1. Mojžíšova 35:1–29

35  Potom Bůh řekl Jákobovi: „Vstaň, jdi do Betelu a bydli tam+ a udělej tam oltář [pravému] Bohu, který se ti objevil, když jsi utíkal od svého bratra Esaua.“+  Jákob pak řekl své domácnosti a všem, kteří byli s ním: „Odstraňte cizozemské bohy,* kteří jsou ve vašem středu,+ a očistěte se a změňte své přehozy,+  a vstaňme a pojďme do Betelu. A tam udělám oltář [pravému] Bohu, který mi odpověděl v den mé tísně,+ neboť se prokázal být se mnou na cestě, kterou jsem šel.“+  Dali tedy Jákobovi všechny cizozemské bohy,+ které měli v rukou, a náušnice, které měli v uších, a Jákob je schoval+ pod velký strom, který byl blízko Šekemu.  Pak odtáhli, a na města, která byla kolem nich, přišlo zděšení z Boha,+ takže Jákobovy syny nehonili.  Konečně Jákob přišel do Luzu,+ což je Betel, který je v zemi Kanaán, on a všichni lidé, kteří byli s ním.  Potom tam vystavěl oltář a začal to místo nazývat El-betel,* protože se mu tam zjevil sám [pravý] Bůh v době, kdy utíkal od svého bratra.+  Později zemřela Rebečina kojná Debora+ a byla pohřbena na úpatí Betelu pod mohutným stromem. Pojmenoval ho tedy Allon-bakut.*  Bůh se znovu objevil Jákobovi, zatímco přicházel z Paddan-aramu,+ a požehnal mu.+ 10  A Bůh přikročil k tomu, aby mu řekl: „Tvé jméno je Jákob.+ Již se nebudeš jmenovat Jákob, ale budeš se jmenovat Izrael.“ A začal ho nazývat jménem Izrael.+ 11  A Bůh mu dále řekl: „Jsem Všemohoucí Bůh.*+ Buď plodný a přibývej. Povstanou z tebe národy* a sbor národů, a z tvých beder vyjdou králové.+ 12  Pokud jde o zemi, kterou jsem dal Abrahamovi a Izákovi, tu dám tobě, a tvému semeni*+ po tobě dám tu zemi.“+ 13  Potom Bůh od něho vystoupil na místě, kde s ním mluvil.+ 14  Jákob proto postavil sloup na místě, kde s ním mluvil,+ kamenný sloup, a vylil na něj tekutou oběť a vylil na něj olej.+ 15  A Jákob nazýval dál to místo, kde s ním Bůh mluvil, Betel.+ 16  Pak z Betelu odtáhli. A když ještě byl značný úsek země před příchodem do Efratu,+ Ráchel přistoupila k tomu, aby rodila, a při porodu se jí vedlo těžko.+ 17  Ale zatímco s obtížemi rodila, porodní bába jí řekla: „Neboj se, neboť budeš mít i tohoto syna.“+ 18  A proto, jak její duše*+ vycházela (protože zemřela),+ dala mu jméno Ben-oni;* ale jeho otec ho nazval Benjamín.*+ 19  Tak Ráchel zemřela a byla pohřbena na cestě do Efratu, což je Betlém.+ 20  Jákob tedy postavil nad jejím hrobem sloup. To je sloup Ráchelina hrobu až do tohoto dne.+ 21  Potom Izrael vytáhl a postavil si stan opodál za věží Eder.+ 22  A když Izrael stanoval+ v té zemi, stalo se, že jednou Ruben šel a lehl si s Bilhou, konkubínou svého otce, a Izrael se o tom doslechl.+ Synů Jákoba bylo tedy dvanáct. 23  A Leinými syny byli Jákobův prvorozený Ruben+ a Simeon a Levi a Juda a Isachar a Zebulon. 24  Ráchelinými syny byli Josef a Benjamín. 25  A syny Bilhy, Rácheliny služky, byli Dan a Naftali. 26  A syny Zilpy, Leiny služky, byli Gad a Ašer. To jsou Jákobovi synové, kteří se mu narodili v Paddan-aramu. 27  Posléze přišel Jákob ke svému otci Izákovi do Mamre,+ do Kirjat-arby,+ což je Hebron, kde Abraham a také Izák přebývali jako cizí usedlíci.+ 28  A Izákových dnů bylo sto osmdesát let.+ 29  Potom Izák vydechl naposled a zemřel a byl připojen ke svému lidu, starý a spokojený se dny,*+ a jeho synové Esau a Jákob ho pohřbili.+

Poznámky

„Bohy.“ Heb. ʼelo·héʹ, mn. č. od ʼelóʹah, což poukazuje na to, že jde o mnohobožství.
Znamená „Bůh Betelu“.
Znamená „mohutný strom pláče“.
„Národy“, LXXVg; M „národ“.
Nebo „potomstvu; dalšímu pokolení“.
„Její duše (život).“ Heb. naf·šahʹ; řec. psy·chenʹ.
Znamená „syn mého truchlení“.
Znamená „syn pravice“. Heb. Vin·ja·minʹ.
Nebo „plný dnů (nasycený dny)“, MLXXVg.