1. Královská 22:1–53

22  A tři roky dále bydleli bez války mezi Sýrií a Izraelem.  A ve třetím roce se stalo, že judský král Jehošafat*+ přistoupil k tomu, aby sešel k izraelskému králi.  Nato řekl izraelský král svým sluhům: „Skutečně víte, že Ramot-gilead+ patří nám? Přesto váháme vzít jej z ruky syrského krále.“  A přikročil k tomu, aby řekl Jehošafatovi: „Půjdeš se mnou do boje k Ramot-gileadu?“+ Jehošafat na to izraelskému králi řekl: „Jsem totéž co ty. Můj lid je totéž co tvůj lid.+ Moji koně jsou totéž co tvoji koně.“  Jehošafat však přikročil k tomu, aby izraelskému králi řekl: „Dotaž se,+ prosím, nejprve na Jehovovo slovo.“  Izraelský král tedy sebral proroky,+ asi čtyři sta mužů, a řekl jim: „Mám jít válčit proti Ramot-gileadu, nebo od toho mám upustit?“ A začali říkat: „Vytáhni+ a Jehova* jej vydá do královy ruky.“  Ale Jehošafat řekl: „Není tu ještě nějaký Jehovův prorok? Dotažme se potom jeho prostřednictvím.“+  Na to izraelský král řekl Jehošafatovi: „Ještě je jeden muž, jehož prostřednictvím se lze dotazovat Jehovy;+ sám ho však rozhodně nenávidím,+ neboť o mně neprorokuje dobré věci, ale špatné+ — Mikajáš,* syn Jimlův.“ Jehošafat však řekl: „Ať král něco takového neříká.“+  Izraelský král tedy zavolal jistého dvorního úředníka+ a řekl: „Přiveď přece rychle Mikajáše, syna Jimlova.“+ 10  A izraelský král a judský král Jehošafat seděli každý na svém trůnu, oblečeni do oděvů,+ na mlatu u vchodu do samařské brány; a všichni proroci si před nimi počínali jako proroci.+ 11  Potom si Sedekjáš, syn Kenaanův, udělal železné rohy a řekl: „Tak řekl Jehova:+ ‚Těmi budeš trkat Syřany, dokud je nevyhubíš.‘“+ 12  A všichni ostatní proroci prorokovali totéž a říkali: „Vytáhni k Ramot-gileadu a prokaž se [jako] úspěšný; a Jehova [jej] jistě vydá do královy ruky.“+ 13  A posel, který šel zavolat Mikajáše, k němu promluvil a řekl: „Pohleď, slova proroků jsou jednomyslně* o dobrém pro krále. Ať se, prosím, tvé slovo stane podobným slovu jednoho z nich a budeš mluvit dobré.“+ 14  Ale Mikajáš řekl: „Jakože Jehova žije,+ co mi řekne Jehova, to budu mluvit.“+ 15  Potom vešel ke králi a král přistoupil k tomu, aby mu řekl: „Mikajáši, máme jít válčit k Ramot-gileadu, nebo od toho máme upustit?“ Okamžitě mu řekl: „Vytáhni a prokaž se [jako] úspěšný; a Jehova jej jistě vydá do královy ruky.“+ 16  Na to mu král řekl: „Kolikrát tě zavazuji přísahou, že bys ke mně neměl mluvit nic než pravdu v Jehovově jménu?“+ 17  Řekl tedy: „Určitě vidím všechny Izraelity rozptýlené+ po horách jako ovce, které nemají pastýře.+ A Jehova přikročil k tomu, aby řekl: ‚Ty nemají pány.* Ať jde každý v pokoji zpět do svého domu.‘“+ 18  Nato řekl izraelský král Jehošafatovi: „Neříkal jsem ti: ‚Nebude o mně prorokovat dobré věci, ale špatné‘?“+ 19  A přikročil k tomu, aby řekl: „Proto slyš Jehovovo slovo:+ Určitě vidím Jehovu sedět na jeho trůnu+ a celé nebeské vojsko stát napravo a nalevo od něho.+ 20  A Jehova přistoupil k tomu, aby řekl: ‚Kdo obelstí Achaba, aby vytáhl a padl u Ramot-gileadu?‘ A ten začal říkat něco takového, kdežto onen říkal něco onakého.+ 21  Nakonec vyšel nějaký duch+ a stanul před Jehovou a řekl: ‚Já ho obelstím.‘ Na to mu Jehova řekl: ‚Jakými prostředky?‘+ 22  Na to řekl: ‚Vyjdu a jistě se stanu podvodným duchem v ústech všech jeho proroků.‘+ Řekl tedy: ‚Obelstíš ho, a co víc, vyjdeš jako vítěz.+ Vyjdi a učiň tak.‘+ 23  A tu vložil Jehova podvodného ducha do úst všech těchto tvých proroků;+ ale Jehova sám mluvil ohledně tebe o neštěstí.“+ 24  Sedekjáš, syn Kenaanův, se nyní přiblížil a udeřil Mikajáše do tváře+ a řekl: „[Kudy] to jen přešel Jehovův duch ode mne, aby mluvil s tebou?“+ 25  Mikajáš na to řekl: „Pohleď, uvidíš [kudy] toho dne, kdy vstoupíš do nejvnitřnější+ místnosti, aby ses schoval.“+ 26  Potom řekl izraelský král: „Vezmi Mikajáše a vrať ho zpět veliteli města Amonovi a Joašovi, synu královu.+ 27  A řekneš: ‚Tak řekl král:+ „Dejte toho člověka do domu zadržení+ a krmte ho sníženým přídělem chleba+ a sníženým přídělem vody, dokud v pokoji nepřijdu.“‘“+ 28  Mikajáš na to řekl: „Jestliže se vůbec v pokoji vrátíš, Jehova se mnou* nemluvil.“+ A dodal: „Slyšte, všechny národy.“+ 29  A izraelský král a judský král Jehošafat přistoupili k tomu, aby vytáhli k Ramot-gileadu.