Žalm 77:1–20

Vedoucímu na Jedutuna.* Od Asafa+. Melodie. 77  Svým hlasem budu dokonce volat k samotnému Bohu,*+svým hlasem k Bohu, a jistě mi dopřeje sluchu.+   Ve dni své tísně jsem pátral po Jehovovi.*+V noci byla vztažena* i má ruka a netrne;má duše odmítla nechat se utěšit.+   Budu vzpomínat na Boha a budu rozbouřený;+budu projevovat starost, že snad můj duch umdlí.+ Seʹlah.   Uchopil jsi má oční víčka;+znepokojil jsem se a nemohu mluvit.+   Myslel jsem na dávné dny,+na roky v neurčité minulosti.   V noci budu vzpomínat na svou strunnou hudbu;+svým srdcem budu projevovat starost+a můj duch bude pečlivě pátrat.   Bude na neurčité časy Jehova* zavrhovat+a nebude už nikdy potěšen?+   Ustala jeho milující laskavost navždy?+Přišel [jeho] výrok vniveč+ pro generaci za generací?   Zapomněl Bůh* být příznivě [nakloněn]+anebo uzavřel [projevy] svého milosrdenství v hněvu?+ Seʹlah. 10  A budu stále říkat: „Právě to mě probodává,+ta proměna pravice Nejvyššího“?+ 11  Budu vzpomínat na zvyklosti Jah;*+budu totiž vzpomínat, jak obdivuhodně jsi jednal odedávna.+ 12  A jistě budu rozjímat o vší tvé činnosti+a budu se zabývat tvým jednáním.+ 13  Bože,* tvá cesta je na svatém místě.+Kdo je velkým Bohem* jako Bůh?+ 14  Ty jsi [pravý] Bůh, jednáš obdivuhodně.+Dal jsi svou sílu na vědomí mezi národy.+ 15  [Svou] paží jsi získal zpět svůj lid,+syny Jákoba a Josefa. Seʹlah. 16  Vody tě viděly, Bože,vody tě viděly; začaly být v krutých bolestech.+Také vodní hlubiny* začaly být znepokojené.+ 17  Oblaka hřímavě vylévala vodu;+mračná obloha vydala zvuk.Také tvé vlastní šípy se začaly rozlétat sem a tam.+ 18  Zvuk tvého hřmění se podobal kolům dvoukolého vozu;+blesky osvítily úrodnou zemi;*+země se znepokojila a začala se kymácet.+ 19  Tvá cesta vedla mořem+a tvá stezka vedla mnoha vodami;a právě tvé šlépěje nebyly poznány. 20  Vedl jsi svůj lid právě jako stádo bravu,+rukou Mojžíšovou a Áronovou.+

Poznámky

Viz 39:nad ppč.
„Bohu.“ Heb. ʼElo·himʹ; TLXXVg „Jehovovi“.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
Dosl. „vylita“.
Viz v. 2, ppč. „Jehovovi“.
„Bůh.“ Heb. ʼEl.
„Bože.“ Heb. ʼElo·himʹ.
„Bohem.“ Heb. ʼEl.
„Úrodnou zemi.“ Heb. te·velʹ; LXX „obydlenou zemi“; lat. orʹbi terʹrae, „zemský kruh“.