1. Královská 13:1–34

13  A byl tu Boží muž,*+ který vyšel z Judy do Betelu podle Jehovova slova,+ zatímco Jeroboam stál u oltáře,+ aby přinášel obětní dým.+  Potom zvolal proti oltáři Jehovovým slovem a řekl: „Oltáři, oltáři, tak řekl Jehova: ‚Pohleď, syn narozený Davidovu domu, který se jmenuje Josijáš+! A jistě bude na tobě obětovat kněze výšin, kteří na tobě přinášejí obětní dým, a bude* na tobě pálit lidské kosti.‘“+  A dal toho dne předzvěst,+ když řekl: „To je předzvěst, o níž mluvil Jehova: Pohleď, oltář se trhá a tučný popel, který je na něm, se jistě vyvalí.“  A jakmile král slyšel slovo muže [pravého] Boha,* které zvolal proti oltáři v Betelu, stalo se, že Jeroboam ihned napřáhl ruku od oltáře a řekl: „Muži, popadněte ho!“+ Ruka, kterou proti němu napřáhl, okamžitě uschla a nebyl schopen stáhnout ji zpět k sobě.+  A oltář se roztrhl, takže se z oltáře vyvalil tučný popel, podle předzvěsti, kterou dal muž [pravého] Boha Jehovovým slovem.+  Král nyní odpověděl a řekl muži [pravého] Boha: „Obměkči, prosím, obličej Jehovy, svého Boha, a modli se v můj prospěch, aby mi byla uzdravena má ruka.“+ Na to muž [pravého] Boha obměkčoval+ Jehovův obličej, takže králi byla jeho ruka uzdravena a byla jako zprvu.+  A král přikročil k tomu, aby řekl muži [pravého] Boha: „Pojď přece se mnou do domu a přijmi obživu+ a dovol mi dát ti dar.“+  Ale muž [pravého] Boha řekl králi: „Kdybys mi dával polovinu svého domu,+ nešel bych s tebou+ a nejedl chléb a nepil vodu na tomto místě.  Tak mi totiž přikázal Jehovovým slovem a řekl: ‚Nebudeš jíst chléb+ ani pít vodu a nevrátíš se tou cestou, kterou jsi šel.‘“ 10  A začal odcházet jinou cestou a nevracel se tou cestou, kterou do Betelu přišel. 11  A v Betelu bydlel jistý starý prorok,+ a tu vešli jeho synové* a vyprávěli mu o všem díle, které onoho dne v Betelu vykonal muž [pravého] Boha, [a] slova, jež mluvil ke králi, a přikročili k tomu, aby je otci vyprávěli. 12  Nato k nim jejich otec promluvil: „Kteroupak cestou šel?“ Synové mu tedy ukázali cestu, kterou odešel muž [pravého] Boha, jenž přišel z Judy. 13  Tu řekl svým synům: „Osedlejte mi osla.“ Osedlali mu tudíž osla+ a on na něm vyjel. 14  A následoval muže [pravého] Boha a našel ho, jak sedí pod velkým stromem.+ Potom mu řekl: „Jsi ten muž [pravého] Boha, který přišel z Judy?“,+ na což řekl: „Jsem.“ 15  A přikročil k tomu, aby mu řekl: „Pojď se mnou do domu a pojez chléb.“ 16  Řekl však: „Nejsem schopen jít s tebou zpět ani k tobě vejít a nesmím s tebou jíst chléb ani pít vodu na tomto místě.+ 17  Bylo ke mně totiž mluveno Jehovovým slovem:+ ‚Nebudeš tam jíst chléb ani pít vodu. Nepůjdeš zase zpátky cestou, kterou jsi šel.‘“+ 18  Na to mu řekl: „Jsem také prorok jako ty a mluvil ke mně anděl+ Jehovovým slovem a řekl: ‚Přiměj ho, aby se s tebou vrátil do tvého domu, aby pojedl chléb a napil se vody.‘“ (Klamal ho.