1. Mojžíšova 43:1–34
43 A v zemi byl krutý hladomor.+
2 A stalo se, že jakmile dojedli obilniny, které přinesli z Egypta,+ jejich otec přistoupil k tomu, aby jim řekl:+ „Vraťte se, kupte pro nás trochu potravy.“+
3 Juda mu pak řekl: „Ten muž nám nepochybně vydával svědectví, když řekl: ‚Neuvidíte znovu můj obličej, pokud s vámi nebude váš bratr.‘+
4 Jestliže s námi pošleš našeho bratra,+ jsme ochotni jít a koupit ti potravu.
5 Ale jestliže ho nepošleš, nepůjdeme, protože nám ten muž opravdu řekl: ‚Neuvidíte znovu můj obličej, pokud s vámi nebude váš bratr.‘“+
6 A Izrael zvolal:+ „Proč jste mi museli uškodit tím, že jste tomu muži řekli, že máte ještě jednoho bratra?“
7 Na to řekli: „Ten muž se dotazoval přímo na nás a na naše příbuzné a řekl: ‚Je váš otec ještě naživu?+ Máte ještě jednoho bratra?‘, a my jsme přikročili k tomu, abychom mu o těch skutečnostech pověděli.+ Jak jsme mohli s jistotou vědět, že řekne: ‚Přiveďte svého bratra‘?“+
8 Nakonec Juda řekl svému otci Izraelovi: „Pošli chlapce se mnou,+ abychom vstali a šli a abychom zůstali naživu a nepomřeli+ ani my, ani ty a naše děťátka.+
9 Zaručím se za něj.+ Z mé ruky můžeš za něj vymáhat trest.+ Jestliže se mi nepodaří, abych ti ho přivedl a postavil ho před tebe, pak jsem proti tobě provždy* zhřešil.
10 Ale kdybychom neotáleli, už jsme nyní mohli být dvakrát tam a zpátky.“+
11 Jejich otec Izrael jim tedy řekl: „Jestliže je to tedy tak,+ udělejte tohle: Vezměte nejznamenitější plody země do svých brašen a doneste je tomu muži jako dar:+ trochu balzámu*+ a trochu medu,+ ladánum a pryskyřičnou kůru,+ pistáciové ořechy a mandle.+
12 Také si vezměte do ruky dvojnásobek peněz;* a peníze, které byly vráceny navrch do vašich vaků, vezměte v ruce zpátky.+ Snad to byla chyba.+
13 A vezměte svého bratra, vstaňte a vraťte se k tomu muži.
14 A ať se Všemohoucí Bůh* před tím mužem nad vámi slituje,+ aby vám jistě propustil vašeho druhého bratra a Benjamína. Já však v případě, že mám být oloupen, jistě budu oloupen.“+
15 Muži tedy vzali ten dar a vzali do ruky dvojnásobek peněz a Benjamína. Pak se zvedli a odešli do Egypta a postavili se před Josefa.+
16 Když Josef s nimi viděl Benjamína, ihned řekl muži, jenž byl nad jeho domem: „Vezmi ty muže do domu, poraž zvířata a vykonej přípravu,+ protože ti muži mají se mnou v poledne jíst.“
17 Muž okamžitě učinil, právě jak Josef řekl.+ Muž tedy vzal ty muže do Josefova domu.
18 Ale ti muži dostali strach, protože byli vzati do Josefova domu,+ a začali říkat: „To kvůli penězům, které se s námi na začátku vrátily v našich vacích, nás sem vedou, aby nás napadli a zaútočili na nás a vzali nás za otroky i s našimi osly!“+
19 Přistoupili tudíž k muži, který byl nad Josefovým domem, a mluvili s ním u vchodu do domu
20 a řekli: „Omluv nás, můj pane! Na začátku jsme sem přece přišli, abychom nakoupili potravu.+
21 Ale když jsme přišli k ubytovacímu místu+ a začali otvírat své vaky, tu se přihodilo, že každý měl své peníze navrchu ve svém vaku, své peníze v plné váze. Rádi bychom je tedy vlastníma rukama vrátili.+
22 A přinesli jsme v rukách víc peněz, abychom nakoupili potravu. Rozhodně nevíme, kdo nám položil naše peníze do vaků.“+
23 Potom řekl: „Je to s vámi v pořádku. Nebojte se.+ Váš Bůh a BŮH vašeho otce vám dal do vaků poklad.+ Vaše peníze přišly nejprve ke mně.“ Pak k nim vyvedl Simeona.+
24 Muž potom přivedl ty muže do Josefova domu a dal vodu, aby si umyli nohy,+ a pro jejich osly dal píci.+
25 A přistoupili k tomu, aby přichystali dar+ pro Josefa, až v poledne přijde, protože uslyšeli, že tady mají jíst chléb.+
26 Když Josef vešel do domu, přinesli mu pak do domu dar, který měli v ruce, a vrhli se před ním k zemi.+
27 Potom se dotazoval, zda se jim daří dobře,* a řekl:+ „Daří se dobře vašemu otci,* letitému muži, o kterém jste mluvili? Je ještě naživu?“+
28 Na to řekli: „Tvému sluhovi, našemu otci, se daří dobře. Je ještě naživu.“ Pak se sklonili a vrhli se [k zemi].+
29 Když pozvedl oči a uviděl svého bratra Benjamína, syna své matky,+ přikročil k tomu, aby řekl: „To je váš nejmladší bratr, o němž jste se mnou mluvili?“+ A dodal: „Ať ti Bůh projeví svou přízeň,+ můj synu.“
30 Josef nyní spěchal, protože se jeho niterné city k jeho bratrovi roznítily,+ takže hledal [místo], kde by se vyplakal, a vešel do jedné vnitřní místnosti a tam proléval slzy.+
31 Pak si umyl obličej a vyšel a ovládal se a řekl:+ „Podávejte jídlo.“+
32 A přistoupili k tomu, aby je podávali pro něj zvlášť a pro ně zvlášť a zvlášť pro Egypťany, kteří s ním jedli; Egypťané totiž nemohli jíst jídlo s Hebrejci, protože to je pro Egypťany odporná věc.+
33 A posadili je před ním, prvorozeného podle jeho práva prvorozeného+ a nejmladšího podle jeho mladosti; a muži se na sebe dívali v ohromení.
34 A dával jim nosit porce z toho, co bylo před ním, ale pětinásobně zvětšil Benjamínovu porci proti velikosti porcí všech ostatních.+ Tak s ním pokračovali v hodování a pití až dosyta.+
Poznámky
^ Dosl. „pro všechny dny“.
^ „Balzámu“, tj. z Gileadu.
^ Dosl. „stříbra“.
^ „A ... Všemohoucí Bůh“. Heb. weʼElʹ Šad·daiʹ. Slovo ʼEl, „Bůh“ i slovo Šad·daiʹ, „Všemohoucí“, jsou bez určitého členu.
^ Dosl. „Má váš otec pokoj (blaho)“.
^ Dosl. „se jich ptal na pokoj (blaho)“.
