1. Mojžíšova 28:1–22
28 Izák proto zavolal Jákoba a požehnal mu a přikázal mu a řekl mu: „Nevezmeš si manželku z kananejských dcer.*+
2 Vstaň, jdi do Paddan-aramu* do domu Betuela, otce své matky, a odtud si vezmi manželku z dcer Labana, bratra své matky.+
3 A Všemohoucí Bůh ti požehná a učiní tě plodným a rozmnoží tě, a ty se jistě staneš sborem lidí.+
4 A dá ti Abrahamovo požehnání,+ tobě a tvému semeni s tebou,+ aby sis vzal do vlastnictví zemi, kde přebýváš jako cizí usedlík+ a kterou dal Bůh Abrahamovi.“+
5 Tak Izák poslal Jákoba pryč a on vyrazil do Paddan-aramu k Labanovi, synovi Syřana* Betuela,+ bratrovi Rebeky,+ matky Jákoba a Esaua.*+
6 Když Esau uviděl, že Izák požehnal Jákobovi a poslal ho pryč do Paddan-aramu, aby si odtamtud vzal manželku, a že mu uložil příkaz, když mu žehnal, a řekl: „Neber si manželku z kananejských dcer“,+
7 a že Jákob poslechl svého otce a matku a byl na cestě do Paddan-aramu,+
8 tehdy Esau viděl, že kananejské dcery se nelíbily očím jeho otce Izáka.*+
9 Esau šel tedy k Išmaelovi* a vzal si za manželku Machalat, dceru Abrahamova syna Išmaela, sestru Nebajota, kromě svých jiných manželek.+
10 A Jákob se ubíral z Beer-šeby a šel dál do Charanu.+
11 Časem došel na jedno místo a chystal se tam strávit noc, protože slunce zapadlo. Vzal si tedy jeden kámen z toho místa a dal si ho jako podhlavník* a na tom místě+ si lehl.
12 A začal snít,+ a pohleďme, na zemi byl postaven žebřík* a jeho vrcholek dosahoval do nebes; a pohleďme, vystupovali a sestupovali po něm Boží andělé.+
13 A pohleďme, nad ním stál Jehova a přistoupil k tomu, aby řekl:+
„Já jsem Jehova, BŮH tvého otce Abrahama a BŮH Izáka.+ Zemi, na které ležíš, tu dám tobě a tvému semeni.+
14 A tvé semeno bude jistě jako částečky prachu země,+ a jistě se rozšíříš dál na západ a na východ a na sever a na jih,+ a tvým prostřednictvím a prostřednictvím tvého semene si budou jistě žehnat* všechny rodiny zemské půdy.+
15 A hle, jsem s tebou a budu tě opatrovat na celé cestě, po níž jdeš, a vrátím tě na tuto zemskou půdu,+ protože tě neopustím, dokud skutečně nevykonám to, o čem jsem s tebou mluvil.“+
16 Potom se Jákob probudil ze spánku a řekl: „Jehova je opravdu na tomto místě a já jsem to nevěděl.“
17 A dostal strach a dodal:+ „Jakou bázeň vzbuzuje toto místo!+ Není to nic jiného než Boží dům+ a toto je nebeská brána.“
18 Jákob tedy vstal časně ráno a vzal kámen, který tam byl jako jeho podhlavník, a postavil ho jako sloup a na jeho vrcholek vylil olej.+
19 To místo dále nazval Betel;*+ ale ve skutečnosti se to město dříve jmenovalo Luz.+
20 A Jákob přikročil k tomu, aby složil slavnostní slib+ a řekl: „Jestliže bude Bůh se mnou a jistě mě bude opatrovat na této cestě, po níž jdu, a jistě mi dá chléb k jídlu a oděvy na nošení+
21 a já se jistě vrátím v pokoji do domu svého otce, pak se Jehova prokáže být mým Bohem.*+
22 A tento kámen, který jsem postavil jako sloup, se stane Božím domem,+ a pokud jde o všechno, co mi dáš, z toho ti zcela určitě dám desetinu.“+
Poznámky
^ Nebo „dcer Kananejců“.
^ Viz 25:20, ppč. „Paddan-aram“.
^ „Jákoba a Esaua.“ Jákob je uveden před svým starším dvojčetem Esauem, a tím je poukázáno na přednostní postavení.
^ Dosl. „Aramejce“.
^ Nebo „byly v očích jeho otce Izáka špatné (zlé)“.
^ Nebo „polštář“.
^ Nebo „byla postavena řada kamenů vedoucích vzhůru“.
^ „Budou požehnány“, LXXVg. Viz 22:18 ppč.
^ Znamená „Boží dům“. Heb. Béth-ʼElʹ.
^ Nebo „mi Bohem“. Heb. li lEʼ·lo·himʹ.
