Žalm 57:1–11

Vedoucímu. „Nenič.“ Od Davida. Miktam.* Když utekl kvůli Saulovi do jeskyně.+ 57  Projev mi přízeň, Bože, projev mi přízeň,+vždyť má duše tě učinila svým útočištěm;+a ke stínu tvých křídel se utíkám, dokud nepřejdou strasti.+   Volám k Nejvyššímu Bohu, k [pravému] Bohu,* který [s nimi] skoncuje kvůli mně.+   Pošle z nebe a zachrání mě.+Jistě zmate toho, který po mně chňapá.+ Seʹlah.Bůh pošle svou milující laskavost* a opravdovost.*+   Má duše je uprostřed lvů;+nezbývá mi než ulehnout mezi ty, kdo pohlcují, [ano] lidské syny,*jejichž zuby jsou kopí a šípy+a jejichž jazyk je ostrý meč.+   Buď vyvýšen nad nebesa, Bože;+ať je tvá sláva nad celou zemí.+   Mým krokům připravili síť;+má duše se sklonila.+Vyhloubili přede mnou jámu;padli doprostřed ní.+ Seʹlah.   Mé srdce je stálé, Bože,+mé srdce je stálé.Budu zpívat a hrát melodie.+   Probuď se přece, má slávo;+probuď se přece, strunný nástroji; ty také, harfo.+Probudím úsvit.   Budu ti chvalořečit mezi národy, Jehovo;*+mezi národnostními skupinami ti budu hrát melodie.+ 10  Vždyť tvá milující laskavost* je veliká až k nebesům+a tvá opravdovost* až k obloze.+ 11  Buď přece vyvýšen nad nebesa, Bože;+ať je tvá sláva nad celou zemí.

Poznámky

Viz 16:nad ppč.
„K [pravému] Bohu.“ Heb. la·ʼElʹ. Viz dodatek 1G.
Nebo „věrně oddanou lásku“.
Nebo „pravdu“.
Nebo „syny pozemského člověka“. Heb. ʼa·dhamʹ.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
Nebo „věrně oddaná láska“.
Nebo „tvá pravda“. Heb. ʼamit·teʹkha (ze slova ʼemethʹ).