1. Mojžíšova 24:1–67
24 Abraham byl nyní starý, v pokročilých letech;* a Jehova žehnal Abrahamovi ve všem.+
2 Abraham tudíž řekl svému sluhovi, nejstaršímu ve své domácnosti, který spravoval* všechno, co měl:+ „Prosím, dej ruku pod mé stehno,+
3 protože tě nechám přísahat při Jehovovi,+ BOHU nebes a BOHU země, že nevezmeš pro mého syna manželku z dcer Kananejců, mezi nimiž bydlím,+
4 ale půjdeš do mé země a k mým příbuzným+ a jistě vezmeš manželku pro mého syna, pro Izáka.“
5 Sluha mu však řekl: „Co když si ta žena nebude přát přijít se mnou do této země? Musím určitě vrátit tvého syna do země, ze které jsi vyšel?“+
6 Na to mu Abraham řekl: „Střež se toho, abys tam mého syna nevrátil.+
7 Jehova, BŮH nebes, který mě vzal z domu mého otce a ze země mých příbuzných,*+ který ke mně mluvil a který mi přísahal+ a řekl: ‚Tvému semeni+ dám tuto zemi‘,+ on pošle svého anděla před tebou,+ a určitě odtamtud vezmeš manželku pro mého syna.+
8 Ale kdyby si ta žena nepřála s tebou přijít, budeš také osvobozen od této přísahy, kterou jsi mi dal.+ Pouze mého syna tam nevrátíš.“
9 Sluha tedy dal ruku pod stehno svého pána Abrahama a tuto záležitost mu odpřisáhl.+
10 Tak vzal sluha deset velbloudů z velbloudů svého pána a přistoupil k tomu, aby šel se všelijakými dobrými věcmi svého pána v ruce.+ Potom vstal a vydal se na cestu do Mezopotámie,* do Nachorova města.
11 Navečer, v době, kdy ženy, které čerpají vodu, byly zvyklé vycházet,+ nechal konečně velbloudy pokleknout za městem u studny s vodou.+
12 A přikročil k tomu, aby řekl: „Jehovo, BOŽE mého pána Abrahama,+ prosím, způsob, ať se to dnes přede mnou stane, a projev milující laskavost+ mému pánu Abrahamovi.+
13 Postavil jsem se tady u pramene vody a dcery mužů města vycházejí čerpat vodu.+
14 Ať se stane, že mladá žena, které řeknu: ‚Spusť, prosím, svůj džbán na vodu, abych se napil‘, a která skutečně řekne: ‚Napij se, a napojím i tvé velbloudy‘, to je ta, kterou určíš svému sluhovi+ Izákovi; a podle toho mi dej poznat, že jsi projevil mému pánovi věrně oddanou lásku.“+
15 A stalo se, že než domluvil,+ tu vycházela Rebeka, která se narodila Betuelovi,+ synovi Milky,+ manželky Abrahamova bratra Nachora,+ a svůj džbán na vodu měla na rameni.+
16 A ta mladá žena* byla velmi přitažlivého vzhledu,+ panna,* a žádný muž s ní neměl pohlavní styk;+ a sešla k prameni a začala plnit svůj džbán na vodu a pak šla nahoru.
17 Sluha jí ihned běžel vstříc a řekl: „Dej mi, prosím, malý doušek vody ze svého džbánu.“+
18 Řekla mu na to: „Pij, můj pane.“ Přitom si rychle spustila džbán na ruku a dala mu napít.+
19 Když mu přestala dávat pít, potom řekla: „Načerpám vodu také pro tvé velbloudy, dokud se nenapojí.“+
20 Rychle tedy vyprázdnila svůj džbán do napájecího žlabu a ještě znovu a znovu běhala ke studni čerpat vodu,+ a čerpala pro všechny jeho velbloudy.
21 Celou tu dobu na ni muž upřeně a v údivu hleděl a mlčel, aby poznal, zda Jehova učinil jeho cestu úspěšnou, či nikoli.+
22 Stalo se tedy, když se velbloudi napojili, že ten muž pak vzal zlatý nosní kroužek+ vážící půl šekelu* a dva náramky+ pro její ruce, [které] vážily deset šekelů zlata,
23 a přikročil k tomu, aby řekl: „Čí jsi dcera? Pověz mi, prosím. Je v domě tvého otce pro nás nějaké místo, [kde] bychom strávili noc?“+
24 Na to mu řekla: „Jsem dcera Betuela,+ syna Milky, kterého porodila Nachorovi.“+
25 A dále mu řekla: „U nás je i sláma i hodně píce a také místo [kde] strávit noc.“+
26 A muž přistoupil k tomu, aby se sklonil a vrhl se před Jehovou [k zemi]+
27 a řekl: „Požehnaný buď Jehova,+ BŮH mého pána Abrahama, který neupustil od své milující laskavosti a důvěryhodnosti [projevované] mému pánovi. Jehova mě vedl na mé cestě do domu bratrů mého pána.“+
