je obcházejí po zdech;+a uvnitř něho je ubližování a těžkosti.+ 11  Uvnitř něho jsou strasti;a z jeho veřejného prostranství neustoupil útlak a podvod.+ 12  Vždyť to nebyl nepřítel, kdo přistoupil k tomu, aby mě pohaněl;+jinak bych se s tím mohl vyrovnat.Nebyl to ten, kdo mě prudce nenávidí, jenž se nade mnou vypínal;+jinak bych se mohl před ním skrýt.+ 13  Byl jsi to však ty, smrtelný člověk, který mi byl roven,+někdo důvěrný se mnou a můj známý,+ 14  protože jsme se spolu těšívali ze vzájemné sladké důvěrnosti;+s davem jsme chodívali do Božího domu.+ 15  Ať na ně [přijdou] zpustošení!+Ať sestoupí do šeolu zaživa;+vždyť měli v sobě špatné věci, když přebývali jako cizí usedlíci.+ 16  Pokud jde o mne, já budu volat k Bohu;+a sám Jehova mě zachrání.+ 17  Večer a ráno a v poledne nemohu než projevovat starost a úpím,+a on můj hlas slyší.+ 18  Jistě vyplatí mou duši [a dá jí] pokoj od boje, který je proti mně.+Je jich totiž proti mně množství.+ 19  Bůh* uslyší a odpoví jim,+ano, ten, který sedí [na trůnu] jako v minulosti+ — Seʹlah —,těm, u nichž nejsou proměny*+a kteří se nebojí Boha.+ 20  Napřáhl ruce proti těm, kdo jsou s ním v míru;+znesvětil svou smlouvu.+ 21  Hladší než máslo* jsou [slova] jeho úst,+jeho srdce však je naladěno k boji.*+Jeho slova jsou hebčí než olej,+ale jsou to tasené meče.+ 22  Uvrhni své břemeno* na Jehovu,+a on sám tě podpoří.+Nikdy nedovolí, aby se spravedlivý potácel.+ 23  Ty sám, Bože, je však svrhneš do nejhlubší jámy.+Pokud jde o muže s vinou krve a [muže,] kteří klamou,* ti se nedožijí polovice svých dnů.*+Ale pokud jde o mne, já budu důvěřovat v tebe.+

Poznámky

Viz 32:nad ppč.
„Pomlouvajícím“, podle jiného odvození participia.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
Nebo „změny“; nebo „vzájemné závazky“.
„Bůh.“ Heb. ʼEl.
Dosl. „je boj (válka)“.
„Než máslo“, na základě opravy v M.
Nebo „svůj los“ (to, co je dáno).
Dosl. „muže [mn. č.] krví [mn. č.] a klamu“.
Dosl. „nerozpůlí své dny“.