1. Mojžíšova 1:1–31

1  Na počátku*+ Bůh*+ stvořil+ nebesa a zemi.+  A země se prokázala být beztvará a pustá a na povrchu vodní hlubiny* byla tma;+ a Boží činná síla* se pohybovala sem a tam+ nad povrchem vod.+  A Bůh přistoupil k tomu, aby řekl:*+ „Ať nastane světlo.“ Pak nastalo světlo.+  Potom Bůh viděl, že světlo je dobré, a Bůh oddělil světlo od tmy.+  A Bůh začal nazývat světlo Dnem,+ ale tmu nazval Nocí.+ A nastal večer a nastalo ráno, první den.  A Bůh přikročil k tomu, aby řekl: „Ať nastane prostor+ mezi vodami a ať nastane rozdělení mezi vodami a vodami.“+  A Bůh přistoupil k tomu, aby udělal prostor a aby udělal rozdělení mezi vodami, které měly být pod prostorem, a vodami, které měly být nad prostorem.+ A stalo se tak.  A Bůh začal nazývat prostor Nebem.+ A nastal večer a nastalo ráno, druhý den.  A Bůh přikročil k tomu, aby řekl: „Ať se shromáždí vody pod nebesy na jedno místo a ať se objeví souš.“+ A stalo se tak. 10  A Bůh začal nazývat souš Zemí,+ ale shromážděné vody nazval Moři.+ Bůh pak viděl, že [to je] dobré.+ 11  A Bůh přikročil k tomu, aby řekl: „Ať ze země vyrazí tráva, rostlinstvo nesoucí semeno,+ ovocné stromy, které na zemi podle svých druhů* vydávají ovoce,+ v němž je jejich semeno.“+ A stalo se tak. 12  A země začala vyhánět trávu, rostlinstvo nesoucí semeno podle jeho druhu+ a stromy vydávající ovoce, v němž je jejich semeno podle jejich druhu.+ Bůh pak viděl, že [to je] dobré. 13  A nastal večer a nastalo ráno, třetí den. 14  A Bůh přikročil k tomu, aby řekl: „Ať nastanou v nebeském prostoru světelná tělesa, aby oddělovala den od noci;+ a budou sloužit jako znamení a k [určování] období a dnů a roků.+ 15  A budou sloužit v nebeském prostoru jako světelná tělesa, aby svítila na zemi.“+ A stalo se tak. 16  A Bůh přistoupil k tomu, aby udělal* dvě velká světelná tělesa, větší světelné těleso, aby panovalo nade dnem, a menší světelné těleso, aby panovalo nad nocí, a také hvězdy.+ 17  Bůh je tedy dal do nebeského prostoru, aby svítila na zemi+ 18  a aby panovala ve dne a v noci a oddělovala světlo od tmy.+ Bůh pak viděl, že [to je] dobré.+ 19  A nastal večer a nastalo ráno, čtvrtý den. 20  A Bůh přikročil k tomu, aby řekl: „Ať se vody zahemží hemžením živých duší*+ a ať létající tvorové létají nad zemí na přední straně nebeského prostoru.“+ 21  A Bůh přistoupil k tomu, aby stvořil* velké mořské obludy+ a každou živou duši,* jež se pohybuje,+ kterou se zahemžily vody, podle jejího druhu a každého okřídleného létajícího tvora podle jeho druhu.+ A Bůh uviděl, že [to je] dobré. 22  Nato jim Bůh požehnal a řekl: „Buďte plodní a přibývejte a naplňte vody v mořských nádržích,+ a ať přibývá létajících tvorů na zemi.“ 23  A nastal večer a nastalo ráno, pátý den. 24  A Bůh přikročil k tomu, aby řekl: „Ať země+ vydá živé duše podle jejich druhů, domácí+ zvíře* a pohybujícího+ se živočicha a divoké zemské zvíře*+ podle jeho druhu.“ A stalo se tak. 25  A Bůh přistoupil k tomu, aby udělal divoké zemské zvíře podle jeho druhu a domácí zvíře podle jeho druhu a každého pohybujícího se živočicha zemské půdy podle jeho druhu.+ A Bůh uviděl, že [to je] dobré. 26  A Bůh* přikročil k tomu, aby řekl: „Udělejme*+ člověka* k našemu obrazu,*+ podle naší podoby,+ a ať mají v podřízenosti mořské ryby a nebeské létající tvory a domácí zvířata a celou zemi a každého pohybujícího se živočicha, který se pohybuje po zemi.“+ 27  A Bůh přistoupil k tomu, aby stvořil člověka ke svému obrazu, stvořil ho k obrazu Božímu;+ stvořil je [jako] muže a ženu.+ 28  Dále jim Bůh požehnal+ a Bůh jim řekl: „Buďte plodní+ a přibývejte a naplňte zemi a podmaňte+ si ji a mějte v podřízenosti+ mořské ryby a nebeské létající tvory a každého živého tvora, který se pohybuje* po zemi.“ 29  A Bůh přikročil k tomu, aby řekl: „Hle,* dal jsem vám všechno rostlinstvo nesoucí semeno, které je na povrchu celé země, a každý strom, na němž je ovoce stromu nesoucí semeno.+ Ať vám to slouží k jídlu.+ 30  A každému divokému zemskému zvířeti a každému nebeskému létajícímu tvorovi a všemu, co se pohybuje po zemi, v čem je život jako duše,* jsem dal všechno zelené rostlinstvo k jídlu.“+ A stalo se tak. 31  Potom Bůh viděl všechno, co udělal, a pohleďme, [bylo to] velmi dobré.+ A nastal večer a nastalo ráno, šestý den.*

