1. Mojžíšova 15:1–21

15  Potom přišlo ve vidění+ k Abramovi Jehovovo slovo a znělo: „Neboj se,+ Abrame, jsem ti štítem.+ Tvá odměna bude velmi veliká.“*+  Na to Abram řekl: „Svrchovaný Pane Jehovo,* co mi dáš, když vidíš, že jsem stále bezdětný a ten, kdo bude vlastnit můj dům, je muž z Damašku, Eliezer?“+  A Abram dodal: „Pohleď, nedal jsi mi žádné semeno,+ a pohleď, syn+ mé domácnosti po mně nastoupí jako dědic.“  Ale pohleďme, Jehovovo slovo k němu bylo těmito slovy: „Tento muž po tobě nenastoupí jako dědic, ale ten, kdo vyjde z tvého vlastního nitra,* po tobě nastoupí jako dědic.“+  Vyvedl ho nyní ven a řekl: „Vzhlédni, prosím, k nebesům a sečti hvězdy, jestliže jsi snad schopen je sečíst.“+ A přikročil k tomu, aby mu řekl: „Takovým se stane tvé semeno.“+  A uvěřil* Jehovovi;+ a on přistoupil k tomu, aby mu to počítal za spravedlnost.+  Potom k němu dodal: „Já jsem Jehova, který tě vyvedl z Uru Chaldejců, abych ti dal tuto zemi, abys ji vzal do vlastnictví.“+  Na to řekl: „Svrchovaný Pane Jehovo,* podle čeho poznám, že ji vezmu do vlastnictví?“+  Zase mu řekl: „Vezmi pro mne* tříletou jalovici a tříletou kozu a tříletého berana a hrdličku a mladého holuba.+ 10  Tak si je všechny vzal a rozsekl je vedví a položil každou jejich část, aby se hodila k druhé, ale ptáky nerozsekal na kusy.+ 11  A dravci se začali slétat na mrtvoly,+ ale Abram je odháněl. 12  Za chvíli mělo zapadnout slunce, a na Abrama padl hluboký spánek,+ a pohleďme, padala na něj znepokojivě velká tma.* 13  A začal Abramovi říkat: „Jistě věz, že se tvé semeno stane cizím usedlíkem v zemi, [která] není jejich,+ a budou jim muset sloužit, a ti je jistě budou trápit po čtyři sta let.+ 14  Ale soudím národ, kterému budou sloužit,+ a potom vyjdou s mnohým zbožím.+ 15  Pokud jde o tebe, ty půjdeš v pokoji ke svým praotcům; budeš pohřben v dobrém stáří.+ 16  Ale oni se sem vrátí ve čtvrté generaci,+ protože provinění Amorejců se ještě nedokončilo.“+ 17  Slunce již zapadalo a přišla hustá tma, a pohleďme, dýmající pec a ohnivá pochodeň, která prošla mezi těmi kusy.+ 18  Toho dne Jehova uzavřel* s Abramem smlouvu+ a řekl: „Tvému semeni dám tuto zemi,+ od řeky Egypt až k velké řece, k řece Eufrat:+ 19  Kenity+ a Kenizejce a Kadmonce 20  a Chetity+ a Perizejce+ a Refaim+ 21  a Amorejce a Kananejce a Girgašejce a Jebusejce.“+

Poznámky

„Jsem ti ochráncem a tvou velmi velkou odměnou“, Vg.
„Svrchovaný Pane Jehovo.“ Heb. ʼAdho·naiʹ Jehwihʹ. Kde Boží jméno následuje za titulem ʼAdho·naiʹ, jako v tomto případě, je třeba si povšimnout změny v použití samohláskových značek pro JHWH. BHK zde uvádí Jehwihʹ místo Jehwahʹ; naproti tomu Gins. uvádí místo Jeho·wahʹ tvar Jeho·wihʹ. Viz dodatek 1E.
„Vlastního nitra.“ Dosl. „střeva“.
„Uvěřil.“ Zde je první zmínka o projevování víry, a tato zmínka je vhodná, protože Ří 4:11 říká, že Abraham byl „otcem všech těch, kdo mají víru, zatímco jsou v neobřízce“.
Heb. Jehwihʹ; v LXXP. Oxy. IV.656 bylo původně ponecháno prázdné místo pro čtyři písmena tam, kde je v tomto verši v M uvedeno tetragrammaton. Viz publikaci The Oxyrhynchus Papyri, díl IV, B. P. Grenfell a A. S. Hunt, ed., Londýn, 1904, s. 30, 33.
„Mne“, MLXXVg; Sy „sebe“.
Dosl. ‚úlek, velká tma‘.
Dosl. „rozsekl“. LXX „uzavřel slavnostní smlouvu“.