1. Královská 1:1–53
1 A král* David byl starý,+ v pokročilých dnech; a přikrývali ho oděvy, ale nebylo mu teplo.
2 Jeho sluhové mu tedy řekli: „Ať vyhledají dívku, pannu,+ pro mého pána, krále, a bude muset být králi k službám,+ aby se stala jeho ošetřovatelkou;+ a bude ti ležet v náručí+ a mému pánu, králi, bude zcela jistě teplo.“+
3 A hledali* krásnou dívku po celém izraelském území a nakonec našli Šunemanku+ Abišag+ a potom ji králi přivedli.
4 A dívka byla nanejvýš krásná;+ a stala se královou ošetřovatelkou a stále ho obsluhovala, a král s ní neměl žádný styk.
5 Celou tu dobu se pozvedal+ Adonijáš,+ syn Chaggit,+ a říkal: „Já sám budu kralovat!“+ A přistoupil k tomu, aby si nechal udělat dvoukolý vůz s jezdci na koních, a běhalo před ním padesát mužů.+
6 A jeho otec nikdy* nezranil jeho city tím, že by řekl: „Proč jsi to tak udělal?“+ A měl také velmi pohlednou postavu+ a [jeho matka]* ho porodila po Absalomovi.
7 A navázal jednání s Joabem, synem Ceruji, a s knězem Abjatarem+ a ti začali nabízet pomoc jako Adonijášovi následovníci.+
8 Pokud jde o kněze Cadoka+ a Benajáše*+, syna Jehojadova, a proroka Natana+ a Šimeie+ a Reie a silné muže,+ kteří patřili Davidovi, ti se s Adonijášem* nezapletli.+
9 Časem konal Adonijáš oběť+ ovcí a skotu a vykrmených zvířat blízko kamene Zochelet,* který je vedle En-rogelu,+ a přistoupil k tomu, aby pozval všechny své bratry, královy syny,+ a všechny judské muže, královy sluhy;
10 a proroka Natana a Benajáše a silné muže a svého bratra Šalomouna nepozval.
11 Natan+ nyní řekl Šalomounově matce+ Bat-šebě:+ „Neslyšela jsi, že Adonijáš, syn Chaggit,+ se stal králem a náš pán* David o tom vůbec neví?
12 Pojď tedy, dovol mi, prosím, ať ti teď slavnostně poradím.+ A opatři únik své vlastní duši a duši svého syna Šalomouna.+
13 Jdi a vstup ke králi Davidovi a řekneš mu: ‚Nebyl jsi to ty, můj pane, králi, kdo své otrokyni přísahal a řekl: „Tvůj syn Šalomoun, ten se po mně stane králem, a on bude sedět na mém trůnu“?+ Proč se tedy stal králem Adonijáš?‘
14 Pohleď, zatímco tam ještě budeš mluvit s králem, potom sám vejdu po tobě a jistě tvá slova potvrdím.“+
15 Bat-šeba vešla tudíž ke králi do vnitřní+ místnosti, a král byl velmi starý+ a Šunemanka Abišag+ krále obsluhovala.
16 Pak se Bat-šeba hluboce poklonila a vrhla se [k zemi] před králem,+ načež král řekl: „Co máš [za žádost]?“+
17 Na to mu řekla: „Můj pane,+ byl jsi to ty, kdo přísahal své otrokyni při Jehovovi, svém Bohu: ‚Tvůj syn Šalomoun, ten se po mně stane králem, a on bude sedět na mém trůnu.‘+
18 A nyní pohleď, králem se stal Adonijáš,+ a můj pán, král, teď o tom vůbec neví.+
19 Obětoval tedy býky a vykrmená zvířata a ovce ve velkém množství a pozval všechny královy syny+ a kněze Abjatara+ a velitele vojska Joaba;+ ale tvého sluhu Šalomouna nepozval.+
20 A ty, můj pane, králi, — oči+ celého Izraele jsou na tobě, abys jim pověděl, kdo bude sedět na trůnu mého pána, krále, po něm.+
21 A jistě se stane, jakmile můj pán, král, ulehne se svými praotci,+ že já a také můj syn Šalomoun se jistě staneme provinilci.“
22 A pohleďme, zatímco ještě mluvila s králem, vešel prorok Natan.+
23 Ihned [to] pověděli králi a řekli: „Je tu prorok Natan!“ Poté vešel před krále a vrhl se před králem tváří k zemi.+
24 Potom Natan řekl: „Můj pane, králi, řekl jsi ty sám: ‚Adonijáš, ten se po mně stane králem, a on bude sedět na mém trůnu‘?+
25 Dnes totiž sešel, aby obětoval+ býky a vykrmená zvířata a ovce ve velkém množství a aby pozval všechny královy syny a velitele vojska a kněze Abjatara;+ a jedí a pijí tam před ním a stále říkají: ‚Ať žije král Adonijáš!‘+
26 Ale pokud jde o mne, tvého sluhu, mne a kněze Cadoka+ a Benajáše,+ syna Jehojadova, a tvého sluhu Šalomouna nepozval.+
27 Jestliže ta věc vyšla od mého pána, krále, potom jsi svému sluhovi nedal vědět,+ kdo by měl sedět na trůně mého pána, krále, po něm.“
28 Král David nyní odpověděl a řekl: „Zavolejte mi Bat-šebu.“+ Na to vešla před krále a postavila se před králem.
29 A král přistoupil k tomu, aby přísahal+ a řekl: „Jakože žije Jehova,+ který vyplatil+ mou duši+ ze vší tísně,+
30 právě jak jsem ti přísahal při Jehovovi, BOHU Izraele, a řekl: ‚Tvůj syn Šalomoun, ten se stane po mně králem, a on bude místo mě sedět na trůnu!‘, tak to dnes udělám.“+
31 Potom se Bat-šeba hluboce poklonila tváří k zemi a vrhla se před králem [k zemi]+ a řekla: „Ať můj pán, král David, žije na neurčitý čas!“+
32 Král David okamžitě řekl: „Zavolejte mi kněze Cadoka+ a proroka Natana a Benajáše,+ syna Jehojadova.“ Vešli tedy před krále.