Poznámky

„Bůh.“ Heb. אֱלֹהִים (ʼElo·himʹ) bez určitého členu. ʼElo·himʹ, „Bůh“, s určitým členem se poprvé objevuje v 5:22. Titul ʼElo·himʹ je v mn. č. a označuje vznešenost nebo majestát, ne několik osob nebo bohů. Řec. ὁ θεός (ho The·osʹ) je v j. č. a označuje jednotlivého „Boha“. Srovnej Sd 16:23 ppč.
„Na počátku.“ Heb. Bereʼ·šithʹ. První kniha Bible je v heb. pojmenována podle tohoto úvodního slova. LXXVg označují tuto knihu jako „Genesis“.
Nebo „vzdouvajících se vod; praoceánu“. Heb. thehómʹ; řec. a·bysʹsou, „propasti“; lat. a·bysʹsi. Viz 7:11, ppč. ‚hlubina‘. Srovnej 6:17, ppč. ‚potopa‘.
„A ... činná síla (duch).“ Heb. weruʹach. Ruʹach je překládáno nejen jako „duch“, ale také jako „vítr“ nebo je překládáno jinými slovy označujícími neviditelnou činnou sílu. Viz 3:8, ppč. ‚doba denního vánku‘; 8:1 ppč.
„A ... přistoupil k tomu, aby řekl.“ Heb. wai·joʼʹmer. První z více než 40 případů, kde se v 1. Mojžíšově, kap. 1 popisuje postupná činnost, což je vyjádřeno heb. slovesem v imperfektu. Viz dodatek 3C.
Dosl. „podle svého druhu (rodu)“. Heb. lemi·nóʹ; řec. geʹnos; lat. geʹnus. Výraz ‚druh‘ je zde použit ve smyslu kategorie životních forem, tedy ne tak, jak ho dnes používají evolucionisté.
„A ... přistoupil k tomu, aby udělal.“ Heb. wai·jaʹʽas (od ʽa·sahʹ). Odlišné od slova ‚stvořit‘ (ba·raʼʹ), které je ve v. 1, 21, 27; 2:3. Postupná činnost vyjádřená imperfektem. Viz dodatek 3C.
„Živých duší.“ Řec. ψυχῶν ζωσῶν (psy·chonʹ zo·sonʹ, mn. č.); heb. neʹfeš chai·jahʹ, j. č., poukazuje na mořská zvířata. Stejný výraz je v heb. ve 2:7 použit na člověka. Viz dodatek 4A.
„A ... přistoupil k tomu, aby stvořil.“ Heb. wai·jiv·raʼʹ (od ba·raʼʹ). Postupná činnost vyjádřená imperfektem. Viz dodatek 3C.
„Živou duši.“ Heb. neʹfeš ha·chai·jahʹ, j. č.; řec. ψυχὴν ζῴων (psy·chenʹ [j. č.] zoiʹon [mn. č.], „duši živých“).
Nebo „a živého zemského tvora“. Heb. wecha·jethóʹ. Také ‚živý tvor‘ ve v. 28.
Nebo „krotké zvíře“. Heb. behe·mahʹ, j. č. Srovnej Joba 40:15 ppč.
„K našemu obrazu (stínu; k naší podobnosti).“ Heb. becal·meʹnu.
Nebo „pozemského člověka“. Heb. ʼa·dhamʹ bez určitého členu.
Udělejme.“ Heb. na·ʽasehʹ. Viz v. 16 ppč.
„Bůh.“ Heb. ʼElo·himʹ. Viz v. 1, ppč. „Bůh“.
Nebo „který leze“. Heb. ha·ro·meʹseth; lat. quae mo·venʹtur.
Hle.“ Heb. hin·nehʹ.
Dosl. „živá duše“. Heb. neʹfeš chai·jahʹ, také jako ‚živé duše‘ ve v. 20 a ‚živá duše‘ ve 2:7.
Dosl. „den, ten šestý“.