1. Královská 18:1–46
18 A stalo se [po] mnoha dnech,+ že ve třetím roce přišlo k Elijášovi Jehovovo vlastní slovo a říkalo: „Jdi, ukaž se Achabovi, jelikož jsem rozhodnut, že dám déšť* na povrch zemské půdy.“+
2 Elijáš se tudíž šel ukázat Achabovi, zatímco byl v Samaří krutý+ hladomor.
3 Achab mezitím zavolal Obadjáše,* který byl nad domácností.+ (A Obadjáš se prokázal být tím, kdo se velmi bojí+ Jehovy.
4 Proto se stalo, když Jezábel+ odřízla Jehovovy proroky,+ že Obadjáš přistoupil k tomu, aby vzal sto proroků a držel je po padesáti schované v jeskyni a zásoboval je chlebem a vodou.+)
5 A Achab přikročil k tomu, aby Obadjášovi řekl: „Projdi zemí ke všem vodním zřídlům a ke všem říčním údolím. Snad bychom našli zelenou trávu,+ abychom zachovali naživu koně a muly a neměli odříznuta [žádná další] zvířata.“+
6 Rozdělili si tedy zemi, kterou mají projít. Achab šel sám jednou cestou a Obadjáš šel sám jinou cestou.+
7 Jak Obadjáš pokračoval v cestě, hle, vstříc mu šel Elijáš.+ Hned ho poznal a padl na tvář+ a řekl: „Jsi to ty, můj pane,+ Elijáši?“
8 Na to mu řekl: „Jsem to já. Jdi, řekni svému pánovi:+ ‚Je tu Elijáš.‘“
9 Ale on řekl: „Jaký hřích+ jsem spáchal, že bys vydával svého sluhu do ruky Achaba, aby mě usmrtil?
10 Jakože žije Jehova, tvůj Bůh,+ není národ ani království, kam můj pán neposlal, aby tě hledali. Potom, co řekli: ‚[Tady] není‘, přiměl to království a národ přísahat, že tě nemohli najít.+
11 A teď říkáš: ‚Jdi, řekni svému pánovi: „Je tu Elijáš.“‘
12 A zcela jistě se stane, až od tebe sám odejdu, že tě pak Jehovův duch+ odnese, [a] nebudu vědět kam; a budu muset přijít a povědět [to] Achabovi, a nenajde tě a zcela jistě mě zabije,+ jakože se tvůj sluha od mládí bojí Jehovy.+
13 Nepověděli mému pánovi, co jsem udělal, když Jezábel zabíjela Jehovovy proroky, jak jsem některé z Jehovových proroků držel schované, sto mužů po padesáti v jeskyni,+ a zásoboval jsem je chlebem a vodou?+
14 A teď říkáš: ‚Jdi, řekni svému pánovi: „Je tu Elijáš.“‘ A zcela jistě mě zabije.“+
15 Elijáš však řekl: „Jakože žije+ Jehova vojsk,+ před nímž opravdu stojím,* dnes se mu ukážu.“
16 Obadjáš tudíž odešel vstříc Achabovi a pověděl mu [to]; a tak šel Achab Elijášovi vstříc.
17 A jakmile Achab viděl Elijáše, stalo se, že mu Achab okamžitě řekl: „Jsi to ty, ten, kdo přivádí na Izrael zavržení?“+
18 Na to řekl: „Já jsem na Izrael zavržení+ nepřivedl, ale ty a dům tvého otce+ ano, protože jste opustili Jehovova přikázání+ a následoval jsi Baaly.+
19 A nyní pošli, seber celý Izrael ke mně na horu Karmel+ a také čtyři sta padesát Baalových proroků+ a čtyři sta proroků posvátného kůlu,+ kteří jedí u stolu Jezábel.“+
20 A Achab přistoupil k tomu, aby poslal mezi všechny izraelské syny a sebral proroky+ na horu Karmel.
21 Potom se Elijáš přiblížil ke všemu lidu a řekl: „Jak dlouho budete kulhat mezi dvěma různými názory?*+ Jestliže je [pravým] Bohem* Jehova, následujte jeho;+ ale jestliže Baal, následujte jeho.“ A lid mu v odpověď neřekl ani slovo.
22 A Elijáš přikročil k tomu, aby řekl lidu: „Sám jsem zůstal jako Jehovův prorok,+ já sám, zatímco Baalových proroků je čtyři sta padesát mužů.
23 Ať nám teď dají dva mladé býky a ať si jednoho mladého býka vyvolí a rozsekají ho na kusy a dají ho na dříví, ale neměli by je zapalovat. A sám připravím druhého mladého býka a dám ho na dříví, ale nezapálím je.
24 A budete vzývat jméno svého boha*+ a já, já budu vzývat jméno Jehovy; a stane se, že [pravý] Bůh,* který odpoví ohněm,+ je [pravý] Bůh.“*+ Všechen lid na to odpověděl a řekl: „Ta věc je dobrá.“
25 Elijáš nyní řekl Baalovým* prorokům: „Vyvolte si jednoho mladého býka a připravte ho jako první, protože je vás většina; a vzývejte jméno svého boha, ale nezapálíte to.“
26 Vzali tudíž mladého býka, kterého jim dal. Potom ho připravili a vzývali Baalovo jméno od rána až do poledne a říkali: „Baale, odpověz nám!“ Ale nebyl žádný hlas+ a nikdo neodpovídal.+ A kulhali okolo oltáře, který udělali.
