1. Královská 5:1–18
5 A tyrský+ král Chiram+ přistoupil k tomu, aby poslal své sluhy+ k Šalomounovi, neboť slyšel, že to byl on, koho pomazali za krále místo jeho otce; Chiram se totiž vždycky prokazoval být tím, kdo miluje* Davida.+
2 Šalomoun zase poslal k Chiramovi a řekl:+
3 „Sám dobře víš, že můj otec David nebyl schopen postavit dům jménu Jehovy, svého Boha, kvůli válčení,+ jímž ho obklopovali, dokud mu je Jehova nedal pod chodidla nohou.
4 A nyní mi Jehova, můj Bůh, dal odpočinek všude kolem.+ Není žádný odpůrce* a neděje se nic špatného.+
5 A hle, pomýšlím na stavbu* domu jménu Jehovy, svého Boha,+ právě jak Jehova slíbil mému otci Davidovi, když řekl: ‚Tvůj syn, jehož dosadím na tvůj trůn místo tebe, ten postaví dům mému jménu.‘+
6 A nyní přikaž, ať pro mne pokácejí cedry* z Libanonu;+ a moji sluhové se prokážou být s tvými sluhy a dám ti mzdu tvých sluhů podle všeho, co bys řekl, neboť sám dobře víš, že mezi námi není nikdo znalý kácení stromů jako Sidonci.“+
7 A jakmile Chiram+ slyšel Šalomounova slova, stalo se, že se začal velmi radovat a přikročil k tomu, aby řekl: „Požehnaný+ je dnes Jehova, neboť dal Davidovi moudrého+ syna nad tímto početným lidem!“+
8 Chiram tudíž poslal k Šalomounovi a řekl: „Slyšel jsem, co jsi mi poslal. Já, já učiním vše, co tě těší v záležitosti klád z cedrů a klád z jalovců.+
9 Moji sluhové je snesou z Libanonu+ k moři; a já, já je složím ve vory, [aby se plavily] po moři až k místu, o němž mi vzkážeš;+ a jistě je tam nechám rozebrat a ty, ty je odvezeš; a ty, ty učiníš, co mě těší, tím, že budeš dávat jídlo mé domácnosti.“+
10 Chiram tedy Šalomounovi dodával klády z cedrů a klády z jalovců podle všeho, co ho těšilo.
11 A Šalomoun, ten dával Chiramovi dvacet tisíc měr kor+ pšenice jako zásoby potravy pro jeho domácnost a dvacet měr kor* vytlučeného+ oleje.* To dával Šalomoun Chiramovi rok co rok.+
12 A Jehova, ten dal Šalomounovi moudrost, právě jak mu slíbil;+ a mezi Chiramem a Šalomounem nastal mír a oba přistoupili k tomu, aby uzavřeli smlouvu.
13 A král Šalomoun přiváděl z celého Izraele povolané k nucené práci; a [počet] povolaných k nucené práci+ dosáhl třiceti tisíc mužů.
14 A posílal je do Libanonu ve směnách po deseti tisících měsíčně. Měsíc zůstávali v Libanonu, dva měsíce doma;+ a nad povolanými k nucené práci+ byl Adoniram.+
15 A Šalomoun nabyl+ sedmdesáti tisíc nosičů břemen+ a osmdesáti tisíc lamačů+ v hoře,+
16 kromě Šalomounových knížecích zmocněnců*+, kteří byli nad dílem, tří tisíc tří set předních dělníků+ nad lidem, který se činil v díle.
17 Král tudíž přikázal, že mají nalámat velké kameny, nákladné kameny,+ aby položili základ+ domu tesanými kameny.+
18 A tak Šalomounovi stavitelé a Chiramovi stavitelé a Gebalané+ sekali a připravovali trámy a kameny ke stavbě domu.
Poznámky
^ Nebo „přítelem“. Lat. a·miʹcus.
^ „Odpůrce.“ Heb. sa·tanʹ; syr. sa·ta·naʼ, „odpůrce“; lat. Saʹtan.
^ Dosl. „Říkám [si], že postavím“.
^ Nebo „jedle“. Řec. xyʹla, „stromy“.
^ Viz 4:22, ppč. „kor“.
^ Tj. mimořádně jemný a drahý olej, který se získává tím, že se olivy roztloukají nebo drtí v hmoždíři; někdy se olivy rozšlapávají nohama.
^ Dosl. „knížat zmocněnců“.
