Žalm 84:1–12

Vedoucímu na gittit.*+ Od Korachových synů. Melodie. 84  Jak líbezné je tvé vznešené bydliště,+Jehovo vojsk!+   Má duše prahla a také tesknila po Jehovových nádvořích.+Mé vlastní srdce a samo mé tělo radostně volají k živému Bohu.*+   I pták si našel důma vlaštovka hnízdo pro sebe,kam nakladla své mladé —tvůj velkolepý oltář,* Jehovo vojsk, můj Králi a můj Bože!*   Šťastní jsou ti, kdo bydlí v tvém domě!+Stále tě chválí.+ Seʹlah.   Šťastní jsou lidé,* jejichž síla je v tobě,*+v jejichž srdcích jsou silnice.+   Když procházejí nížinou keřů baka,+mění ji v zřídlo;dokonce do požehnání se halí ten, kdo poučuje.+   Půjdou dál od životní energie k životní energii;+každý se objevuje před Bohem na Sionu.*+   Jehovo, Bože* vojsk, slyš přece mou modlitbu;+dopřej přece sluchu, Jákobův Bože.+ Seʹlah.   Náš štíte, viz, Bože,+a pohleď na obličej svého pomazaného.*+ 10  Vždyť den na tvých nádvořích je lepší než tisíc [jinde].+Zvolil jsem si stát u prahu v domě svého Boha+spíše než pohybovat se ve stanech ničemnosti.+ 11  Vždyť Jehova Bůh je slunce+ a štít;+to, co dává, je přízeň a sláva.+Jehova nezadrží nic dobrého těm, kdo chodí v bezúhonnosti.+ 12  Jehovo vojsk, šťastný je člověk,* který ti důvěřuje.+

Poznámky

Viz 8:nad a ppč.
Nebo „živému Božskému“. Heb. ʼEl-chaiʹ.
Dosl. „tvé oltáře“, mn. č., pravděpodobně označuje vznešenost. Srovnej „vznešené bydliště“ ve v. 1.
„Můj Bože.“ Heb. wEʼ·lo·haiʹ.
Dosl. „pozemský člověk“. Heb. ʼa·dhamʹ.
„Tobě“, MVg; LXX, „tobě, Jehovo“; T „tvém Meimra“.
„Uvidí Boha bohů na Sionu“, na základě malé opravy v M; LXXSyVg „Bůh bohů bude viděn na Sionu“.
„Bože.“ Heb. ʼElo·himʹ.
Nebo „svého mesiáše“. Heb. meši·cheʹkha; řec. chri·stouʹ; syr. meši·chakh; lat. chriʹsti.
Nebo „pozemský člověk“. Heb. ʼa·dhamʹ.