Žalm 56:1–13
Vedoucímu na Mlčící holubici mezi vzdálenými.* Od Davida. Miktam.* Když se ho chopili Filištíni v Gatu.+
56 Projev mi přízeň, Bože, protože po mně chňapá smrtelný člověk.+Válčí po celý den, stále mě utlačuje.+
2 Moji nepřátelé chňapají po celý den,+jsou totiž mnozí, kteří proti mně povýšeně válčí.+
3 Ať dostanu strach kterýkoli den, já, já budu důvěřovat právě v tebe.+
4 Ve spojení s Bohem budu chválit jeho slovo.+V Boha jsem vložil svou důvěru; nebudu se bát.+Co mi může udělat tělo?+
5 Po celý den ubližují mým osobním záležitostem;všechny jejich myšlenky jsou proti mně k špatnému.+
6 Útočí, skrývají se,+oni, oni stále pozorují i mé kroky,*+zatímco čekali na mou duši.+
7 Kvůli [jejich] ubližování je vyvrhni.+V hněvu svrhni i národy, Bože.+
8 Sám jsi podal zprávu, že jsem uprchlík.+Vlij přece mé slzy do svého koženého měchu.+Což nejsou v tvé knize?+
9 V ten čas se moji nepřátelé obrátí zpět, v den, kdy zavolám;+dobře vím, že Bůh je při mně.+
10 Ve spojení s Bohem+ budu chválit [jeho] slovo;ve spojení s Jehovou budu chválit [jeho] slovo.+
11 V Boha jsem vložil svou důvěru. Nebudu se bát.+Co mi může udělat pozemský člověk?*+
12 Mám na sobě, Bože, slavnostní sliby vůči tobě.+Předložím ti projevy díkůvzdání.+
13 Vždyť jsi osvobodil mou duši* od smrti+ —[cožpak jsi neosvobodil] mé nohy od klopýtání?+ —,abych chodil před Bohem* ve světle* živých.+
Poznámky
^ Možná „Holubici mlčení, ti vzdálení“. Na základě malé opravy „Holubici vzdálených velkých stromů“.
^ Dosl. „paty“.
^ „Pozemský člověk.“ Heb. ʼa·dhamʹ.
^ „Mou duši.“ Heb. naf·šiʹ; řec. psy·chenʹ; lat. aʹni·mam. Viz dodatek 4A.
^ „Bohem“, MLXXSyVg; T „Jehovou“.
^ „Světle“, MTLXXVg; Sy „zemi“.