+ 30  Izraelský král nyní řekl Jehošafatovi: „[Pro mne] bude přestrojení a vstup* do bitvy,+ ale ty, ty si obleč své oděvy.“+ Izraelský král se tudíž přestrojil+ a vstoupil do bitvy.+ 31  Pokud jde o syrského krále, ten přikázal dvaatřiceti velitelům+ dvoukolých vozů, které byly jeho, a řekl: „Nebudete bojovat s malým ani [s] velkým, ale jedině s izraelským králem.“+ 32  A jakmile velitelé dvoukolých vozů viděli Jehošafata, stalo se, že ti, ti si řekli: „To je určitě izraelský král.“+ Odbočili tedy do boje proti němu; a Jehošafat začal volat o přispění.+ 33  A jakmile velitelé dvoukolých vozů viděli, že to není izraelský král, stalo se, že se okamžitě vrátili a nenásledovali ho.+ 34  A byl nějaký muž, který ve své nevinnosti napjal luk, ale zasáhl izraelského krále mezi přívěsky a drátěnou košili, takže řekl svému vozataji:+ „Otoč ruku a vyvez mě z tábora, protože jsem těžce raněn.“ 35  A bitva byla toho dne stále prudší a král musel být udržován vestoje na dvoukolém voze obrácený k Syřanům, a večer posléze zemřel;+ a krev ze zranění se stále lila dovnitř válečného dvoukolého vozu.+ 36  A kolem západu slunce začalo táborem procházet zvučné volání:* „Každý do svého města a každý do své země!“+ 37  Tak král zemřel. Když byl přivezen* do Samaří, potom krále v Samaří pohřbili.+ 38  A začali umývat válečný dvoukolý vůz u samařského rybníka, a psi lízali jeho krev+ (a koupaly se tam prostitutky) podle Jehovova slova, které mluvil.+ 39  Pokud jde o ostatní Achabovy záležitosti a všechno, co činil, a dům ze slonoviny,+ který vystavěl, a všechna města, která vystavěl, nejsou snad zapsány v knize+ záležitostí dnů izraelských králů? 40  Nakonec Achab ulehl se svými praotci;+ a začal místo něho vládnout jeho syn Achazjáš.*+ 41  Pokud jde o Jehošafata,+ syna Asova, ten se stal králem nad Judou ve čtvrtém roce izraelského krále Achaba. 42  Jehošafatovi bylo pětatřicet let, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě pětadvacet let; a jeho matka se jmenovala Azuba, dcera Šilchiho. 43  A stále chodil celou cestou svého otce Asy. Neodbočil od ní, takže činil to, co bylo správné v Jehovových očích.+ Jen výšiny nezmizely.* Lid stále obětoval a přinášel obětní dým na výšinách.+ 44  A Jehošafat udržoval pokojné vztahy s izraelským králem.+ 45  Pokud jde o ostatní Jehošafatovy záležitosti a moc, s níž jednal, a jak válčil, nejsou snad zapsány v knize+ záležitostí dnů judských králů? 46  A vyklidil ze země zbytek chrámových prostitutů,+ kteří zbyli za dnů jeho otce Asy.+ 47  Pokud jde o krále, v Edomu+ nebyl žádný; králem byl zmocněnec.+ 48  Jehošafat, ten vyrobil taršišské lodě,+ aby pluly do Ofiru pro zlato, ale nepluly, protože lodě u Ecjon-geberu ztroskotaly.+ 49  Tehdy řekl Achazjáš, syn Achabův, Jehošafatovi: „Ať moji sluhové jedou s tvými sluhy na lodích“, ale Jehošafat nesvolil.+ 50  Nakonec Jehošafat ulehl se svými praotci+ a byl pohřben se svými praotci ve Městě svého praotce Davida;+ a začal místo něho vládnout jeho syn Jehoram.+ 51  Pokud jde o Achazjáše,+ syna Achabova, ten se stal králem nad Izraelem v Samaří v sedmnáctém roce judského krále Jehošafata a dále vládl nad Izraelem po dva roky. 52  A stále činil to, co bylo špatné+ v Jehovových očích, a chodil cestou svého otce+ a cestou své matky+ a cestou Jeroboama,+ syna Nebatova, který způsobil, že Izrael hřešil.+ 53  A dál sloužil Baalovi+ a klaněl se mu a stále urážel+ Jehovu, BOHA Izraele, podle všeho, co dělal jeho otec.

Poznámky

Znamená „Jehova je soudce“. Heb. Jehó·ša·fatʹ.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH naʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
Znamená „kdo je jako Jehova?“. Heb. Mi·khaʹjehu.
Dosl. „jedna ústa“.
Nebo „pána“. Heb. ʼadho·nimʹ, mn. č. od ʼa·dhónʹ, označuje vznešenost.
Nebo „skrze mne“. Srovnej 4Mo 12:8a.
„Bude přestrojení a vstup.“ V heb. zde jsou slovesa v infinitivu absolutním; neoznačují určitý čas ani určitou osobu. TLXXSy „Úplně se zakryji a vstoupím“; Vg „Vezmi zbroj a vstup“.
Nebo „začal ... procházet hlasatel“, v souladu s LXX.
„Ho přivezli“, Vg; MSy „přišel“; LXX „přišli“.
Znamená „Jehova uchopil“. Heb. ʼAchaz·jaʹhu.
„Nezmizely“, M; LXXSyVg „neodstranil“.