1. Korinťanům 15:1–58

15  Dávám vám na vědomí, bratři, dobrou zprávu,+ kterou jsem vám oznámil,+ kterou jste také přijali, ve které také stojíte,+  jejímž prostřednictvím jste také zachraňováni,+ řečí, kterou jsem vám dobrou zprávu oznamoval, pokud se jí pevně držíte, pokud jste se ovšem nestali věřícími bezúčelně.+  Mezi prvními věcmi jsem vám totiž předal, co jsem i já přijal,+ že Kristus zemřel podle Písem za naše hříchy;+  a že byl pohřben,+ ano, že byl třetí den+ vzbuzen podle Písem;+  a že se objevil Kéfovi,+ potom dvanácti.+  Pak se objevil více než pěti stům bratrů najednou, z nichž většina zůstává do nynějška,+ ale někteří usnuli [ve smrti].  Potom se objevil Jakubovi,+ pak všem apoštolům,+  ale poslednímu ze všech se objevil také mně,+ jakoby předčasně narozenému.*  Jsem totiž nejmenší+ z apoštolů a nejsem hoden, abych byl nazýván apoštolem, protože jsem pronásledoval+ Boží sbor. 10  Ale to, co jsem, jsem z Boží nezasloužené laskavosti.+ A jeho nezasloužená laskavost ke mně se neprokázala být marná,+ ale usilovně jsem pracoval víc než oni všichni,+ avšak ne já, ale Boží nezasloužená laskavost, která je se mnou.+ 11  Ale ať jsem to já, nebo oni, tak kážeme, a tak jste uvěřili.+ 12  Jestliže se tedy o Kristu káže, že byl vzbuzen z mrtvých,+ jak to, že někteří mezi vámi říkají, že není vzkříšení* mrtvých?+ 13  Není-li skutečně vzkříšení mrtvých, ani Kristus nebyl vzbuzen.+ 14  Jestliže však Kristus nebyl vzbuzen, naše kázání je jistě marné a marná je naše víra.+ 15  Nadto jsme také shledáni falešnými Božími svědky,+ protože jsme vydali svědectví+ proti Bohu, že vzbudil KRISTA,+ jehož však nevzbudil, jestliže mrtví skutečně nemají být vzbuzeni.+ 16  Jestliže totiž mrtví nemají být vzbuzeni, ani Kristus nebyl vzbuzen. 17  Dále, jestliže Kristus nebyl vzbuzen, je vaše víra zbytečná; ještě jste ve svých hříších.+ 18  Vskutku také ti, kdo usnuli [ve smrti] ve spojení+ s Kristem, zahynuli.+ 19  Jestliže jsme v Krista doufali pouze v tomto životě,+ jsme ze všech lidí nejvíce k politování. 20  Kristus však byl vzbuzen z mrtvých,+ první ovoce+ z těch, kdo usnuli [ve smrti].+ 21  Poněvadž je totiž smrt+ skrze člověka, vzkříšení+ mrtvých je také skrze člověka. 22  Vždyť právě jako v Adamovi všichni umírají,+ tak i v KRISTU budou všichni oživeni.+ 23  Ale každý ve svém vlastním pořadí: Kristus, první ovoce,+ potom ti, kdo patří KRISTU, během jeho přítomnosti.*+ 24  Potom konec,* až předá království svému Bohu a Otci, když [předtím] přivede vniveč všechnu vládu a všechnu autoritu a moc.+ 25  Musí totiž kralovat, dokud mu [Bůh]* nepoloží všechny nepřátele pod nohy.+ 26  Jako poslední nepřítel má být přivedena vniveč* smrt.+ 27  [Bůh] totiž „mu všechno podřídil pod nohy“.+ Ale když říká, že ‚všechno bylo podřízeno‘,+ je zřejmé, že s výjimkou toho, kdo mu všechno podřídil.+ 28  Ale až mu bude podřízeno všechno,+ potom se také sám Syn podřídí* Tomu,+ kdo mu podřídil všechno, aby Bůh byl každému vším.*+ 29  Co jinak budou dělat ti, kdo jsou křtěni proto,* aby [byli] mrtví?+ Jestliže mrtví vůbec nemají být vzbuzeni,+ proč jsou také křtěni,+ aby [byli] takoví? 30  Proč jsme také každou hodinu v ohrožení?+ 31  Denně čelím smrti.+ Potvrzuji to jásáním+ nad vámi, bratři, které mám v Kristu Ježíši, našem Pánu. 32  Jestliže jsem jako lidé* bojoval s divokými zvířaty v Efezu,+ k čemu je mi to dobré? Jestliže mrtví nemají být vzbuzeni, „jezme a pijme, neboť zítra máme zemřít“.+ 33  Nedejte se zavést na scestí. Špatná společenství kazí* užitečné návyky.+ 34  Probuďte se ke střízlivosti spravedlivým způsobem+ a nepáchejte hřích, neboť někteří nemají poznání o Bohu.+ Mluvím, abyste se zastyděli.+ 35  Přesto někdo řekne: „Jak mají být mrtví vzbuzeni? Ano, s jakým druhem těla přicházejí?“+ 36  Ty nerozumný! Co zaséváš, není oživeno, dokud to nejdříve nezemře;+ 37  a pokud jde o to, co zaséváš, nezaséváš tělo, které se bude vyvíjet, ale pouhé zrno,+ třeba pšenice nebo čehokoli jiného; 38  ale Bůh mu dává tělo,+ právě jak se mu zalíbilo,+ a každému ze semen jeho vlastní tělo. 39  Ne všechno tělo je tělo stejné, ale jedno je lidské a je jiné tělo skotu a jiné tělo ptáků a jiné ryb.+ 40  A jsou nebeská*+ těla a pozemská* těla;+ ale sláva+ nebeských těl je jednoho druhu a [sláva] pozemských těl je jiného druhu. 41  Sláva slunce+ je jednoho druhu a sláva měsíce+ je jiná a sláva hvězd+ je jiná; skutečně, hvězda se od hvězdy liší slávou. 42  Tak je také vzkříšení mrtvých.+ Zaseto je v porušenosti, vzbuzeno je v neporušenosti.+ 43  Zaseto je v necti,+ vzbuzeno je ve slávě.+ Zaseto je v slabosti,+ vzbuzeno je v síle.+ 44  Zaseto je hmotné* tělo,+ vzbuzeno je duchovní tělo.+ Jestliže je hmotné tělo, je také duchovní. 45  Tak je to i napsáno: „První člověk Adam se stal živou duší.“*+ Poslední Adam se stal životodárným+ duchem.+ 46  První přesto není to, co je duchovní, ale to, co je hmotné, potom to, co je duchovní.+ 47  První člověk je ze země a udělaný z prachu;+ druhý člověk je z nebe.+ 48  Jaký [je] ten udělaný z prachu,+ takoví [jsou] také ti udělaní z prachu; a jaký [je] ten nebeský,+ takoví [jsou] také ti, kdo jsou nebeští.+ 49  A právě jako jsme nesli obraz+ toho udělaného z prachu, poneseme* také obraz+ toho nebeského. 50  To však říkám, bratři, že tělo a krev nemohou zdědit Boží království,+ ani porušenost nezdědí neporušenost.+ 51  Pohleďte, říkám vám posvátné tajemství: Všichni neusneme [ve smrti], ale všichni budeme přeměněni+ 52  ve chvíli, v okamžiku, během* poslední trubky. Zazní totiž trubka+ a mrtví budou vzbuzeni neporušitelní a my budeme přeměněni. 53  Co je totiž porušitelné, musí obléci neporušenost,+ a co je smrtelné,+ musí obléci nesmrtelnost.* 54  Ale až [to, co je porušitelné, obleče neporušenost a]* to, co je smrtelné, obleče nesmrtelnost, potom se stane slovo, které je napsáno: „Smrt+ je pohlcena navždy.“*+ 55  „Smrti, kde je tvé vítězství? Smrti, kde je tvé žihadlo?“*+ 56  To žihadlo,+ které působí smrt, je hřích, ale síla pro hřích je Zákon.*+ 57  Ale díky Bohu, neboť nám dává vítězství prostřednictvím našeho Pána Ježíše Krista!+ 58  Proto se, moji milovaní bratři, staňte stálými,+ nepohnutelnými, vždy mějte hojnost práce v Pánově díle,+ protože víte, že vaše namáhavá práce ve spojitosti s Pánem není marná.*+

