1. Mojžíšova 19:1–38
19 A k večeru přišli do Sodomy dva andělé a Lot seděl v sodomské bráně.+ Když je Lot zahlédl, vstal tedy, aby jim šel vstříc, a sklonil se tváří k zemi.+
2 A přistoupil k tomu, aby řekl: „Prosím, moji pánové, prosím, odbočte do domu svého sluhy a zůstaňte přes noc a dejte si umýt nohy.+ Potom časně vstanete a pocestujete dál.“+ Na to řekli: „Ne, ale zůstaneme přes noc na veřejném prostranství.“+
3 Velmi na ně však naléhal,+ takže odbočili k němu a vešli do jeho domu. Udělal pak pro ně hostinu+ a upekl nekvašené chleby,+ a jedli.
4 Než mohli ulehnout, muži města, sodomští muži, obklopili dům,+ od chlapce po starce, všichni lidé v jednom srocení.*+
5 A stále volali na Lota a říkali mu: „Kde jsou muži, kteří k tobě vešli dnes večer? Vyveď nám je, abychom s nimi měli styk.“+
6 Lot k nim nakonec vyšel ke vchodu, ale zavřel za sebou dveře.
7 Potom řekl: „Prosím, moji bratři, nejednejte špatně.+
8 Prosím, mám zde dvě dcery, které nikdy neměly styk s mužem.+ Prosím, dovolte mi, abych vám je vyvedl. Pak jim udělejte, co je dobré ve vašich očích.+ Jenom těmto mužům nic neudělejte,+ protože právě proto přišli pod stín mé střechy.“+
9 Na to řekli: „Ustup zpátky!“ A dodali: „Tento osamělý muž sem přišel, aby přebýval jako [někdo] cizí,+ a přesto by si hrál na soudce.+ Nyní ti uděláme [něco] horšího než jim.“ A silně se na toho muže tlačili,+ na Lota, a přibližovali se, aby vyrazili dveře.+
10 Muži tedy vystrčili ruce a vtáhli Lota k sobě do domu a zavřeli dveře.
11 Ale postihli slepotou muže, kteří byli u vchodu do domu,+ od nejmenšího po největšího,+ takže se unavili, když se pokoušeli nalézt vchod.+
12 Potom muži řekli Lotovi: „Máš tu někoho jiného? Vyveď z tohoto místa zetě a své syny a své dcery a všechny, kteří jsou ve městě tvoji!+
13 Zničíme totiž toto místo, protože křik proti nim před Jehovou zesílil,+ takže nás Jehova poslal, abychom město* zničili.“+
14 Lot tedy vyšel a začal mluvit ke svým zeťům, kteří si měli vzít* jeho dcery, a stále říkal: „Vstaňte! Vyjděte z tohoto místa, protože Jehova toto město zničí!“+ Ale v očích svých zeťů se zdál jako ten, kdo žertuje.+
15 Když však nastal úsvit, potom andělé naléhali na Lota a řekli: „Vstaň! Vezmi svou manželku a své dvě dcery, které jsou zde,+ abys nebyl smeten s proviněním města!“+
16 Když stále otálel,+ pak ti muži, protože Jehova s ním měl soucit,+ uchopili jeho ruku i ruku jeho manželky a ruce jeho dvou dcer a přistoupili k tomu, aby ho vyvedli ven a aby ho postavili za městem.+
17 A sotva je vyvedli na okraj, stalo se, že začal* říkat: „Unikni pro svou duši!+ Neohlížej se+ a nezastavuj se v celé té Oblasti!*+ Unikni do hornatého kraje, abys nebyl smeten!“+
18 Lot jim pak řekl: „Prosím, tak ne, Jehovo!*
19 Prosím, tvůj sluha nyní nalezl přízeň v tvých očích,+ takže vyvyšuješ svou milující laskavost,*+ kterou jsi mi projevil, abys zachoval mou duši naživu,+ ale já — já nejsem schopen uniknout do hornatého kraje, aby se ke mně nepřiblížilo neštěstí a abych jistě nezemřel.+
