1. Korinťanům 4:1–21

4  Ať nás člověk hodnotí tak, jakože jsme podřízení*+ Krista a správci+ Božích posvátných tajemství.+  V tomto případě se od správců*+ mimoto očekává, aby člověk byl shledán věrným.+  Je to pro mne velmi malicherná záležitost, že byste mě zkoumali vy nebo lidský soudní dvůr.*+ Ani sám sebe nezkoumám.  Nejsem si totiž sám proti sobě ničeho vědom.+ To však nedokazuje, že jsem spravedlivý, ale kdo mě zkoumá, je Jehova.*+  Proto nic nesuďte+ před patřičným časem, dokud nepřijde Pán,+ který vynese na světlo tajné věci tmy+ a učiní zjevnými rady srdce,+ a potom každý bude mít svou chválu, která k němu přijde* od Boha.+  Bratři, tyto věci jsem předal tak, abych je uplatnil na sebe a na Apolla+ k vašemu dobru, abyste se na našem případě naučili [pravidlo]: „Nejděte nad to, co je napsáno“,+ abyste jednotlivě nebyli nadutí+ ve prospěch jednoho proti druhému.+  Vždyť kdo působí, že se odlišuješ od jiného?+ Máš vskutku něco, co jsi nepřijal?+ Jestliže jsi [to] skutečně přijal,+ proč se chlubíš,+ jako bys [to] nepřijal?  Jste již nasyceni, že? Jste již bohatí, že?+ Začali jste již kralovat bez nás, že?+ A vskutku si přeji, abyste již začali kralovat, abychom i my mohli kralovat s vámi.+  Zdá se mi totiž, že nás, apoštoly, jakožto lidi ustanovené k smrti,+ vystavil+ Bůh [jako] poslední, protože jsme se stali divadelní podívanou*+ světu a andělům+ a lidem.*+ 10  My jsme blázni+ kvůli Kristu, ale vy jste rozvážní+ v Kristu; my jsme slabí,+ ale vy jste silní;+ vy máte dobrou pověst,+ ale my jsme v necti.*+ 11  Právě až do této hodiny hladovíme+ a také žízníme+ a jsme skrovně oblečeni*+ a jsme postrkováni+ sem a tam a jsme bez domova+ 12  a lopotíme se+ a pracujeme svýma vlastníma rukama.+ Když je nám spíláno, žehnáme;+ když jsme pronásledováni, odoláváme;+ 13  když jsme tupeni, snažně prosíme;+ stali jsme se smetím světa, odpadem všeho, až dosud.+ 14  Nepíši vám to, abych vás zahanbil, ale abych vás napomenul jako své milované děti.+ 15  Vždyť třebaže snad máte deset tisíc vychovatelů+ v Kristu, jistě [nemáte] mnoho otců,+ neboť v Kristu Ježíši jsem se stal vaším otcem prostřednictvím dobré zprávy.+ 16  Snažně vás tedy prosím, staňte se mými napodobiteli.+ 17  Proto k vám posílám Timotea,+ jelikož je mým milovaným a věrným dítětem+ v Pánu; a připomene vám mé metody ve spojitosti s Kristem Ježíšem,*+ právě jak všude vyučuji v každém sboru. 18  Někteří jsou nadutí,+ jako kdybych k vám ve skutečnosti neměl přijít. 19  Ale záhy k vám přijdu, jestliže Jehova* bude chtít,+ a poznám ne řeč těch, kdo jsou nadutí, ale [jejich] moc. 20  Boží království totiž [nespočívá] v řeči, ale v moci.+ 21  Co chcete? Mám k vám přijít s prutem,+ nebo s láskou a mírností ducha?+

Poznámky

Nebo „sloužící; pomocníci“. Řec. hy·pe·reʹtas; lat. mi·niʹstros.
„Správců.“ Řec. oi·ko·noʹmois, „hospodářů domu“; lat. di·spen·sa·toʹres; J17(heb.) has·so·khenimʹ, „správců“.
„Lidský soudní dvůr.“ Dosl. „lidský den“, tedy den ustanovený lidským soudcem.
Viz dodatek 1D.
Nebo „každému přijde jeho chvála“.
„Divadelní podívanou.“ Dosl. „divadlem“. Řec. theʹa·tron; lat. spec·taʹcu·lum.
Nebo „jak andělům, tak lidem“.
„V necti.“ Dosl. „(ti) hanební“. Řec. aʹti·moi.
Nebo „nazí“.
„Ježíšem“, P46אCVgc; ABVgSyp vynechávají.
Viz dodatek 1D.