Poznámky

Nebo „nedonošenému“. Lat. a·bor·tiʹvo.
„Vzkříšení.“ Řec. a·naʹsta·sis, „vzbuzení; vstání“ (ze slov a·naʹ, „nahoru“, a staʹsis, „stání“); lat. re·sur·recʹti·o.
Viz dodatek 5B.
Nebo „dovršený (úplný) konec“. Řec. teʹlos.
Dosl. „on“.
Nebo „má být zničena“. Dosl. „je činěna neúčinnou“. Řec. ka·tar·geiʹtai.
Nebo „bude podřízen“.
Nebo „mezi všemi osobami vším“.
Nebo „křtěni z důvodu toho“.
Nebo „Jestliže jsem s lidskými pohnutkami“. Dosl. „Jestliže podle člověka“. Řec. ei ka·taʹ anʹthro·pon.
Dosl. „narušují“.
Lat. cae·leʹsti·a.
Lat. ter·reʹstri·a.
Nebo „duševní“. Řec. psy·chi·konʹ; lat. a·ni·maʹle.
Nebo „dýchajícím tvorem“. Viz 1Mo 2:7, ppč. „duší“; dodatek 4A.
„Poneseme“, B; P46אADVg „nesme“.
Nebo „při“.
„Nesmrtelnost.“ Řec. a·tha·na·siʹan; lat. in·mor·ta·li·taʹtem; J17,18(heb.) ʼal-maʹweth, „ne smrt“.
ABDSyp obsahují tato slova, která uvádíme v hranatých závorkách; א*Vg vynechávají.
„Navždy.“ Dosl. „ve vítězství“, jako v LXX ve 2Sa 2:26; Ná 5:20; Am 1:11; Am 8:7.
Pavel cituje část z Oz 13:14 ze Septuaginty. V LXXBagster tento verš zní: „Kde je tvůj trest [řec. diʹke], smrti? Háde, kde je tvé žihadlo?“
Dosl. „Žihadlem smrti je hřích, a silou hříchu je Zákon“.
Dosl. „prázdná“.