1. Mojžíšova 33:1–20
33 Časem Jákob pozvedl oči a pohlédl, a tu přicházel Esau a s ním čtyři sta mužů.+ Rozdělil tedy děti Lee a Ráchel a dvěma služkám,+
2 a dal služky a jejich děti dopředu+ a za ně Leu a její děti+ a Ráchel a Josefa dozadu za ně.+
3 A sám je předešel a přistoupil k tomu, aby se sedmkrát poklonil k zemi, dokud se nepřiblížil ke svému bratrovi.+
4 A Esau mu běžel vstříc+ a začal ho objímat+ a padl mu kolem krku a líbal ho,* a propukli v pláč.
5 Potom pozvedl oči a uviděl ženy a děti a řekl: „Kdo jsou ti s tebou?“, na což řekl: „Děti, kterými Bůh projevil tvému sluhovi přízeň.“+
6 Na to přistoupily služky, ony a jejich děti, a poklonily se;
7 a Lea také přistoupila a její děti a poklonily se, a potom přistoupil Josef a Ráchel a poklonili se.+
8 Řekl pak: „Co míníš celým tímto táborem* cestujících, který jsem potkal?“+ Na to řekl: „Abych nalezl v očích svého pána přízeň.“+
9 Pak Esau řekl: „Mám velmi mnoho, můj bratře.+ Co je tvoje, ať je dále tvoje.“
10 Jákob však řekl: „Ne, prosím. Jestliže jsem nyní nalezl v tvých očích přízeň,+ pak si vezmi dar z mé ruky, protože v souladu s jeho účelem jsem uviděl tvůj obličej, jako kdybych viděl obličej Boží, neboť jsi mě přijal se zalíbením.+
11 Vezmi si, prosím, můj dar doprovázený mým požehnáním, který ti byl přinesen,+ protože mi Bůh projevil přízeň a protože mám všechno.“+ A dále na něj naléhal, takže si to vzal.+
12 Později řekl: „Vytáhněme a pojďme a nech mne jít před sebou.“
13 Ale řekl mu: „Můj pán si je vědom toho, že děti jsou útlé a že mám na starosti ovce a skot, který dává sát,+ a kdyby je jeden den hnali příliš rychle, pak celé stádo bravu určitě uhyne.+
14 Ať můj pán, prosím, předejde svého sluhu, ale ať já sám pokračuji na cestě pohodlně, podle kroku hospodářských zvířat,+ která jsou přede mnou, a podle kroku dětí,+ dokud nepřijdu ke svému pánovi do Seiru.+“
15 Esau pak řekl: „Dovol mi, prosím, abych ti dal k dispozici některé z lidí, kteří jsou se mnou.“ Na to on řekl: „Nač? Dovol, abych nalezl přízeň v očích svého pána.“+
16 Tak se toho dne Esau obrátil zpět svou cestou do Seiru.
17 A Jákob vytáhl do Sukkotu*+ a přistoupil k tomu, aby si postavil dům, a pro své stádo dobytka udělal chýše.+ Proto pojmenoval to místo Sukkot.
18 Časem Jákob, živý a zdravý, přišel do města Šekem,+ které je v zemi Kanaán,+ zatímco přicházel z Paddan-aramu;+ a tábor postavil před městem.
19 Pak z rukou synů Chamora, Šekemova otce, získal za sto penízů* kus pole,+ kde postavil svůj stan.
20 Později tam postavil oltář a nazval ho Bůh, BŮH Izraele.*+
Poznámky
^ „A líbal ho“, MSamLXXBagsterVg. Soferim označili v M tento výraz mimořádnými body, snad proto, aby ukázali, že by podle jejich názoru měla být tato slova vynechána. Z ppč. uvedených v BHK a BHS vyplývá, že tato slova byla pravděpodobně k textu přidána. Viz dodatek 2A.
^ Dosl. „Kdo je tobě celý tento tábor“.
^ Znamená „chýše; krytá stání“.
^ Dosl. „sto qesi·tahʹ“. Peníz neznámé hodnoty.
^ „Bůh, Bůh Izraele.“ Nebo „Bůh je Bůh Izraele“. Heb. ʼEl ʼElo·héʹ Jis·ra·ʼelʹ.
