1. Korinťanům 10:1–33

10  Nechci, bratři, abyste byli v nevědomosti [o tom], že naši praotcové byli všichni pod oblakem+ a všichni prošli mořem+  a všichni byli pokřtěni v Mojžíše+ prostřednictvím oblaku a moře;  a všichni jedli týž* duchovní pokrm+  a všichni pili týž duchovní nápoj.+ Pili totiž z duchovního skalního masivu,+ který je následoval, a ten skalní masiv*+ znamenal* KRISTA.+  Bůh nicméně o většině z nich nevyjádřil své schválení,+ neboť byli skoleni v pustině.+  Tyto věci se nám staly příklady,* abychom nebyli lidmi, kteří touží po škodlivých věcech,+ stejně jako po nich toužili oni.  Ani se nestaňte modláři jako někteří z nich;+ právě jak je napsáno: „Lid se posadil, aby jedl a pil, a vstali, aby se pobavili.“+  Ani nesmilněme, jako někteří z nich se dopustili smilstva,+ jen aby [jich] padlo v jednom dnu dvacet tři tisíce.+  Ani nezkoušejme Jehovu,*+ jako [ho] zkoušeli někteří z nich,+ jen aby byli zahubeni hady.+ 10  Ani nereptejme, právě jako někteří z nich reptali,+ jen aby byli zahubeni ničitelem.+ 11  To je postihovalo jako příklady* a ty byly napsány pro výstrahu+ nám, na které přišly konce* systémů věcí.*+ 12  Proto ať si ten, kdo si myslí, že stojí, dá pozor, aby nepadl.+ 13  Žádné pokušení vás nepostihlo kromě toho, které je běžné u lidí.+ Ale Bůh je věrný+ a nedovolí, abyste byli pokoušeni nad to, co můžete snést,+ ale spolu s pokušením poskytne také východisko,+ abyste je mohli snášet. 14  Prchejte+ tedy, moji milovaní, před modlářstvím.+ 15  Mluvím jako k lidem s rozlišovací schopností;+ posuďte sami, co říkám. 16  Není pohár+ žehnání, který žehnáme, podílnictvím na KRISTOVĚ krvi? Není chléb, který lámeme,+ podílnictvím na KRISTOVĚ těle?+ 17  Protože je jeden chléb, my, ačkoli mnozí,+ jsme jedním tělem,*+ neboť všichni se podílíme na tom jednom chlebu.+ 18  Pohleďte na to, co je Izrael podle těla:+ Nejsou ti, kdo jedí oběti, podílníky s oltářem?*+ 19  Co mám pak říci? Že to, co je obětováno modle, je něco nebo že modla je něco?+ 20  Ne; ale říkám, že věci, které obětují národy,* obětují démonům,+ a ne Bohu; a nechci, abyste se stali podílníky s démony.+ 21  Nemůžete pít Jehovův* pohár+ a pohár démonů; nemůžete se podílet na „Jehovově* stole“+ a stole démonů. 22  Nebo [snad] „podněcujeme Jehovu* k žárlivosti“?+ Jsme snad silnější,+ než je on? 23  Všechno je zákonné, ale ne všechno je výhodné.+ Všechno je zákonné,+ ale ne všechno buduje.+ 24  Ať nikdo nehledá svou vlastní [výhodu],+ ale [výhodu] druhého.+ 25  Jezte všechno, co se prodává na masném trhu,+ a nedotazujte se kvůli svému svědomí,+ 26  neboť „Jehovovi*+ patří země a to, co ji naplňuje“.+ 27  Jestliže vás někdo z nevěřících pozve a vy si přejete jít, jezte všechno, co je vám předloženo,+ a nedotazujte se kvůli svému svědomí.+ 28  Ale kdyby vám snad někdo řekl: „To je něco obětovaného jako oběť“, nejezte kvůli tomu, kdo to odhalil, a kvůli svědomí.*+ 29  Říkám „svědomí“, ne tvé vlastní, ale toho druhého. Vždyť proč by měla být má svoboda souzena svědomím někoho jiného?+ 30  Jestliže se podílím s díky, proč se má o mně mluvit utrhačně kvůli tomu, za co vzdávám díky?+ 31  Ať tedy jíte, nebo pijete, nebo děláte cokoli jiného, všechno dělejte k Boží slávě.+ 32  Nestaňte se příčinami ke klopýtání Židům stejně jako Řekům a Božímu sboru,+ 33  jako i já se ve všem líbím všem lidem+ a nehledám svou vlastní výhodu,+ ale [výhodu] mnohých, aby byli zachráněni.+

Poznámky

„Týž“, אcBVgSyp; א* vynechává; P46A „ten“.
„Skalní masiv.“ Řec. peʹtra, ž. r. Viz Mt 16:18, ppč. „skalním masivu“.
Nebo „byl“. Viz Mt 26:26 ppč.
Nebo „vzory“. Řec. tyʹpoi; lat. in fi·guʹra.
„Jehovu“, J18,22,23; אBC(řec.) ton Kyʹri·on; P46D „Krista“, s určitým členem; A „Boha“. Viz dodatek 1D.
Nebo „k předobraznému účelu“. Řec. ty·pi·kosʹ; lat. in fi·guʹra.
Nebo „dovršené (úplné) konce“. Řec. teʹle.
Nebo „pořádků věcí“. Řec. ton ai·oʹnon; lat. sae·cu·loʹrum; J17,22(heb.) ha·ʽó·la·mimʹ.
Nebo „protože my, ačkoli mnozí, jsme jeden chléb, jedno tělo“.
Nebo „v oltáři“.
„Národy“, P46אACVgSyh‚p; BD „oni“.
Viz dodatek 1D.
Viz dodatek 1D.
Viz dodatek 1D.
Viz dodatek 1D.
Syh a TR dodávají: „(Neboť země patří Pánu [J7,8,10,11,13,14,16,17 „Jehovovi“], a také její plnost)“.