1. Korinťanům 2:1–16

2  A tak, když jsem k vám přišel, bratři, nepřišel jsem vám oznamovat Boží posvátné tajemství+ výstřední* řečí+ ani moudrostí.  Rozhodl jsem se totiž neznat mezi vámi nic kromě Ježíše Krista,+ a to přibitého na kůl.  A přišel jsem k vám ve slabosti a se strachem a s velkým chvěním;+  a má řeč a [to], co jsem kázal, nebylo s přesvědčivými slovy moudrosti, ale s projevem ducha a moci,+  abyste neměli víru v lidskou moudrost,+ ale v Boží moc.+  Mluvíme tedy moudrost mezi těmi, kdo jsou zralí,*+ ale ne moudrost+ tohoto systému věcí ani panovníků tohoto systému věcí,*+ kteří mají přijít vniveč.+  Ale mluvíme Boží moudrost v posvátném tajemství,+ utajenou moudrost, kterou Bůh předem stanovil před systémy+ věcí* pro naši slávu.  Tuto [moudrost] nepoznal ani jeden z panovníků+ tohoto systému věcí,+ neboť kdyby [ji] poznali, nepřibili by na kůl slavného Pána.+  Ale právě jak je napsáno: „Oko nevidělo a ucho neslyšelo ani v srdci člověka nevyvstaly věci, jež Bůh připravil těm, kdo ho milují.“+ 10  Nám je totiž Bůh zjevil prostřednictvím svého ducha,+ neboť duch+ zkoumá všechno, i hluboké+ Boží věci. 11  Vždyť kdo mezi lidmi zná lidské věci kromě ducha+ člověka, který je v něm? Tak také nikdo nepoznal Boží věci kromě Božího ducha.+ 12  Nepřijali jsme však ducha+ světa, ale ducha,+ který je od Boha, abychom znali věci, které nám Bůh laskavě dal.+ 13  O těchto věcech také mluvíme, ne slovy, jež vyučuje lidská moudrost,+ ale těmi, jež vyučuje duch,+ když spojujeme duchovní [záležitosti] s duchovními [slovy].*+ 14  Ale hmotný* člověk nepřijímá věci Božího ducha, neboť jsou pro něj pošetilostí; a nemůže [je] poznat,+ protože jsou zkoumány duchovně. 15  Duchovní člověk*+ však zkoumá skutečně všechno, ale sám není zkoumán žádným člověkem.+ 16  Vždyť „kdo poznal Jehovovu* mysl,+ aby ho poučoval“?+ Ale my máme Kristovu* mysl.+

Poznámky

Nebo „nadřazenou“.
Nebo „dospělí“. Dosl. „dokonalí“.
Nebo „pořádky věcí“. Řec. ai·oʹnon; lat. saeʹcu·la; J22(heb.) ha·ʽó·la·mimʹ, „pořádky věcí“.
Nebo „když k sobě stavíme duchovní [záležitosti] a duchovní [lidi]“.
Nebo „duševní“. Řec. psy·chi·kosʹ; lat. a·ni·maʹlis.
Dosl. „(Ten) duchovní“. Řec. ho ... pneu·ma·ti·kosʹ; Vgc(lat.) spi·ri·tu·aʹlis.
Viz dodatek 1D.
„Kristovu“, P46אACVgSypJ17,18,22; BD*It „Pánovu“.