1. Mojžíšova 12:1–20

12  A Jehova přistoupil k tomu, aby řekl Abramovi: „Vyjdi ze své země a od svých příbuzných* a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu.+  A učiním z tebe velký národ a požehnám ti a učiním tvé jméno velikým; a prokaž se [jako] požehnání.+  A požehnám těm, kdo ti žehnají, a toho, kdo na tebe svolává zlo, prokleji,+ a všechny rodiny zemské půdy si budou jistě žehnat* tvým prostřednictvím.“+  Na to Abram šel, právě jak k němu Jehova mluvil, a Lot šel s ním. A Abramovi bylo sedmdesát pět let, když vyšel z Charanu.+  Tak vzal Abram svou manželku Sarai+ a Lota, syna svého bratra,+ a všechno zboží, které si nashromáždili,+ a duše, které získali v Charanu, a vydali se na cestu, aby šli do země Kanaán.+ Konečně přišli do země Kanaán.  A Abram prošel zemí až ke stanovišti Šekem,*+ blízko velkých stromů More;+ a tehdy byl v zemi Kananejec.  Jehova se nyní objevil Abramovi a řekl: „Tvému semeni+ dám tuto zemi.“+ Potom tam vystavěl oltář Jehovovi, který se mu objevil.  Později se odtamtud přestěhoval do hornatého kraje na východ od Betelu+ a postavil si stan, [takže měl] Betel na západě a Ai+ na východě. Potom tam vystavěl Jehovovi oltář+ a začal vzývat* Jehovovo jméno.+  Později Abram zrušil tábor a chodil potom od tábořiště k tábořišti směrem k Negebu.*+ 10  A v zemi nastal hladomor a Abram sešel směrem k Egyptu, aby tam přebýval jako [někdo] cizí,+ protože v zemi byl krutý hladomor.+ 11  A jakmile se přiblížil ke vstupu do Egypta, stalo se, že tehdy řekl své manželce Sarai: „Prosím, dobře vím, že jsi žena krásného vzhledu.+ 12  Tak se jistě stane, že tě Egypťané uvidí a řeknou: ‚To je jeho manželka.‘ A určitě mě zabijí, ale tebe zachovají naživu. 13  Prosím, řekni, že jsi má sestra,+ aby se mi kvůli tobě dobře vedlo, a má duše bude kvůli tobě jistě žít.“+ 14  Tak se stalo, že jakmile Abram vstoupil do Egypta, Egypťané uviděli tu ženu, že je velmi krásná. 15  A uviděla ji také faraónova knížata a pochválila ji faraónovi,* takže ta žena byla vzata do faraónova domu. 16  A kvůli ní dobře zacházel s Abramem, a on dostal ovce a skot a osly a sluhy a služky a oslice a velbloudy.+ 17  Pak Jehova postihl faraóna a jeho domácnost velkými ranami+ kvůli Abramově manželce Sarai.+ 18  Nato faraón zavolal Abrama a řekl: „Co jsi mi to udělal? Proč jsi mi neřekl, že je to tvá manželka?+ 19  Proč jsi řekl: ‚Je má sestra‘,+ takže jsem se chystal vzít si ji za manželku? Tady máš svou manželku. Vezmi si ji a jdi!“ 20  A faraón o něm vydal příkazy mužům, a ti doprovodili jej a jeho manželku a všechno, co měl.*+

Poznámky

Nebo „ze svého domova“.
„Budou požehnány“, LXXVg. Viz 22:18 ppč.
Nyní spojované s městem Nablus, zejména s blízkým místem Tell Balata.
Nebo „oznamovat (kázat)“. Viz 2Mo 34:5.
Nebo „jihu“, tj. jižní části Zaslíbené země.
Titul „faraón“ je v celém M uváděn bez určitého členu.
SamLXX dodává „a Lota s ním“.