1. Mojžíšova 21:1–34
21 A Jehova obrátil svou pozornost k Sáře, právě jak řekl, a Jehova učinil Sáře, právě jak mluvil.+
2 A Sára otěhotněla+ a potom porodila Abrahamovi v jeho stáří syna v ustanoveném čase, o kterém s ním mluvil Bůh.+
3 Podle toho dal Abraham svému synovi, který se mu narodil, jehož mu Sára porodila, jméno Izák.+
4 A Abraham přistoupil k tomu, aby obřezal svého syna Izáka, když [mu bylo] osm dnů, právě jak mu Bůh přikázal.+
5 A Abrahamovi bylo sto let, když se mu narodil syn Izák.
6 Pak Sára řekla: „Bůh mi připravil smích: každý, kdo o tom uslyší, se mi bude smát.“+
7 A dodala: „Kdo by byl k Abrahamovi pronesl: ‚Sára bude jistě kojit děti‘, kdežto já jsem porodila syna v jeho stáří?“
8 A dítě rostlo a bylo odstaveno;+ a tehdy, v den Izákova odstavení, připravil Abraham velkou hostinu.
9 A Sára si všímala, jak syn Egypťanky Hagar,+ kterého porodila Abrahamovi, si tropí žerty.+
10 Začala tedy říkat Abrahamovi: „Vyžeň tu otrokyni a jejího syna, neboť syn té otrokyně nebude dědicem s mým synem, s Izákem!“+
11 Ale to se Abrahamovi ohledně jeho syna velmi nelíbilo.+
12 Tehdy Bůh řekl Abrahamovi: „Ať se ti neznelíbí nic, co ti Sára stále říká o chlapci a o tvé otrokyni. Naslouchej jejímu hlasu, protože je to Izák, jehož prostřednictvím bude to, co bude nazváno tvým semenem.+
13 A pokud jde o syna otrokyně,+ toho také učiním národem, protože je tvým potomstvem.“+
14 Abraham tedy vstal časně ráno a vzal chléb a kožený měch na vodu a dal to Hagar+ — položil jí to na ramena — a dítě,+ a pak ji propustil. A odešla a bloudila po pustině Beer-šeby.*+
15 Nakonec voda v koženém měchu došla,+ a ona shodila+ dítě pod jeden z keřů.
16 Pak šla dál a sama si sedla ve vzdálenosti asi na dostřel luku, protože řekla: „Ať to nevidím, až dítě zemře.“+ Sedla si tedy opodál a začala pozvedat svůj hlas a plakat.*+
17 Na to Bůh uslyšel hlas chlapce+ a Boží anděl zavolal Hagar z nebes a řekl jí:+ „Co je ti, Hagar? Neboj se, protože Bůh naslouchal hlasu chlapce tam, kde je.
18 Vstaň, pozvedni chlapce a uchop ho za ruku, protože ho učiním velkým národem.“+
19 Potom jí Bůh otevřel oči, takže zahlédla studnu s vodou;+ a šla a začala plnit kožený měch vodou a dávat chlapci pít.
20 A Bůh byl dál s chlapcem,+ a on rostl a bydlel v pustině; a stal se lučištníkem.*+
21 A usídlil se v pustině Paran,+ a jeho matka přistoupila k tomu, aby mu vzala manželku z egyptské země.
22 A tehdy se stalo, že Abimelek spolu s velitelem svého vojska Pikolem řekl Abrahamovi: „Bůh* je s tebou ve všem, co děláš.+
23 Tak mi zde nyní přísahej při Bohu,+ že se ke mně a k mému potomstvu a k mému dalšímu pokolení neprokážeš [jako] falešný;+ že se mnou a se zemí, v níž přebýváš jako [někdo] cizí,+ budeš jednat podle věrně oddané lásky, s níž jsem jednal já s tebou.“+
24 Abraham tedy řekl: „Odpřisáhnu.“+
25 Když Abraham přísně kritizoval Abimeleka kvůli studni s vodou, které se násilím zmocnili Abimelekovi sluhové,+
26 Abimelek nato řekl: „Nevím, kdo to udělal, ani ty sám jsi mi o tom nepověděl, a sám jsem o tom také neslyšel, až dnes.“+
27 A tak vzal Abraham ovce a skot a dal je Abimelekovi,+ a oba dva přistoupili k tomu, aby uzavřeli* smlouvu.+
28 Když Abraham dal stranou sedm oveček ze stáda,
29 Abimelek přikročil k tomu, aby řekl Abrahamovi: „Co znamená, že jsi zde dal stranou těch sedm oveček?“
30 A řekl: „Přijmeš z mé ruky sedm oveček, aby to pro mne sloužilo jako svědectví,+ že jsem vykopal tuto studnu.“
31 Proto nazval to místo Beer-šeba,+ protože tam oba dva přísahali.
32 Tak uzavřeli smlouvu+ u Beer-šeby. Pak se Abimelek zvedl spolu s velitelem svého vojska Pikolem a vrátili se do země Filištínů.+
33 Potom vysadil tamaryšek u Beer-šeby a vzýval tam jméno Jehovy,+ Boha trvajícího na neurčito.*+
34 A Abraham prodloužil své přebývání jako [někdo] cizí v zemi Filištínů na mnoho dnů.+
Poznámky
^ Znamená „studna přísahy [nebo studna sedmi]“. Heb. Beʼerʹ šaʹvaʽ.
^ „A malé dítě pozvedlo hlas a plakalo“, LXX.
^ Dosl. „stal se lučištníkem, lukostřelcem“.
^ Heb. ʼElo·himʹ, mn. č., označuje vznešenost a je bez určitého členu.
^ Nebo „rozsekli“.
^ Nebo „Boha na neurčitý čas“. Heb. ʼEl ʽó·lamʹ, „Bůh věčnosti“.
