Žalm 86:1–17
Davidova modlitba.
86 Nakloň, Jehovo, své ucho. Odpověz mi.+Jsem totiž ztrápený a chudý.+
2 Střež přece mou duši, vždyť jsem věrně oddaný.+Zachraň svého sluhu — jsi můj Bůh —, který ti důvěřuje.+
3 Projev mi přízeň, Jehovo,*+vždyť k tobě volám po celý den.+
4 Rozradostni duši svého sluhy,+vždyť k tobě, Jehovo,* pozvedám i svou duši.+
5 Ty, Jehovo,* jsi totiž dobrý+ a přichystaný odpouštět;+a milující laskavost ke všem, kdo tě vzývají, je hojná.+
6 Dopřej přece sluchu, Jehovo, mé modlitbě;+a věnuj přece pozornost hlasu mých snažných proseb.+
7 V den své tísně tě budu vzývat,+neboť ty mi odpovíš.+
8 Mezi bohy* není nikdo jako ty, Jehovo,*+ani žádná díla nejsou jako tvoje.+
9 Všechny národy, které jsi učinil, přijdou+a pokloní se před tebou, Jehovo,*+a vzdají slávu tvému jménu.+
10 Vždyť ty jsi velký a činíš úžasné věci;+ty jsi Bůh, jen ty.+
11 Poučuj mě, Jehovo, o své cestě.+Budu chodit v tvé pravdě.+Sjednoť mé srdce, aby se bálo tvého jména.+
12 Chvalořečím ti, Jehovo,* můj Bože, celým srdcem,+a budu oslavovat tvé jméno na neurčitý čas,
13 neboť tvá milující laskavost ke mně je velká+a osvobodil jsi mou duši z šeolu, jeho nejnižšího místa.+
14 Bože, povstali proti mně opovážlivci;+a právě shromáždění tyranských [lidí] hledalo mou duši,+a nepostavili si tě před sebe.+
15 Ale ty, Jehovo,* jsi Bůh* milosrdný a milostivý,+pomalý k hněvu+ a hojný v milující laskavosti a opravdovosti.*+
16 Obrať se ke mně a projev mi přízeň.+Dej přece svou sílu svému sluhovi+a zachraň přece syna své otrokyně.+
17 Vykonej na mně znamení značící dobrotu,aby [to] viděli ti, kdo mě nenávidí, a byli zahanbeni.+Vždyť ty sám, Jehovo, jsi mi pomohl a utěšil mě.+
Poznámky
^ Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
^ „Mezi bohy.“ Heb. va·ʼelo·himʹ; řec. the·oisʹ; lat. diʹis; T „vznešenými anděly“.
^ „Bůh.“ Heb. ʼEl.
^ Nebo „a pravdě“. Heb. we·ʼemethʹ.