28 A mladá žena běžela a pověděla o tom domácnosti své matky.
29 Rebeka měla bratra a ten se jmenoval Laban.+ Laban tedy běžel k muži, který byl venku u pramene.
30 A když uviděl nosní kroužek a náramky+ na rukou své sestry a uslyšel slova své sestry Rebeky, jak říká: „Tak ke mně mluvil ten muž“, stalo se, že přišel k tomu muži a on tam byl, stál při velbloudech u pramene.
31 Ihned řekl: „Pojď, ty Jehovův požehnaný.+ Proč stojíš tady venku, když jsem sám připravil dům a místo pro velbloudy?“
32 A tak muž vešel do domu, a on odstrojil velbloudy a dával slámu a píci velbloudům a vodu na umytí jeho nohou a nohou mužů, kteří byli s ním.+
33 Pak mu bylo předloženo něco k jídlu, ale on řekl: „Nebudu jíst, dokud nepromluvím o svých záležitostech.“ Řekl tudíž: „Mluv!“+
34 Pak přikročil k tomu, aby řekl: „Jsem Abrahamův sluha.+
35 A Jehova velmi požehnal mému pánovi tím, že ho činí větším a dává mu ovce a skot a stříbro a zlato a sluhy a služky a velbloudy a osly.+
36 Dále, manželka mého pána, Sára, když zestárla, porodila mému pánovi syna;+ a on mu dá všechno, co má.+
37 Tak mě můj pán nechal přísahat a řekl: ‚Mému synovi nevezmeš manželku z dcer Kananejců, v jejichž zemi bydlím.+
38 Ne, ale půjdeš do domu mého otce a k mé rodině+ a vezmeš manželku pro mého syna.‘+
39 Svému pánovi jsem však řekl: ‚Co když ta žena se mnou nepůjde?‘+
40 Pak mi řekl: ‚Jehova, před nímž jsem chodil,+ pošle svého anděla+ s tebou a určitě dá tvé cestě úspěch;+ a vezmeš mému synovi manželku z mé rodiny a z domu mého otce.+
41 Přísežného závazku* ke mně budeš zproštěn tehdy, když se dostaneš k mé rodině; a jestliže ti ji nedají, pak jistě budeš od přísežného závazku ke mně osvobozen.‘+
42 Když jsem se dnes dostal k prameni, řekl jsem pak: ‚Jehovo, BOŽE mého pána Abrahama, jestliže skutečně dáváš úspěch mé cestě, kterou jdu,+
43 postavil jsem se tady u pramene vody. Má se stát, že dívka,*+ která vyjde čerpat vodu, které skutečně řeknu: „Prosím, dej mi napít trochu vody ze svého džbánu“,
44 a která mi vskutku řekne: „Napij se, načerpám vodu také pro tvé velbloudy“, to je ta žena, kterou Jehova určil pro syna mého pána.‘+
45 Ještě než jsem domluvil+ ve svém srdci,+ vtom vycházela Rebeka se svým džbánem na rameni; a sešla k prameni a začala čerpat vodu.+ Pak jsem jí řekl: ‚Dej mi, prosím, napít.‘+
46 Rychle si tedy spustila džbán a řekla: ‚Napij se,+ a napojím také tvé velbloudy.‘ Potom jsem se napil, a ona také napojila velbloudy.
47 Pak jsem se jí zeptal a řekl: ‚Čí jsi dcera?‘,+ na což řekla: ‚Dcera Nachorova syna Betuela, kterého mu porodila Milka.‘ Dal jsem jí tedy nosní kroužek do chřípí a náramky na ruce.+
48 A přistoupil jsem k tomu, abych se sklonil a vrhl se před Jehovou [k zemi] a žehnal Jehovovi, BOHU mého pána Abrahama,+ který mne vedl pravou cestou,+ abych pro jeho syna vzal dceru bratra mého pána.
