Žalm 80:1–19

Vedoucímu na Lilie.*+ Připomínka.* Od Asafa.+ Melodie. 80  Pastýři Izraele, dopřej přece sluchu,+ty, který vedeš Josefa právě jako stádo bravu.+Ty, který sedíš na cherubínech,+ zazař.+   Před Efrajimem a Benjamínem a Manassem vzburcuj přece svou moc+a přijď přece k naší záchraně.+   Bože, přiveď nás zpátky;+a rozjasni svůj obličej, ať jsme zachráněni.+   Jehovo, Bože vojsk, jak dlouho budeš soptit proti modlitbě svého lidu?+   Přiměl jsi je jíst slzavý chléb+a stále je nutíš pít slzy za slzami ve [velké] míře.*+   Stavíš nás za rozepři našim sousedům,+a právě naši nepřátelé se nám podle své libosti vysmívají.+   Bože vojsk,* přiveď nás zpátky;+a rozjasni svůj obličej, ať jsme zachráněni.+   Přistoupil jsi k tomu, abys přiměl révu odejít z Egypta.+Vyháněl jsi národy, abys ji mohl zasadit.+   Udělal jsi před ní mýtinu,+ aby zakořenila a naplnila zemi.+ 10  Hory byly pokryty jejím stínema Boží cedry jejími větvemi.+ 11  Postupně vysílala své větve až k moři+a k Řece* své proutky.+ 12  Proč jsi pobořil její kamenné zdi+a [proč] ji otrhávali všichni, kdo šli cestou kolem?+ 13  Kanec z lesů* ji ožírá+a houfy živočichů ze širého pole se na ní stále pasou.+ 14  Bože vojsk,* vrať se,* prosím;+shlédni z nebe a viz a postarej se o tu révu+ 15  a sazenici,* kterou zasadila tvá pravice,+a [pohleď] na syna,* kterého sis pro sebe učinil silným.+ 16  Je spálena ohněm, odříznuta.+Hynou přísným napomínáním tvého obličeje.+ 17  Ať se tvá ruka prokáže být na muži* tvé pravice,+na synu lidstva,* kterého jsi pro sebe učinil silným,+ 18  a my se od tebe neobrátíme zpět.+Kéž nás zachováš naživu, abychom vzývali tvé vlastní jméno.+ 19  Jehovo, Bože vojsk,* přiveď nás zpátky;+rozjasni svůj obličej, ať jsme zachráněni.+

Poznámky

Viz 45:nad „Lilie“.
„Ve [velké] míře.“ Dosl. „třetí části“, tj. blíže neurčené množství. Heb. ša·lišʹ.
„Bože vojsk“, MTSy; řec. Kyʹri·e ho The·osʹ ton dy·naʹme·on, „Jehovo, Bože vojsk“, jako ve v. 19 (79:20, LXX).
Tj. k Eufratu.
V tomto heb. podstatném jménu je heb. písmeno ʽaʹjin vysunuté a označuje tak střed Žalmů.
„Bože vojsk.“ Heb. ʼElo·himʹ ceva·ʼóthʹ.
Nebo „ještě jednou“, vztahuje se na slovesa v následujícím řádku.
Nebo „větev [révy]“. Na základě změny prvního heb. písmene, „zahradu“.
„Syna“, M; LXXSyVgc „syna člověka“; T „krále Mesiáše (pomazaného)“.
„Muži.“ Heb. ʼiš.
Nebo „pozemského člověka“. Heb. ʼa·dhamʹ.
Srovnej v. 7a.