1. Královská 20:1–43
20 * Pokud jde o syrského krále Ben-hadada,+ ten k sobě sebral všechny své vojenské síly a také dvaatřicet králů+ a koně+ a dvoukolé vozy+ a přistoupil k tomu, aby vytáhl a oblehl+ Samaří+ a bojoval proti němu.
2 Nato poslal posly+ k izraelskému králi Achabovi ve městě. A přikročil k tomu, aby mu řekl: „Tak řekl Ben-hadad:
3 ‚Tvé stříbro a tvé zlato je moje, a tvé manželky a tvoji synové, ti nejpohlednější, jsou moji.‘“+
4 Izraelský král na to odpověděl a řekl: „Podle tvého slova, můj pane, králi, jsem tvůj, se vším, co mi patří.“+
5 Později se poslové vrátili a řekli: „Tak řekl Ben-hadad: ‚Poslal jsem k tobě a řekl jsem: „Své stříbro a své zlato a své manželky a své syny mi dáš.
6 Ale zítra asi touhle dobou k tobě pošlu své sluhy a pečlivě prohledají tvůj dům a domy tvých sluhů; a stane se, že vezmou do ruky všechno žádoucí+ tvým očím a odejmou to.“‘“
7 Na to izraelský král zavolal všechny starší muže země+ a řekl: „Všimněte si, prosím, a vizte, že ten [člověk] hledá neštěstí;+ poslal totiž ke mně pro mé manželky a mé syny a mé stříbro a mé zlato a neodepřel jsem mu je.“
8 Nato mu řekli všichni starší muži a všechen lid: „Neuposlechni a neměl bys svolit.“
9 Řekl tedy Ben-hadadovým poslům: „Řekněte mému pánu, králi: ‚Všechno, co jsi svému sluhovi vzkázal prvně, udělám; ale tohle nejsem schopen udělat.‘“ S tím poslové odešli a přinesli mu slovo zpět.
10 Ben-hadad k němu nyní poslal a řekl: „Kéž mi tak bohové+ učiní a kéž k tomu tak přidají,+ jestli prach Samaří bude stačit do hrstí všemu lidu, který mě následuje!“*+
11 Izraelský král zase odpověděl a řekl: „Mluvte [k němu]: ‚Ať se ten, kdo se opásává,+ nechlubí jako ten, kdo se odpásává.‘“+
12 A jakmile slyšel to slovo, zatímco on a králové popíjeli+ v chýších, stalo se, že okamžitě řekl svým sluhům: „Rozestavte se!“ A začali se rozestavovat proti městu.
13 A pohleďme, k izraelskému králi Achabovi se přiblížil jistý prorok+ a potom řekl: „Tak řekl Jehova:*+ ‚Viděl jsi celý tento velký zástup? Hle, vydávám ti jej dnes do ruky, a jistě poznáš, že já jsem Jehova.‘“*+
14 Nato Achab řekl: „Prostřednictvím koho?“, na což řekl: „Tak řekl Jehova:* ‚Prostřednictvím mladých mužů knížat soudních oblastí.‘“ Nakonec řekl: „Kdo zahájí bitevní střetnutí?“, na což řekl: „Ty!“
15 A přistoupil k tomu, aby spočítal mladé muže knížat soudních oblastí, a bylo jich dvě stě třicet dva;+ a potom spočítal všechen lid, všechny izraelské syny, sedm tisíc.
16 A začali vycházet v poledne, zatímco se Ben-hadad opíjel+ v chýších spolu s králi, dvaatřiceti králi, kteří mu pomáhali.
17 Když nejprve vyšli mladí muži+ knížat soudních oblastí, Ben-hadad okamžitě vyslal; a přišli mu povědět a říci: „Jsou tam muži, kteří vyšli ze Samaří.“
18 Na to řekl: „Ať vyšli v míru, měli byste se jich zmocnit živých; nebo ať vyšli k bitvě, měli byste se jich zmocnit živých.“+
19 A to byli ti, kteří vyšli z města, mladí muži knížat soudních oblastí a vojenské síly, které byly za nimi.
20 A začali srážet každý svého muže; a Syřané+ se dali na útěk+ a Izrael je pronásledoval, ale syrskému králi Ben-hadadovi se podařilo uniknout na koni spolu s jezdci na koních.
21 Ale izraelský král vyšel a srážel koně a dvoukolé vozy+ a srazil Syřany velkým pobitím.
22 Později se k izraelskému králi přiblížil ten prorok+ a řekl mu: „Jdi, posilni se+ a všímej si a viz, co uděláš;+ napřesrok* totiž syrský král proti tobě přitáhne.“+
23 Pokud jde o sluhy syrského krále, ti mu řekli: „Jejich Bůh je Bohem hor.*+ Proto se prokázali [jako] silnější než my. Bojujme s nimi tedy pro změnu na rovině [a uvidíme], zda se neprokážeme [jako] silnější než oni.
24 A udělej tohle: Odstraň každého krále+ z jeho místa a dosaď místo nich místodržitele.+
25 Pokud jde o tebe, ty by sis měl napočítat vojenskou sílu rovnající se vojenské síle, která odpadla od tvého boku, koně za koně a dvoukolý vůz za dvoukolý vůz; a bojujme proti nim na rovině [a uvidíme], zda se neprokážeme [jako] silnější než oni.“+ Naslouchal tudíž jejich hlasu a právě tak [to] učinil.
