1. Mojžíšova 10:1–32

10  A to jsou dějiny Noemových synů,+ Sema, Chama a Jafeta. A po potopě se jim začali rodit synové.+  Synové Jafeta byli Gomer+ a Magog+ a Madai+ a Javan+ a Tubal+ a Mešek+ a Tiras.+  A synové Gomera byli Aškenaz+ a Rifat+ a Togarma.+  A synové Javana byli Elišah+ a Taršiš,+ Kittim+ a Dodanim.*+  Z nich se rozšířilo obyvatelstvo ostrovů* národů v jejich zemích, každý podle svého jazyka, podle svých rodin, po svých národech.  A synové Chama byli Kuš+ a Micrajim+ a Put+ a Kanaán.+  A synové Kuše byli Seba+ a Chavila a Sabta a Raama+ a Sabteka. A synové Raamy byli Šeba a Dedan.+  A Kuš se stal otcem Nimroda.+ Ten udělal začátek v [tom, že] se stal mocným* na zemi.  Předváděl se jako mocný lovec* v odporu proti* Jehovovi. Proto se říká: „Právě jako Nimrod, mocný lovec v odporu proti Jehovovi.“+ 10  A počátkem jeho království se stal Bábel*+ a Erek+ a Akkad a Kalne v zemi Šinar.+ 11  Z té země vyšel do Asýrie+ a dal se do stavění Ninive+ a Rechobot-Iru a Kalachu 12  a Resenu mezi Ninive a Kalachem: to je to velké město. 13  A Micrajim+ se stal otcem Ludim+ a Anamim a Lehabim a Naftuchim+ 14  a Patrusim+ a Kasluchim+ (z nich vyšli Filištíni+) a Kaftorim.+ 15  A Kanaán se stal otcem Sidona,+ svého prvorozeného, a Cheta+ 16  a Jebusejce+ a Amorejce+ a Girgašejce 17  a Chivijce+ a Arkovce a Sinity 18  a Arvaďana+ a Cemarity a Chamaťana;+ a potom se rodiny Kananejců rozptýlily. 19  Hranice Kananejců byla tedy od Sidonu až po Gerar+ blízko Gazy,+ až po Sodomu a Gomoru+ a Admu+ a Cebojim+ blízko Laši.* 20  To byli synové Chama podle svých rodin, podle svých jazyků, ve svých zemích, po svých národech. 21  A Semovi, praotci všech synů Ebera,+ bratrovi nejstaršího Jafeta, se také narodilo potomstvo. 22  Synové Sema byli Elam+ a Aššur+ a Arpakšad+ a Lud a Aram. 23  A synové Arama byli Uc a Chul a Geter a Maš.+ 24  A Arpakšad se stal otcem Šely+ a Šela se stal otcem Ebera. 25  A Eberovi se narodili dva synové. Jeden se jmenoval Peleg,*+ protože za jeho dnů byla země* rozdělena,+ a jeho bratr se jmenoval Joktan.+ 26  A Joktan se stal otcem Almodada a Šelefa a Chacarmaveta a Jeracha+ 27  a Hadorama a Uzala a Dikly+ 28  a Obala a Abimaela a Šeby+ 29  a Ofira+ a Chavily+ a Jobaba;+ ti všichni byli synové Joktana. 30  A jejich bydliště se rozšířilo od Meši až po Sefar, hornatý kraj Východu. 31  To byli Semovi synové podle svých rodin, podle svých jazyků, ve svých zemích, podle svých národů.+ 32  To byly rodiny Noemových synů podle svého rodinného původu, po svých národech, a z nich se po potopě rozšířily národy na zemi.+

Poznámky

„Rodanim“, SamLXX. Viz 1Pa 1:7, ppč. ‚Rodanim‘.
Dosl. „Z nich ostrovy (pobřežní země)“.
„Mocným.“ Heb. gib·borʹ. Toto slovo je poprvé uvedeno v 6:4, dále v tomto verši a pak dvakrát ve v. 9.
Dosl. „před“, avšak ve smyslu vzdoru nebo odporu, stejně jako při uplatnění téhož výrazu ve 4Mo 16:2; Joz 7:12, 13; 1Pa 14:8; 2Pa 14:10; Job 23:4. Heb. lif·néʹ; řec. e·nan·tiʹon, obvykle „proti“.
Dosl. „mocný v lovu“.
„Bábel“, MSamSy; LXXVg „Babylón“.
‚Laša‘, tradičně ztotožňována s Kallirrhoe, které leží na východním pobřeží Mrtvého moře.
Nebo ‚obyvatelstvo země‘.
Znamená „rozdělení; proud“.