1. Královská 21:1–29

21  A po těchto věcech se stalo, že byla vinice, jež patřila Jezreelitovi Nabotovi, a ta byla v Jezreelu+ vedle paláce samařského krále Achaba.  Achab tedy promluvil k Nabotovi a řekl: „Dej+ mi přece svou vinici,+ aby mi sloužila jako zelinářská zahrada,+ neboť je blízko mého domu; a dovol, ať ti za ni dám vinici lepší než ona. [Nebo] jestliže je to dobré ve tvých očích,+ dám ti peníze jako cenu téhle.“  Ale Nabot řekl Achabovi: „Z Jehovova stanoviska+ je pro mne nemyslitelné,+ abych ti dal dědičné vlastnictví svých praotců.“+  Achab tudíž vešel do svého domu rozmrzelý a skleslý nad slovem, které k němu mluvil Jezreelita Nabot, když řekl: „Nedám ti dědičné vlastnictví svých praotců.“ Potom si lehl na lehátko a držel obličej odvrácený+ a nejedl chléb.  Konečně k němu vešla manželka Jezábel+ a promluvila k němu: „Proč je tvůj duch smutný+ a ty nejíš chléb?“  Na to k ní promluvil: „Protože jsem přistoupil k tomu, abych mluvil s Jezreelitou Nabotem a řekl jsem mu: ‚Dej mi přece svoji vinici za peníze. Nebo dáváš-li tomu přednost, dovol, ať ti dám místo ní jinou vinici.‘ Ale řekl: ‚Nedám ti svou vinici.‘“+  Nato mu jeho manželka Jezábel řekla: „Jsi to ty, kdo nyní kraluje nad Izraelem?+ Vstaň, pojez chléb, a ať je tvé srdce veselé. Sama ti dám vinici Jezreelity Nabota.“+  Napsala tudíž dopisy+ Achabovým jménem a zapečetila je jeho pečetí+ a poslala ty dopisy starším mužům+ a urozeným, kteří bydleli s Nabotem v jeho městě.  V dopisech však napsala:+ „Vyhlašte půst a dejte Nabotovi usednout v čele lidu. 10  A přimějte dva muže,+ neužitečné+ muže,* ať usednou před ním a ať proti němu vydají svědectví+ a řeknou: ‚Proklínal* jsi Boha a krále!‘+ A vyveďte ho a kamenujte ho, aby zemřel.“+ 11  Muži z jeho města, starší muži a urození, kteří bydleli v jeho městě, tedy učinili, právě jak jim Jezábel vzkázala, právě jak bylo napsáno v dopisech, které jim poslala.+ 12  Vyhlásili půst+ a dali Nabotovi usednout v čele lidu. 13  Nato vešli dva z mužů, neužitečných mužů, a usedli před ním; a ti neužiteční muži začali vydávat svědectví proti němu, totiž Nabotovi, před lidem, a říkali: „Nabot proklínal* Boha a krále.“+ Poté ho vyvedli na okraj města a ukamenovali ho kameny, takže zemřel.+ 14  Nyní poslali k Jezábel a řekli: „Nabot byl ukamenován, takže je mrtev.“+ 15  A jakmile Jezábel slyšela, že byl Nabot ukamenován, takže zemřel, stalo se, že Jezábel okamžitě řekla Achabovi: „Vstaň, vezmi do vlastnictví vinici Jezreelity Nabota,+ kterou ti odmítl dát za peníze; Nabot už totiž není naživu, ale mrtev.“ 16  A jakmile Achab slyšel, že je Nabot mrtev, stalo se, že Achab ihned vstal, aby sešel na vinici Jezreelity Nabota, aby ji vzal do vlastnictví.+ 17  A Jehovovo slovo+ přišlo k Tišbeanovi Elijášovi+ a říkalo: 18  „Vstaň, sejdi vstříc izraelskému králi Achabovi, který je v Samaří.+ Je na Nabotově vinici, kam sešel, aby ji vzal do vlastnictví. 19  A budeš k němu mluvit a řekneš: ‚Tak řekl Jehova: „Zavraždil jsi+ a také jsi vzal do vlastnictví?“‘+ A budeš k němu mluvit a řekneš: ‚Tak řekl Jehova: „Na místě,+ kde psi lízali Nabotovu krev, budou psi lízat tvou krev, ano tvoji.“‘“+ 20  A Achab přistoupil k tomu, aby řekl Elijášovi: „Našel jsi mě, můj nepříteli?“,+ na což on řekl: „Našel jsem tě. ‚Jelikož ses zaprodal, abys činil to, co je špatné v Jehovových očích,+ 21  hle, přivádím na tebe neštěstí;+ a jistě za tebou čistě zametu+ a odříznu od Achaba každého, kdo močí proti stěně,*+ a bezmocného a bezcenného* v Izraeli. 22  A jistě učiním tvůj dům podobný domu Jeroboama,+ syna Nebatova, a podobný domu Baaši,+ syna Achijášova, pro urážení, jímž jsi urážel a potom způsobil, že Izrael hřešil.‘+ 23  A také o Jezábel Jehova mluvil a řekl: ‚Právě psi sežerou Jezábel na kusu jezreelské země.+ 24  Toho, kdo z Achabových zemře ve městě, sežerou psi; a toho, kdo zemře na poli, sežere nebeské ptactvo.+ 25  Nikdo bez výjimky se neprokázal být takovým jako Achab,+ který se zaprodal, aby činil to, co je špatné v Jehovových očích, jehož pobízela+ jeho manželka Jezábel.+ 26  A jednal velmi odporně v tom, že chodil za hnojnými modlami+ podle všeho, co činili Amorejci, které Jehova vyhnal před izraelskými syny.‘“+ 27  A jakmile Achab uslyšel ta slova, stalo se, že přistoupil k tomu, aby roztrhl svůj oděv a aby si oblékl na tělo pytlovinu;+ a zahájil půst a lehal v pytlovině a chodil malomyslně.+ 28  A Jehovovo slovo přišlo k Tišbeanovi Elijášovi a říkalo: 29  „Viděl jsi, jak se Achab kvůli mně pokořil?+ Jelikož se kvůli mně pokořil, nepřivodím neštěstí za jeho dnů.+ Neštěstí na jeho dům přivodím za dnů jeho syna.“+

Poznámky

Neužitečné muže.“ Dosl. „syny belijalu (neužitečnosti)“. Heb. bené-veli·jaʹʽal.
„Proklínal“ bylo původní znění. Text byl opraven, aby zněl „žehnal jsi“. Viz dodatek 2B.
Viz v. 10, ppč. „proklínal“.
„Kdo močí proti stěně.“ Heb. idiom označující osoby mužského rodu.
Dosl. „a někoho omezeného a někoho ponechaného sobě samému (opuštěného)“. Viz 5Mo 32:36, ppč. „bezcenný“.