1. Královská 17:1–24
17 A Tišbean Elijáš*+ z obyvatel* Gileadu+ přistoupil k tomu, aby řekl Achabovi: „Jakože žije Jehova, BŮH Izraele,+ před nímž já stojím,*+ během těchto let nenastane ani rosa, ani déšť,+ jedině z nařízení mého slova!“+
2 Nyní k němu přišlo Jehovovo slovo+ a říkalo:
3 „Odejdi odtud a obrátíš se k východu a skryješ+ se v říčním údolí Kerit, jež je východně od Jordánu.
4 A stane se, že bys měl pít z říčního údolí,+ a jistě přikážu krkavcům,+ aby tě tam zásobovali potravou.“+
5 Okamžitě šel a učinil podle Jehovova slova,+ a tak šel a usídlil se u říčního údolí Kerit, jež je východně od Jordánu.*
6 A krkavci mu přinášeli chléb a maso ráno, a chléb a maso večer a stále pil z říčního údolí.+
7 Na konci několika dnů se však stalo, že říční údolí vyschlo,+ protože na zemi nenastal žádný liják.
8 Nyní k němu přišlo Jehovovo slovo a říkalo:+
9 „Vstaň a jdi do Carefatu,+ který patří Sidonu, a tam budeš bydlet. Pohleď, jistě tam přikážu ženě, vdově, aby tě zásobovala potravou.“
10 Vstal tudíž a šel do Carefatu a vešel do vchodu do města; a pohleďme, byla tam žena, vdova, jež sbírala kusy dřeva. Zavolal na ni tedy a řekl: „Prosím, přines mi doušek vody v nádobě, abych se napil.“+
11 Když začala odcházet, [aby] ji přinesla, přikročil k tomu, aby na ni zavolal a řekl: „Prosím, přines mi ve své ruce kousek chleba.“+
12 Na to řekla: „Jakože žije Jehova, tvůj Bůh,+ nemám žádný kulatý koláč,*+ jenom hrst+ mouky ve velkém džbánu a trochu oleje+ v malém džbánu; a tady sbírám pár kousků* dřeva a vejdu a udělám něco pro sebe a pro svého syna a budeme to muset sníst a zemřít.“+
13 Potom jí Elijáš řekl: „Neboj se.+ Vejdi, učiň podle svého slova. Jenom mi nejdřív udělej z toho, co tam je, malý kulatý koláč+ a vyneseš mi jej, a pro sebe a svého syna můžeš něco udělat potom.
14 Tak totiž řekl Jehova, BŮH Izraele: ‚Velký džbán mouky se nevyčerpá a malý džbán oleje neselže až do dne, kdy dá Jehova na povrch zemské půdy liják.‘“+
15 Šla tedy a učinila podle Elijášova slova; a nadále jedla, ona spolu s ním a svou domácností, po [ty] dny.+
16 Velký džbán mouky se nevyčerpal a malý džbán oleje neselhal,+ podle Jehovova slova, jež mluvil prostřednictvím Elijáše.
17 A po těchto věcech se stalo, že syn té ženy, paní domu, onemocněl, a jeho nemoc byla tak krutá, že v něm nezůstal dech.+
18 Na to řekla Elijášovi: „Co s tebou mám společného,*+ muži [pravého] Boha? Přišel jsi ke mně, abys připomněl mé provinění+ a usmrtil mého syna.“
19 Ale řekl jí:* „Dej mi svého syna.“ Nato jí ho vzal z náruče a odnesl ho nahoru do nástřešní místnosti,+ kde bydlel, a položil ho na své vlastní lehátko.+
20 A začal volat k Jehovovi a říkat: „Ó Jehovo, můj Bože,+ to také na vdovu, u které přebývám jako [někdo] cizí, musíš přivést škodu tím, že usmrcuješ jejího syna?“
21 A přistoupil k tomu, aby se třikrát natáhl nad dítětem+ a volal k Jehovovi a říkal: „Jehovo, můj Bože, prosím, způsob, aby se duše+ toho dítěte do něho vrátila.“
22 Nakonec Jehova naslouchal Elijášovu hlasu,+ takže se duše dítěte do něho vrátila, a ono ožilo.+
23 Elijáš nyní dítě vzal a snesl ho dolů z nástřešní místnosti do domu a dal ho jeho matce; potom Elijáš řekl: „Vidíš, tvůj syn je naživu.“+
24 A tak žena Elijášovi řekla: „Teď vskutku vím, že jsi Boží muž+ a že Jehovovo slovo v tvých ústech je pravé.“*+
Poznámky
^ Nebo „jemuž jsem k službám“.
^ „Z obyvatel“, MSyVg; LXX a na základě malé opravy v M „z Tišbe“.
^ Znamená „můj Bůh je Jehova“. Heb. ʼE·li·jaʹhu; LXX „Eliu“; Vg „Elias“.
^ Dosl. „před Jordánem“.
^ Dosl. „dva kousky“.
^ Nebo „nemám spíž, kam se obrátit“.
^ Dosl. „Co [je] mě a tobě?“. Heb. idiom; odmítavá otázka. Viz dodatek 7B.
^ „Ale Elijáš řekl ženě“, LXX.
^ Dosl. „pravda“. Heb. ʼemethʹ.