26 A napřesrok se stalo, že Ben-hadad přistoupil k tomu, aby povolal Syřany+ a vytáhl k Afeku+ do bitvy proti Izraeli.
27 Pokud jde o izraelské syny, ti byli povoláni a zásobeni+ a vytáhli, aby se s nimi střetli; a izraelští synové šli před nimi do tábora jako dvě stádečka koz, kdežto Syřané, ti naplňovali zemi.+
28 Potom se přiblížil muž [pravého] Boha+ a řekl izraelskému králi, ano, přikročil k tomu, aby řekl: „Tak řekl Jehova: ‚Jelikož Syřané řekli: „Jehova je Bohem* hor, a není Bohem nížin“, budu muset celý ten velký zástup vydat do tvé ruky,+ a jistě poznáte, že já jsem Jehova.‘“+
29 A zůstávali utábořeni sedm dní, ti před oněmi.+ A sedmý den se stalo, že začalo bitevní střetnutí; a izraelští synové sráželi Syřany, sto tisíc pěších mužů za jeden den.
30 A ti, kteří zbyli, prchali do Afeku,+ do města; a na sedmadvacet tisíc mužů, kteří zbyli, spadla zeď.+ Pokud jde o Ben-hadada, ten prchal+ a konečně dospěl do města, do nejvnitřnější+ místnosti.
31 Jeho sluhové mu tedy řekli: „Hle, slyšeli jsme, že králové izraelského domu jsou králové milující laskavosti.+ Prosím, dovol, ať neseme na bedrech+ pytlovinu+ a na hlavách provazy, a vyjděme k izraelskému králi. Snad zachová tvou duši naživu.“+
32 Opásali si tudíž bedra pytlovinou a s provazy na hlavách vešli k izraelskému králi a řekli: „Tvůj sluha Ben-hadad řekl: ‚Prosím, nech mou duši žít.‘“ Na to řekl: „Je ještě naživu? Je mým bratrem.“
33 Muži+ to tedy vzali jako znamení a rychle to vzali jako jeho vlastní rozhodnutí a přikročili k tomu, aby řekli: „Ben-hadad je tvým bratrem.“ Na to řekl: „Přijďte, přiveďte ho.“ Potom k němu Ben-hadad vyšel; a ihned ho nechal nasednout na dvoukolý vůz.+
34 [Ben-hadad] mu nyní řekl: „Města,+ která můj otec vzal tvému otci, vrátím; a určíš si ulice v Damašku, jako určil můj otec v Samaří.“
„A pokud jde o mne, já tě pošlu pryč ve smlouvě.“+
Uzavřel s ním tedy smlouvu a poslal ho pryč.
35 A jistý muž ze synů proroků*+ řekl svému příteli Jehovovým slovem+: „Udeř mě, prosím.“ Ale muž ho odmítl udeřit.
36 Řekl mu proto: „Protože jsi nenaslouchal Jehovovu hlasu, hle, odejdeš ode mne a jistě tě srazí lev.“ Poté odešel od jeho boku a našel ho lev+ a srazil ho.+
37 A přikročil k tomu, aby našel jiného muže a aby řekl: „Udeř mě, prosím.“ Muž ho tedy udeřil, udeřil a zranil.*
38 Nato ten prorok šel a zastavil se u cesty [a čekal] na krále a zastřel se obvazem přes oči.+
39 A když král míjel, stalo se, že ke králi vzkřikl a přistoupil k tomu, aby řekl:+ „Tvůj sluha vyšel do nejhustší bitvy; a pohleď, nějaký muž opouštěl řadu a přivedl mi jednoho muže a potom řekl: ‚Střež toho muže. Kdyby jakkoli scházel, tvá duše+ také bude muset zaujmout místo jeho duše,+ nebo jinak navážíš talent* stříbra.‘+
40 A když se tvůj sluha činil tady a tam, tu se stalo, že on byl pryč.“ Izraelský král mu na to řekl: „Takový je tvůj vlastní soud. Sám jsi rozhodl.“+
41 Sňal tudíž spěšně obvaz, [který měl] přes oči, a izraelský král ho poznal, že je z proroků.+
42 Nyní mu řekl: „Tak řekl Jehova: ‚Protože jsi nechal ujít ze své ruky muže, který mi byl zasvěcen ke zničení,*+ tvá duše zaujme místo jeho duše,+ a tvůj lid místo jeho lidu.‘“+
43 Na to se izraelský král odebral směrem ke svému domu rozmrzelý a skleslý+ a přišel do Samaří.+
Poznámky
^ LXX má navzájem přemístěné kapitoly 20 a 21; proto v LXX začíná na tomto místě kapitola 21.
^ Dosl. „který mi je v patách!“.
^ Viz dodatek 1C §7.
^ „Jehova.“ Heb. Jehwahʹ; AqBurkitt zde používá tetragrammaton psané starohebrejskými písmeny; řec. Kyʹri·os. Viz dodatek 1C §7.
^ Viz dodatek 1C §7.
^ „Bohem.“ Heb. ʼElo·héʹ, mn. č. po ʼElóʹah, označuje vznešenost nebo majestát.
^ „Ze synů proroků.“ Heb. mib·benéʹ han·nevi·ʼimʹ; první výskyt tohoto výrazu.
^ „Udeřil a zranil.“ V heb. jsou tato slovesa v infinitivu absolutním, nevyjadřují určitý čas ani určitou osobu.
^ Viz dodatek 8A.
^ Dosl. „muže mé zasvěcené věci“.
