1. Mojžíšova 22:1–24
22 A potom se stalo, že [pravý] Bůh vyzkoušel Abrahama.+ Řekl mu proto: „Abrahame!“, na což řekl: „Zde jsem!“+
2 A přikročil k tomu, aby řekl: „Vezmi, prosím, svého syna, svého jediného syna, kterého tolik miluješ,+ Izáka,+ a vydej se na cestu do země Moria+ a tam ho obětuj jako zápalnou oběť na jedné z hor, kterou ti označím.“+
3 Abraham tedy vstal časně ráno a osedlal svého osla a vzal s sebou dva ze svých sloužících* a svého syna Izáka;+ a naštípal dříví na zápalnou oběť. Potom povstal a vydal se na cestu k místu, které mu [pravý] Bůh označil.
4 Teprve třetího dne pozvedl Abraham oči a zdálky začal vidět to místo.
5 Tu Abraham řekl svým sloužícím:+ „Zůstaňte tady s oslem, ale já a chlapec chceme jít tamhle a uctívat,+ a vrátíme se k vám.“
6 Potom vzal Abraham dříví k zápalné oběti a vložil je na svého syna Izáka+ a vzal si do rukou oheň a nůž na porážení, a oba šli společně dál.+
7 A Izák začal říkat svému otci Abrahamovi:* „Můj otče!“+ Řekl na to: „Zde jsem, můj synu!“+ Pokračoval tedy: „Tu je oheň a dříví, ale kde je ovce pro zápalnou oběť?“+
8 Na to Abraham řekl: „Bůh si opatří ovci pro zápalnou oběť,+ můj synu.“ A oba šli společně dál.
9 Konečně dospěli na místo, které mu [předtím] označil [pravý] Bůh, a Abraham tam vystavěl oltář+ a narovnal dříví a svázal svému synu Izákovi ruce a nohy a položil ho na oltář, nahoru na dříví.+
10 Pak Abraham vztáhl ruku a vzal nůž na porážení, aby zabil svého syna.+
11 Ale Jehovův anděl na něj zavolal z nebes a řekl:+ „Abrahame, Abrahame!“, na což on odpověděl: „Zde jsem!“
12 A přikročil k tomu, aby řekl: „Nevztahuj ruku proti tomu chlapci a vůbec nic mu nedělej,+ neboť nyní opravdu vím, že jsi bohabojný,* protože jsi mi neodepřel svého syna, svého jediného.“+
13 Na to Abraham pozvedl oči a podíval se a tam, daleko v popředí, byl v houštině beran chycený za rohy. Abraham tedy šel a vzal berana a obětoval ho jako zápalnou oběť místo svého syna.+
14 A Abraham to místo začal nazývat Jehova-jire.* Proto se dnes podle zvyku říká: „Opatří se na Jehovově hoře.“*+
15 A Jehovův anděl přistoupil k tomu, aby zavolal na Abrahama z nebes podruhé
16 a aby řekl: „‚Já přísahám při sobě,‘ je Jehovův výrok,+ ‚že kvůli tomu, že jsi učinil tuto věc a neodepřel jsi svého syna, svého jediného,+
17 jistě ti požehnám a jistě rozmnožím tvé semeno jako nebeské hvězdy a jako zrnka písku, která jsou na mořském břehu;+ a tvé semeno si vezme do vlastnictví bránu* svých nepřátel.+
18 A prostřednictvím tvého semene+ si budou určitě žehnat* všechny národy země pro tu skutečnost, že jsi naslouchal mému hlasu.‘“+
19 Potom se Abraham vrátil ke svým sloužícím, a vstali a odešli společně do Beer-šeby;+ a Abraham dál bydlel v Beer-šebě.
20 A potom se stalo, že se k Abrahamovi dostala zpráva: „Pohleď, i Milka+ také porodila syny tvému bratru Nachorovi:+
21 Jeho prvorozeného Uce a jeho bratra Buze+ a Aramova otce Kemuela,
22 a Keseda a Chazoa a Pildaše a Jidlafa a Betuela.“+
23 A Betuel se stal otcem Rebeky.+ Těch osm Milka porodila Abrahamovu bratru Nachorovi.
24 Také tam byla jeho konkubína, která se jmenovala Reuma. Sama také časem porodila Tebacha a Gachama a Tachaše a Maaku.+
Poznámky
^ Nebo „chlapců“.
^ M dodává „a řekl“, to však je buď vsuvka některého písaře, nebo to je uvedení přímé řeči, což jsme vyjádřili uvozovkami.
^ Nebo „se bojíš Boha“.
^ Znamená „Jehova se o [to] postará; Jehova opatří“. Heb. Jehwahʹ jir·ʼehʹ.
^ „Opatří se na Jehovově hoře.“ Heb. beharʹ Jehwahʹ je·ra·ʼehʹ; LXX „Na hoře byl vidět Jehova“; Sy „Na této hoře Jehova uvidí“; Vg „Na hoře Jehova uvidí“. Někteří znalci znění celé věty poněkud upravili na: „Jak se až dodnes nazývá hora, kde se objevuje Jehova.“
^ Tj. města.
^ „Si budou určitě žehnat.“ Heb. sloveso zde je ve zvratném tvaru neboli ve tvaru hith·pa·ʽelʹ, a liší se tedy od tvaru nifʹʽal téhož slovesa, který je uveden ve 12:3b. Nifʹʽal sice někdy mívá význam trpného rodu, ale častěji má význam zvratný, a ten je zde v překladu vyjádřen. LXXSyVg „budou požehnány“, stejně jako ve 12:3b. Srovnej 5Mo 29:19.