27 A v poledne se stalo, že se jim Elijáš začal posmívat+ a říkat: „Volejte tím nejsilnějším hlasem,* vždyť je to bůh;+ zabývá se totiž nějakou záležitostí a má výkaly+ a musí jít na záchod.+ Nebo třeba spí a měl by se vzbudit!“+
28 A začali volat tím nejsilnějším hlasem a sekali+ se podle svého zvyku dýkami a kopími, dokud nezpůsobili, že z nich tekla krev.
29 A jakmile minulo poledne a dál se chovali jako proroci+ až do vyjití obilné oběti, stalo se, že nebyl žádný hlas a nikdo neodpovídal a nevěnovala se žádná pozornost.+
30 Posléze řekl Elijáš všemu lidu: „Přibližte se ke mně.“ Všechen lid se tedy k němu přiblížil. Pak přistoupil k tomu, aby opravil Jehovův oltář, který byl stržen.+
31 Elijáš tedy vzal dvanáct kamenů podle počtu kmenů synů Jákoba, k němuž přišlo Jehovovo slovo+ a říkalo: „Izrael se stane tvým jménem.“+
32 A přikročil k tomu, aby vystavěl z kamenů oltář+ v Jehovově jménu+ a aby udělal všude kolem oltáře příkop asi na ploše vyseté dvěma mírami sea* semene.
33 Potom urovnal kusy dřeva+ a rozsekal mladého býka a umístil ho na kusy dřeva. Nyní řekl: „Naplňte čtyři velké džbány vodou a vylejte ji na zápalnou oběť a na kusy dřeva.“
34 Pak řekl: „Udělejte to opět.“ Udělali to tedy opět. Ale on řekl: „Udělejte to potřetí.“ Udělali to tedy potřetí.
35 Tak se voda dostala všude kolem oltáře, a také příkop naplnil vodou.
36 A v čase,+ kdy vystupuje obilná oběť, se stalo, že se prorok Elijáš začal přibližovat a říkal: „Ó Jehovo, BOŽE Abrahamův,+ Izákův+ a Izraelův,+ ať je dnes známo, že jsi Bohem v Izraeli+ a já jsem tvůj sluha a to všechno jsem učinil tvým slovem.+
37 Odpověz mi, Jehovo, odpověz mi, aby tento lid poznal, že ty, Jehova,+ jsi [pravý] Bůh* a že jsi sám obrátil jejich srdce zpět.“+
38 Na to spadl Jehovův oheň+ a pohltil zápalnou oběť+ a kusy dřeva a kameny a prach, a slízl vodu, která byla v příkopě.+
39 Když to všechen lid viděl, okamžitě padli na tvář+ a řekli: „Jehova je [pravý] Bůh! Jehova je [pravý] Bůh!“
40 Potom jim Elijáš řekl: „Chopte se Baalových proroků! Nenechte z nich uniknout ani jediného!“ Ihned se jich chopili a Elijáš je pak svedl do říčního údolí Kišon+ a tam je pobil.+
41 Nyní řekl Elijáš Achabovi: „Vyjdi, jez a pij,+ neboť se ozývá hlučení lijáku.“+
42 A Achab přistoupil k tomu, aby vyšel, aby jedl a pil. Pokud jde o Elijáše, ten vyšel na vrcholek Karmelu a přikrčil se k zemi+ a držel obličej mezi koleny.+
43 Potom řekl svému sloužícímu: „Vyjdi, prosím. Dívej se směrem k moři.“ Vyšel tedy a podíval se a nato řekl: „Není tam vůbec nic.“ A přikročil k tomu, aby řekl „Jdi zpátky“, sedmkrát.+
44 A posedmé se stalo, že řekl: „Pohleď, z moře vystupuje obláček jako mužská dlaň.“+ Nyní řekl: „Vyjdi, řekni Achabovi: ‚Zapřáhni!+ A sejdi, aby tě nezadržel liják!‘“
45 A mezitím se stalo, že se nebesa zatměla oblaky, a nastal vítr*+ a velký liják.+ A Achab stále jel a dostal se do Jezreelu.+
46 A na Elijášovi se prokázala být samotná Jehovova ruka,+ takže si opásal boky+ a běžel celou cestu do Jezreelu před Achabem.+
Poznámky
^ Nebo „a nech mě dát déšť“.
^ Znamená „sluha Jehovy“. Heb. ʽO·vadh·jaʹhu.
^ Nebo „jemuž jsem k službám“.
^ Nebo „dvěma berlemi“, KB, s. 663.
^ „[Pravým] Bohem.“ Heb. ha·ʼElo·himʹ, s určitým členem ha před titulem ʼElo·himʹ. Tím je zdůrazněno odlišení od falešného boha Baala. Viz dodatek 1F.
^ „[Pravý] Bůh.“ Heb. ha·ʼElo·himʹ, forma absolutní, v přísudku. Viz dodatek 1F.
^ „[Pravý] Bůh.“ Heb. ha·ʼElo·himʹ, za tímto slovem následuje vztažná věta „který odpoví ohněm“.
^ „Svého boha.“ Heb. ʼelo·hé·khemʹ, mn.č. od slova ʼelóʹah, které se vztahuje na falešného boha Baala.
^ Dosl. s určitým členem. Heb. hab·Baʹʽal.
^ Dosl. „Volejte velkým hlasem“.
^ Sea se rovnalo 7,33 l.
^ Dosl. „Jehova, [pravý] Bůh“. Heb. Jehwahʹ ha·ʼElo·himʹ; řec. Kyʹri·os ho The·osʹ; lat. Doʹmi·nus Deʹus.
^ „A ... vítr.“ Heb. weruʹach; řec. pneuʹma·ti; lat. venʹtus. Srovnej 1Mo 1:2, ppč. „síla“; 1Mo 8:1 ppč.