33 A král přikročil k tomu, aby jim řekl: „Vezměte s sebou sluhy+ svého pána* a přimějete mého syna Šalomouna jet na mule, která mi patří,+ a dovedete ho dolů ke Gichonu.+
34 A kněz Cadok a prorok Natan ho tam pomažou+ za krále nad Izraelem; a budete troubit na roh+ a řeknete: ‚Ať žije král Šalomoun!‘+
35 A vystoupíte za ním a vejde a posadí se na můj trůn; a sám bude místo mne králem a jeho budu muset pověřit, aby se stal vůdcem nad Izraelem a nad Judou.“
36 Benajáš, syn Jehojadův, ihned králi odpověděl a řekl: „Amen!*+ Kéž tak řekne* Jehova, BŮH mého pána, krále.+
37 Právě jako se Jehova prokázal být s mým pánem, králem,+ tak ať se prokáže být se Šalomounem,+ a kéž učiní jeho trůn větším+ než trůn mého pána, krále Davida.“
38 A kněz Cadok+ a prorok Natan+ a Benajáš,+ syn Jehojadův, a Keretejci+ a Peletité+ přistoupili k tomu, aby sešli a přiměli Šalomouna jet na mule krále Davida,+ a pak ho přivedli ke Gichonu.+
39 Nyní vzal kněz Cadok roh oleje+ ze stanu+ a Šalomouna pomazal;+ a začali troubit na roh a všechen lid začal říkat: „Ať žije král Šalomoun!“+
40 Poté vystoupil všechen lid za ním a lid hrál na flétny+ a radoval se velikou radostí,+ takže se jejich hlukem rozpoltila země.+
41 A uslyšeli to Adonijáš a všichni pozvaní, kteří byli s ním, jakmile sami dojedli.+ Když Joab uslyšel zvuk rohu, ihned řekl: „Co znamená ten hluk bouřícího+ městečka?“
42 Zatímco ještě mluvil, tu přišel Jonatan,+ syn kněze Abjatara. Tehdy Adonijáš řekl: „Vejdi, vždyť jsi statečný muž a přinášíš dobrou zprávu.“+
43 Ale Jonatan odpověděl a řekl Adonijášovi: „Ne! Náš pán,* král David, sám učinil králem Šalomouna.+
44 Král s ním tedy poslal kněze Cadoka a proroka Natana a Benajáše, syna Jehojadova, a Keretejce a Peletity a přiměli ho jet na králově mule.+
45 Potom ho u Gichonu kněz Cadok a prorok Natan pomazali za krále;+ načež odtamtud s radostí vystoupili, a městečko bouří. To byl ten hluk, který jste slyšeli.+
46 A kromě toho usedl Šalomoun na trůn kralování.+
47 A další věc, královi sluhové vešli, aby našemu pánu, králi Davidovi, popřáli dobré a řekli: ‚Kéž tvůj Bůh* učiní Šalomounovo jméno nádhernějším než tvé jméno a kéž učiní jeho trůn větším než tvůj trůn!‘+ Na to se král sklonil na lůžku.+
48 A také tohle řekl král: ‚Požehnaný+ buď Jehova, BŮH Izraele, který dnes dal někoho, aby seděl na mém trůnu, a mé vlastní oči to vidí!‘“+
49 A všichni pozvaní, kteří byli s Adonijášem, se začali chvět a vstávat a každý odcházel.+
50 A sám Adonijáš se bál kvůli Šalomounovi. Vstal tedy a odešel a popadl rohy oltáře.+
51 Časem podali Šalomounovi zprávu, jež říkala: „Hle, Adonijáš dostal strach z krále Šalomouna; a chopil se tu rohů oltáře a říká: ‚Ať mi král Šalomoun nejprve přísahá, že svého sluhu neusmrtí mečem!‘“
52 Šalomoun na to řekl: „Jestliže se stane statečným mužem, jediný jeho vlas+ nespadne na zem; ale kdyby se v něm našlo, co je špatné,+ bude také muset zemřít.“+
53 Král Šalomoun tedy poslal, a přivedli ho dolů od oltáře. Potom vešel a poklonil se králi Šalomounovi; poté mu Šalomoun řekl: „Jdi do svého vlastního domu.“+
Poznámky
^ Dosl. „A král“. Heb. weham·meʹlekh, určitý člen, j. č.
^ Nebo „za celý svůj život“. Dosl. „od svých dnů (let)“.
^ Dosl. „ona“.
^ „A Benajáše.“ Heb. u·Vena·jaʹhu.
^ „Adonijášem.“ Heb. ʼAdho·ni·jaʹhu.
^ Nebo „klouzavého kamene“.
^ „A náš pán.“ Heb. wa·ʼadho·néʹnu, mn. č. od slova ʼa·dhón, označuje vznešenost. Viz 1Mo 39:2 ppč.
^ Nebo „Tak ať se stane!“. Heb. ʼa·menʹ.
^ „Řekne“, MVg; Sy a dva heb. rkp. „učiní“.
^ „Tvůj Bůh“, M; MmarginLXXVg „Bůh“; Sy „Jehova, tvůj Bůh“.
