1. Mojžíšova 29:1–35

29  Potom uvedl Jákob své nohy do pohybu a cestoval dál do země Orientálců.*+  A podíval se, a na poli byla studna a ležela tam u ní tři stáda ovcí,* protože z té studny byli zvyklí napájet stáda;+ a přes otvor studny+ byl velký kámen.  Když tam byla sehnána všechna stáda, odvalovali kámen z otvoru studny a napájeli stáda bravu, a potom vraceli kámen na jeho místo přes otvor studny.  Jákob jim tedy řekl: „Moji bratři, odkud jste?“, na což řekli: „Jsme z Charanu.“+  Potom jim řekl: „Znáte Labana,+ Nachorova vnuka?“,+ na což řekli: „Známe ho.“  Na to jim řekl: „Vede se mu dobře?“*+ Řekli zase: „Vede se [mu] dobře.* A tady přichází jeho dcera Ráchel+ s ovcemi!“+  A přikročil k tomu, aby řekl: „Vždyť je ještě úplný den.* Není čas na shánění stád. Napojte ovce, pak je jděte napást.“+  Na to řekli: „Nemáme dovoleno tak jednat, dokud nejsou sehnána všechna stáda a neodvalí se kámen z otvoru studny. Pak ovce napojíme.“  Zatímco s nimi ještě mluvil, přišla Ráchel+ s ovcemi, které patřily jejímu otci, neboť byla pastýřka.+ 10  A stalo se, když Jákob uviděl Ráchel, dceru Labana, bratra své matky, a ovce Labana, bratra své matky, že se Jákob okamžitě přiblížil a odvalil kámen z otvoru studny a napojil ovce Labana, bratra své matky.+ 11  Pak Jákob políbil+ Ráchel a pozvedl svůj hlas a propukl v pláč.+ 12  A Jákob začal povídat Ráchel, že je bratrem*+ jejího otce a že je synem Rebeky. A ona běžela a pověděla to svému otci.+ 13  A stalo se, jakmile Laban uslyšel zprávu o Jákobovi, synovi své sestry, že se mu rozběhl vstříc.+ Pak ho objal a políbil ho a přivedl ho do svého domu.+ A on začal to vše vyprávět Labanovi. 14  Potom mu Laban řekl: „Jsi vskutku má kost a mé tělo.“+ Bydlel tedy u něho plný měsíc.* 15  Potom Laban řekl Jákobovi: „Jsi můj bratr+ a máš mi sloužit zadarmo?+ Pověz mi: Jaká má být tvoje mzda?“+ 16  Laban měl totiž dvě dcery. Starší se jmenovala Lea+ a mladší se jmenovala Ráchel. 17  Oči Ley však neměly žádný lesk,* zatímco Ráchel+ měla krásnou postavu a krásné vzezření.+ 18  A Jákob byl zamilovaný do Ráchel. Řekl tedy: „Jsem ochoten ti sloužit sedm let za Ráchel, tvou mladší dceru.“+ 19  Laban na to řekl: „Je lepší, abych ji dal tobě, než abych ji dal nějakému jinému muži.+ Bydli dále u mne.“ 20  A Jákob přistoupil k tomu, aby sloužil sedm let za Ráchel,+ ale v jeho očích se pro jeho lásku k ní prokázala být jako několik málo dnů.+ 21  Potom Jákob Labanovi řekl: „Vydej mi mou manželku, protože mé dny uplynuly,* a ať s ní mám poměr.“+ 22  A tak Laban shromáždil všechny muže toho místa a udělal hostinu.+ 23  Ale ukázalo se, že se během večera uchýlil k tomu, aby vzal svou dceru Leu a přivedl ji k němu, aby měl poměr s ní. 24  Laban jí nadto dal svou služku Zilpu,+ ano své dceři Lee jako služku. 25  Tak se ráno stalo, že hle, byla to Lea. Řekl tedy Labanovi: „Cos mi to udělal? Nesloužil jsem snad u tebe za Ráchel? Tak proč jsi mě ošálil?“+ 26  Laban na to řekl: „U nás není zvykem jednat tak, že dáme mladší ženu před prvorozenou. 27  Oslav+ plně* týden této ženy.* Potom ti jistě bude dána také tato druhá žena* za službu, kterou u mne můžeš sloužit dalších sedm let.“+ 28  Jákob podle toho tak jednal a slavil plně týden té ženy, a potom mu dal za manželku svou dceru Ráchel. 29  Kromě toho dal Laban svou služku Bilhu+ své dceři Ráchel za služku. 30  Pak měl poměr také s Ráchel a také vyjádřil více lásky Ráchel než Lee,+ a dál u něho sloužil ještě dalších sedm let.+ 31  Když Jehova uviděl, že Lea je nenáviděna, otevřel potom její lůno,+ ale Ráchel byla neplodná.+ 32  A Lea otěhotněla a porodila syna a pak mu dala jméno Ruben,*+ neboť řekla: „Je to proto, že Jehova shlédl na mou ubohost,+ takže mě můj manžel nyní začne milovat.“ 33  A znovu otěhotněla a porodila syna a pak řekla: „Je to proto, že Jehova naslouchal,+ poněvadž jsem byla nenáviděna, a tak mi dal také tohoto.“ Dala mu tedy jméno Simeon.*+ 34  A otěhotněla ještě znovu a porodila syna a pak řekla: „Tentokrát se můj manžel ke mně připojí, protože jsem mu porodila tři syny.“ Jmenoval se tedy Levi.*+ 35  A otěhotněla ještě jednou a porodila syna a pak řekla: „Tentokrát budu chvalořečit Jehovovi.“ Dala mu tedy jméno Juda.*+ Pak přestala rodit.

Poznámky

Dosl. „do země synů Východu“.
Nebo „drobného dobytka“, včetně koz.
Dosl. „[Je] mu pokoj?“ Heb. haša·lómʹ ló?
Dosl. „A oni řekli: ‚Pokoj!‘“ Heb. wai·joʼ·meruʹ ša·lómʹ.
Nebo „Vždyť ze dne ještě zbývá mnoho“.
„Bratrem“, ale vlastně synovcem.
Dosl. „měsíc dnů“.
Nebo „byly kalné (mdlé)“.
Nebo „jsou naplněny“.
Nebo „Naplň“.
Tj. Ley.
Tj. Ráchel.
Znamená „pohleďte, syn!“ Heb. Reʼu·venʹ.
Znamená „slyšení“, tj. vyslyšení. Heb. Šim·ʽónʹ.
Znamená „lpící; držící se; připojený“. Heb. Le·wiʹ.
Znamená „chvalořečený; [předmět] chvalořečení“. Heb. Jehu·dhahʹ.