20 Prosím, toto město je poblíž, abych tam uprchl, a je to maličkost.+ Smím tam, prosím, uniknout — což to není maličkost? A má duše zůstane naživu.“+
21 Řekl mu tedy: „Zde ti také projevím ohled do té míry,*+ že nerozvrátím město, o kterém jsi mluvil.+
22 Pospěš si! Unikni tam, protože nemohu udělat nic, dokud tam nedojdeš!“+ Proto město pojmenoval Coar.*+
23 Slunce vyšlo nad zemí, když Lot přišel do Coaru.+
24 Tehdy Jehova způsobil, že pršela síra a oheň od Jehovy z nebes na Sodomu a na Gomoru.+
25 Tak postupoval vpřed a rozvracel tato města, dokonce celou tu Oblast a všechny obyvatele měst a rostliny zemské půdy.+
26 A jeho manželka se [z místa] za ním začala rozhlížet* a stal se z ní solný sloup.+
27 A Abraham se vydal časně ráno na místo, kde stál před Jehovou.+
28 Potom pohlédl k Sodomě a Gomoře a k celé zemi té Oblasti a viděl podívanou. A hle, ze země vystupoval hustý dým jako hustý dým z vypalovací pece!+
29 A když Bůh ničil města té Oblasti, stalo se, že Bůh choval v mysli Abrahama, takže podnikl kroky, aby odeslal Lota ze středu toho rozvrácení, když rozvracel města, mezi nimiž Lot bydlel.+
30 Později Lot vyšel z Coaru a začal bydlet v hornatém kraji, a spolu s ním jeho dvě dcery,+ protože dostal strach z bydlení v Coaru.+ Bydlel tedy v jeskyni, on a jeho dvě dcery.
31 A prvorozená přistoupila k tomu, aby řekla mladší ženě: „Náš otec je starý a v zemi není muž, který by s námi mohl mít poměr podle způsobu celé země.+
32 Pojď, dejme svému otci napít víno+ a lehněme si s ním a zachovejme potomstvo ze svého otce.“+
33 Během té noci dávaly tedy pít svému otci víno;+ pak vešla prvorozená a lehla si se svým otcem, ale on nevěděl, kdy si lehla a kdy vstala.*
34 A příští den se stalo, že pak prvorozená řekla mladší: „Hle, včera v noci jsem si lehla se svým otcem. Dejme mu dnes večer také pít víno. Pak vejdeš, lehneš si s ním, a zachovejme potomstvo ze svého otce.“
35 Tak opakovaně dávaly svému otci pít víno také během této noci; pak mladší vstala a lehla si s ním, ale on nevěděl, kdy si lehla a kdy vstala.
36 A obě Lotovy dcery otěhotněly se svým otcem.+
37 Časem se prvorozená stala matkou syna a dala mu jméno Moab.*+ Je do tohoto dne otcem Moaba.+
38 Pokud jde o tu mladší, ta také porodila syna a pak mu dala jméno Ben-ammi.* Je do tohoto dne otcem synů Ammona.+
Poznámky
^ Nebo „z každé strany“.
^ Dosl. „ji“, vztahuje se na „město“, v heb. ž. r.
^ Nebo „kteří měli v úmyslu si vzít“.
^ Nebo „pánvi“. Viz 13:10, ppč. „oblast“.
^ „Začali“, LXXSyVgc.
^ Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
^ Nebo „svou věrně oddanou lásku“. Heb. chas·dekhaʹ.
^ Nebo „ohled v této věci“.
^ Znamená „malost“.
^ Nebo „ohlížet“, SyVg.
^ „A kdy vstala“, heb. u·vequ·mahʹ. V M označili soferim (písaři) druhé waw mimořádným bodem, snad aby upozornili na způsob psaní. Viz dodatek 2A.
^ Znamená „od otce“. Heb. Mó·ʼavʹ. LXX dodává „přičemž řekla: ‚Od mého otce.‘“
^ Znamená „syn mého lidu“, tj. syn mých příbuzných, nikoli cizinců, jakými byli obyvatelé Sodomy. Heb. Ben-ʽam·miʹ.