49 A jestliže nyní skutečně projevujete milující laskavost a důvěryhodnost mému pánovi,+ povězte mi; ale jestliže ne, povězte mi, abych se obrátil napravo nebo nalevo.“+
50 Potom Laban a Betuel odpověděli a řekli: „Tato věc vyšla od Jehovy.+ Nemůžeme k tobě mluvit ani špatně, ani dobře.+
51 Tady před tebou je Rebeka. Vezmi ji a jdi, a ať se stane manželkou syna tvého pána, právě jak mluvil Jehova.“+
52 A když Abrahamův sluha uslyšel jejich slova, stalo se, že se ihned vrhl před Jehovou na zem.+
53 A sluha začal vybírat stříbrné předměty a zlaté předměty a oděvy a dávat je Rebece; a dal vybrané věci jejímu bratrovi a její matce.+
54 Potom jedli a pili, on a muži, kteří byli s ním, a strávili tam noc a ráno vstali.
Pak řekl: „Vypravte mě k mému pánovi.“+
55 Její bratr a její matka na to řekli: „Ať s námi mladá žena* zůstane alespoň deset dnů.* Potom může jít.“
56 Ale řekl jim: „Nezdržujte mě, když Jehova dal mé cestě úspěch.+ Vypravte mě, abych šel ke svému pánovi.“+
57 Tak řekli: „Zavolejme mladou ženu a dotažme se jejích úst.“+
58 Potom zavolali Rebeku a řekli jí: „Půjdeš s tímto mužem?“ Na to řekla: „Jsem ochotná jít.“+
59 Na to vypravili svou sestru Rebeku+ a její kojnou+ a Abrahamova sluhu a jeho muže.
60 A začali Rebece žehnat a říkat jí: „Ty naše sestro, kéž se staneš tisíckrát deseti tisíci,* a ať tvé semeno vezme do vlastnictví bránu* těch, kdo je* nenávidí.“+
61 Potom Rebeka a její služebné*+ povstaly a jely na velbloudech+ a následovaly toho muže; a sluha vzal Rebeku a vydal se na cestu.
62 Izák přišel od cesty, která vede k Beer-lachai-roi,+ neboť bydlel v zemi Negeb.+
63 A Izák byl venku a procházel se, aby na poli rozjímal,*+ když se schylovalo k večeru. Když pozvedl oči a podíval se, hle, přicházeli velbloudi.
64 Když Rebeka pozvedla oči, zahlédla Izáka a zhoupla se z velblouda.
65 Pak řekla sluhovi: „Kdo je ten muž tam, který nám jde po poli vstříc?“ A sluha řekl: „To je můj pán.“ A přistoupila k tomu, aby si vzala na hlavu roušku a aby se zakryla.+
66 A sluha vyprávěl Izákovi všechno, co vykonal.
67 Potom ji Izák přivedl do stanu své matky Sáry.+ Tak si vzal Rebeku a stala se jeho manželkou;+ a zamiloval se do ní,+ a Izák našel útěchu po ztrátě své matky.*+
Poznámky
^ Dosl. „dnech“.
^ „Který spravoval.“ Dosl. „tomu, který panoval“. Heb. ham·mo·šelʹ, tj. který sloužil jako správce, jako hospodář domácnosti. Viz Lk 12:42 ppč.
^ Nebo „mého domova“.
^ „Mezopotámie“ (znamená „[země] mezi řekami“), LXXVg; Heb. ʼAramʹ Na·haraʹjim, znamená „Aram dvou řek“.
^ „A ta mladá žena.“ Heb. wehan·na·ʽaraʹ.
^ „Panna.“ Heb. bethu·lahʹ; řec. par·theʹnos; lat. virʹgo.
^ Šekel vážil 11,4 g.
^ Nebo „prokletí“, které přísahající vkládá sám na sebe a které by ho postihlo, kdyby svou přísahu přestoupil.
^ „Dívka (panna).“ Heb. ha·ʽal·mahʹ; řec. par·theʹnos; lat. virʹgo. Viz Iz 7:14, ppč. „dívka“.
^ „Mladá žena (dívka; panna).“ Heb. han·na·ʽaraʹ; řec. par·theʹnos.
^ Dosl. „tisícem myriád“.
^ Tj. města.
^ „Je“, Tj. semeno, potomstvo, další pokolení; v j. č. nebo mn. č.
^ Nebo „její dívky“.
^ „Rozjímal“, LXXVg; tj. promlouval sám k sobě.
^ Dosl. „po své matce“. LXX „pokud jde o Sáru, jeho matku“. Vg v závěrečné části tohoto v. uvádí „miloval [ji] tak velice, aby zmírnil zármutek, který měl po smrti [své] matky“.
