1. Korinťanům 7:1–40
7 A pokud jde o věci, o kterých jste napsali, pro člověka je dobře, když se nedotýká+ ženy;
2 protože však smilstvo+ převládá,* ať má každý muž svou vlastní manželku+ a každá žena svého vlastního manžela.
3 Ať manžel dává [své] manželce, co jí patří,+ ale ať také manželka podobně jedná se [svým] manželem.+
4 Manželka neuplatňuje autoritu nad svým vlastním tělem, ale její manžel;+ podobně také manžel neuplatňuje autoritu nad svým vlastním tělem, ale jeho manželka.+
5 Nepřipravujte [o to] jeden druhého+ kromě po vzájemném svolení na ustanovený čas,+ abyste věnovali čas modlitbě a opět se sešli, aby vás Satan nepokoušel+ pro váš nedostatek sebekázně.+
6 Říkám to však jako ústupek,*+ ne jako příkaz.*+
7 Ale kéž by všichni lidé byli, jako jsem já.+ Každý má nicméně svůj vlastní dar+ od Boha, jeden tak, jiný onak.
8 Říkám nyní svobodným+ a vdovám: Je pro ně dobře, když zůstávají tak jako já.+
9 Ale nemají-li sebeovládání,+ ať vstoupí do manželství, neboť je lepší vstoupit do manželství+ než planout [vášní].+
10 Lidem v manželství dávám pokyny, ne však já, ale Pán,+ že by manželka neměla odejít od svého manžela;+
11 ale kdyby skutečně odešla, ať zůstane nevdaná nebo ať se opět smíří se svým manželem; a manžel by neměl opustit svou manželku.
12 Ale ostatním říkám, ano, já, ne Pán:+ Jestliže má nějaký bratr nevěřící manželku, a ona je přesto svolná s ním bydlet, ať ji neopouští;
13 a žena, která má nevěřícího manžela, a on je přesto svolný s ní bydlet, ať neopouští svého manžela.
14 Vždyť nevěřící manžel je posvěcen ve vztahu ke [své] manželce a nevěřící manželka je posvěcena ve vztahu k bratrovi; jinak by vaše děti byly skutečně nečisté,+ ale nyní jsou svaté.+
15 Jestliže však nevěřící odchází,+ ať odejde; bratr nebo sestra nejsou za takových okolností v nevolnictví, ale Bůh vás povolal k pokoji.+
16 Manželko, jak totiž víš, že nezachráníš [svého] manžela?+ Nebo manželi, jak víš, že nezachráníš [svou] manželku?+
17 Jen jak Jehova* dal každému podíl,+ ať každý chodí tak, jak ho Bůh* povolal.+ A tak stanovuji ve všech sborech.+
18 Byl někdo povolán obřezaný?+ Ať se nestane neobřezaným. Byl někdo povolán v neobřízce?+ Ať se nedává obřezat.+
19 Obřízka+ nic neznamená a neobřízka+ nic neznamená, ale zachovávání Božích přikázání [ano].+
20 V jakémkoli stavu* je každý povolán,+ ať v něm zůstane.+
21 Byl jsi povolán jako otrok? Nedělej si s tím starosti;+ jestliže se však také můžeš stát svobodným, spíše se chop té příležitosti.
22 Vždyť ten v Pánu, kdo byl povolán jako otrok, je Pánovým propuštěncem;+ podobně kdo byl povolán jako svobodný,+ je Kristovým otrokem.+
23 Byli jste koupeni za cenu;+ nestávejte se již otroky+ lidí.
24 V jakémkoli stavu+ byl každý povolán, bratři, ať v něm zůstane spojen s Bohem.
25 O pannách nemám žádný příkaz od Pána, uvádím však svůj názor+ jako někdo, komu Pán projevil milosrdenství,+ aby byl věrný.+
26 Proto si myslím, že to je dobře vzhledem k nouzi u nás zde, že je pro člověka dobře, když zůstane, jak je.+
27 Jsi připoután k manželce?+ Přestaň hledat uvolnění.+ Jsi uvolněn od manželky? Přestaň hledat manželku.
28 Ale i kdyby ses přece oženil, nezhřešil bys.+ A kdyby vstoupila do manželství panenská [osoba],* taková by nezhřešila. Avšak ti, kdo to udělají, budou mít soužení ve svém těle.+ Ale šetřím vás.
29 Mimoto říkám, bratři, že zbývající čas je zkrácen.+ Ať jsou nadále ti, kteří mají manželky, jako kdyby neměli žádné;+
30 a také ti, kdo pláčou, ať jsou jako ti, kdo nepláčou, a ti, kdo se radují, jako ti, kdo se neradují, a ti, kdo kupují, jako ti, kdo nevlastní,
31 a ti, kdo užívají světa,+ jako ti, kdo ho neužívají plně; vždyť scéna tohoto světa se mění.+
32 Chci vskutku, abyste byli bez úzkosti.+ Neženatý muž je úzkostlivý o Pánovy věci, jak by získal Pánovo schválení.
33 Ale ženatý muž je úzkostlivý o věci světa,+ jak by získal schválení své manželky,+
34 a je rozdělený. Dále, neprovdaná žena a panna je úzkostlivá o Pánovy věci,+ aby byla svatá na těle i na duchu. Avšak provdaná žena je úzkostlivá o věci světa, jak by získala schválení svého manžela.+
35 Ale to vám říkám pro vaši osobní výhodu, ne abych na vás vhodil smyčku, ale abych vás pohnul k tomu, co je pěkné,+ a k tomu, co znamená být stále Pánovi k službám bez rozptylování.+
36 Jestliže si však někdo myslí, že se chová nepatřičně ke svému panenství,*+ jestliže překročilo* rozkvět mládí,* a mělo by se tak stát, ať udělá, co chce; nehřeší. Ať vstoupí do manželství.+
37 Jestliže však někdo stojí pevně ve svém srdci a necítí nutnost, ale má autoritu nad svou vlastní vůlí a učinil toto rozhodnutí ve svém vlastním srdci, že si zachová své vlastní panenství, udělá dobře.+
38 A tak i ten, kdo dává své panenství do manželství,+ dělá dobře, ale kdo je* nedává do manželství, udělá lépe.+
39 Manželka je vázána po celý čas, kdy je její manžel naživu.+ Ale kdyby její manžel usnul [ve smrti], je volná, aby se provdala, za koho chce, pouze v* Pánu.+
40 Ale podle mého názoru je šťastnější, jestliže zůstane, jak je.+ Myslím si jistě, že také mám Božího ducha.+
Poznámky
^ „Protože však smilstvo převládá.“ Dosl. „avšak kvůli smilstvům“, mn. č.
^ „Příkaz.“ Dosl. „nařízení“.
^ Dosl. „společný názor“.
^ „Bůh“, P46אABCDVgSyp; Syh a TR „Pán“; J7,8,10 „Jehova“.
^ „Jehova“, v souladu s J28, Ří 12:3 a 2Ko 10:13; P46אABCD(řec.) ho Kyʹri·os; Syh a TR „Bůh“. Viz dodatek 1D.
^ Nebo „povolání“.
^ „Panenská [osoba]“, B.
^ Dosl. „minulo rozkvět života“. Řec. hy·perʹak·mos; lat. su·per·a·dulʹta.
^ Nebo „překročila“.
^ Nebo „panně“. Řec. par·theʹnon; lat. virʹgi·ne.
^ Nebo „ji“.
^ Nebo „jestliže je v jednotě s“.