+) 19  Šel s ním tedy zpět, aby pojedl chléb v jeho domě a napil se vody.+ 20  A zatímco seděli u stolu, stalo se, že Jehovovo slovo+ přišlo k prorokovi, který ho přivedl zpět, 21  a začal volat k muži [pravého] Boha, který přišel z Judy, a říkal: „Tak řekl Jehova: ‚Protože ses vzbouřil+ proti Jehovovu nařízení a nedodržel jsi přikázání, jímž ti přikázal Jehova, tvůj Bůh,+ 22  ale šel jsi zpět, abys pojedl chléb a napil se vody na místě, o němž k tobě mluvil: „Nejez chléb ani nepij vodu“, tvé mrtvé tělo nepřijde na pohřební místo tvých praotců.‘“+ 23  A když pojedl chléb a když se napil, stalo se, že mu hned osedlal osla, totiž prorokovi, kterého přivedl zpět. 24  A ten se vydal na cestu. Později ho na silnici našel lev+ a usmrtil ho,+ a jeho mrtvé tělo bylo pohozeno na silnici. A stál vedle něho osel, a vedle mrtvého těla stál lev. 25  A šli kolem muži, takže uviděli mrtvé tělo pohozené na silnici a lva stojícího vedle mrtvého těla. Pak vešli a mluvili o tom ve městě, v němž bydlel ten starý prorok. 26  Když o tom slyšel prorok, který ho přivedl zpět z cesty, okamžitě řekl: „To je muž [pravého] Boha, který se vzbouřil proti Jehovovu nařízení;+ a tak ho Jehova vydal lvu, aby ho rozdrtil a usmrtil ho, podle Jehovova slova, které k němu mluvil.“+ 27  A přikročil k tomu, aby mluvil ke svým synům slovy: „Osedlejte mi osla.“ Osedlali jej tedy.+ 28  Potom se vydal na cestu a našel jeho mrtvé tělo pohozené na silnici s oslem a lvem, kteří stáli vedle mrtvého těla. Lev nesežral mrtvé tělo ani nerozdrtil osla.+ 29  A prorok přistoupil k tomu, aby zdvihl mrtvé tělo muže [pravého] Boha a aby ho naložil na osla a aby ho přivezl zpět. Tak se dostal do města starého proroka, aby ho oplakal a pohřbil. 30  Uložil tudíž jeho mrtvé tělo do svého vlastního pohřebního místa; a bědovali stále nad ním:+ „Běda, můj bratře!“ 31  A stalo se potom, co ho pohřbili, že přikročil k tomu, aby řekl svým synům: „Až zemřu, pohřbíte mě na pohřebním místě, v němž je pohřben muž [pravého] Boha. Vedle jeho kostí uložte mé vlastní kosti.*+ 32  Slovo, jež volal Jehovovým slovem proti oltáři,+ který je v Betelu, a proti všem domům výšin,+ které jsou v samařských městech,+ se totiž zcela jistě splní.“+ 33  Po této věci se Jeroboam neobrátil zpět od své špatné cesty, ale zase dělal kněze výšin z obecného lidu.+ Pokud jde o kohokoli, koho to těšilo, tomu naplnil ruku mocí*+ [a řekl]: „Ať se stane [jedním z] kněží* výšin.“ 34  A v této věci vznikla příčina hříchu ze strany Jeroboamovy domácnosti+ a podnět k jejich zahlazení a jejich vyhlazení z povrchu zemské půdy.+

Poznámky

„Boží muž.“ Heb. ʼiš ʼElo·himʹ, bez určitého členu ha. Srovnej v. 4 ppč.
„Bude“, LXXSyVg; M „budou“.
Muže [pravého] Boha.“ Heb. ʼiš-ha·ʼElo·himʹ.
„Synové“, LXXSyItVgc; MVg „syn“.
„Uložte mě, aby mé kosti byly zachráněny s jeho kostmi“, LXX.
Nebo „toho dosadil“.
„[Jedním z] kněží“, M; LXXSyItVg „knězem“.