1. Korinťanům 3:1–23

3  A tak jsem k vám nemohl mluvit jako k duchovním lidem,+ bratři, ale jako k tělesným lidem, jako k nemluvňatům+ v Kristu.  Krmil jsem vás mlékem, ne něčím k jídlu,+ neboť jste ještě nebyli dost silní. Vskutku nejste dost silní ani nyní,+  neboť jste ještě tělesní.+ Poněvadž je totiž mezi vámi žárlivost a rozepře,+ nejste [snad] tělesní a nechodíte jako lidé?+  Když totiž jeden říká: „Patřím Pavlovi“, ale jiný říká: „Já Apollovi“,+ nejste prostě lidé?  Co je tedy Apollos?+ Ano, co je Pavel? Služebníci,*+ jejichž prostřednictvím jste se stali věřícími, právě jak Pán každému dopřál.  Já jsem sázel,+ Apollos zaléval,+ ale Bůh působil vzrůst;+  takže ten, kdo sází, není nic,+ ani ten, kdo zalévá, ale Bůh, který působí vzrůst.+  Kdo tedy sází a kdo zalévá, jsou jedno,*+ ale každý obdrží svou vlastní odměnu podle své vlastní namáhavé práce.+  Jsme totiž Boží spolupracovníci.+ Vy jste Boží obdělávané pole,+ Boží stavba.+ 10  Podle Boží nezasloužené laskavosti,+ která mi byla dána, jsem jako moudrý vedoucí díla položil základ,+ ale staví na něm někdo jiný. Ale ať každý stále bdí, jak na něm staví.+ 11  Žádný člověk totiž nemůže položit jiný základ+ než ten, který je položen, jenž je Ježíš Kristus.+ 12  A jestliže však někdo staví na ten základ zlato, stříbro, drahokamy, dříví, seno, slámu ze strniště, 13  dílo každého vyjde najevo, neboť den je ukáže, protože bude zjeveno prostřednictvím ohně;+ a ohněm se prokáže, jakého druhu je dílo každého. 14  Jestliže něčí dílo, které na něm vystavěl, zůstane,+ obdrží odměnu;+ 15  jestliže něčí dílo shoří, utrpí ztrátu, ale sám bude zachráněn;+ a přece, jestliže ano, [bude to] jako skrze oheň.+ 16  Nevíte, že jste Boží chrám*+ a že ve vás přebývá Boží duch?+ 17  Jestliže někdo ničí Boží chrám, Bůh zničí jeho,+ neboť Boží chrám je svatý,+ a ten [chrám+] jste vy.+ 18  Ať nikdo nesvádí sám sebe: Jestliže si někdo mezi vámi myslí, že je moudrý+ v tomto systému věcí,* ať se stane bláznem, aby se stal moudrým.+ 19  Vždyť moudrost tohoto světa je u Boha pošetilostí,+ neboť je napsáno: „Chytá moudré v jejich vlastní vychytralosti.“+ 20  A opět: „Jehova* ví, že uvažování moudrých jsou nicotná.“+ 21  Ať se tudíž nikdo nechlubí lidmi; vždyť všechno patří vám,+ 22  ať Pavel, nebo Apollos,+ nebo Kéfas, nebo svět, nebo život, nebo smrt, nebo věci nynější, nebo věci budoucí,+ všechno patří vám; 23  vy zase patříte Kristu;+ Kristus zase patří Bohu.+

Poznámky

Nebo „Sluhové“. Řec. di·aʹko·noi; lat. mi·niʹstri (ze slova miʹnus, „méně“); J18,22(heb.) meša·rethimʹ, „Sloužící“.
Dosl. „jednou (věcí)“. Řec. hen, stř. r., ukazuje na jednotu ve spolupráci. Viz Jan 10:30 ppč.
Nebo „Boží obydlí (příbytek)“. Řec. na·osʹ; lat. temʹplum; J17,22(heb.) hé·khalʹ, „palác; chrám“.
Viz dodatek 1D.