1. Mojžíšova 48:1–22
48 A po těchto věcech se stalo, že Josefovi bylo řečeno: „Pohleď, tvůj otec slábne.“ Na to vzal s sebou své dva syny Manasseho a Efrajima.+
2 Pak byla Jákobovi podána zpráva a bylo řečeno: „Tvůj syn Josef k tobě přišel.“ Izrael tedy vynaložil sílu a posadil se na lehátku.
3 A Jákob přistoupil k tomu, aby řekl Josefovi:
„Všemohoucí Bůh* se mi objevil v Luzu+ v zemi Kanaán, aby mi požehnal.+
4 A přikročil k tomu, aby mi řekl: ‚Pohleď, činím tě plodným+ a učiním z tebe mnohé a proměním tě ve sbor národů+ a tuto zemi dám do vlastnictví tvému semeni po tobě na neurčitý čas.‘+
5 A tvoji dva synové, kteří se ti narodili v egyptské zemi, dříve než jsem přišel sem k tobě do Egypta, jsou nyní moji.+ Efrajim a Manasse se stanou mými jako Ruben a Simeon.+
6 Ale potomstvo, jehož se jistě po nich staneš* otcem, bude patřit tobě. Spolu se jménem svých bratrů budou jmenováni ve svém dědictví.+
7 A pokud jde o mne, když jsem přicházel z Paddanu,+ Ráchel cestou zemřela+ vedle mne v zemi Kanaán, když byl ještě před příchodem do Efratu+ značný úsek země, takže jsem ji pohřbil cestou do Efratu, což je Betlém.+“
8 Potom Izrael viděl Josefovy syny a řekl: „Kdo to je?“+
9 Josef tedy řekl svému otci: „To jsou moji synové, které mi dal Bůh v tomto místě.“+ Na to řekl: „Přiveď je, prosím, ke mně, abych jim požehnal.“+
10 Izraelovy oči byly stářím zakalené.+ Nebyl schopen vidět. Přivedl je tedy blíž k němu, a on je pak políbil a objal.+
11 A Izrael přikročil k tomu, aby řekl Josefovi: „Nepomyslel jsem si, že uvidím tvůj obličej,+ ale tu mi Bůh dovolil, abych viděl také tvé potomstvo.“
12 Potom je Josef odvedl od jeho kolenou a sklonil se obličejem k zemi.+
13 Josef nyní vzal oba dva, pravicí Efrajima k Izraelovi+ zleva a Manasseho levicí k Izraelovi zprava,+ a přivedl je blíž k němu.
14 Izrael však vztáhl svou pravici a položil ji na hlavu Efrajimovi,+ ačkoli byl mladší,+ a svou levici na hlavu Manassemu.+ Vložil tak své ruce* záměrně, jelikož Manasse byl prvorozený.+
15 A přistoupil k tomu, aby požehnal Josefovi a aby řekl:+
„[Pravý] Bůh, před kterým chodili moji otcové Abraham a Izák,+[pravý] Bůh, který mě pásl během celé mé existence až do tohoto dne,+
16 anděl, který mě dostával* ze všeho neštěstí,+ ať žehná chlapcům.+A ať je nad nimi vzýváno mé jméno a jméno mých otců, Abrahama a Izáka,+a ať se zvětší co do množství uprostřed země.“+
17 Když Josef viděl, že jeho otec drží svou pravici položenou na Efrajimově hlavě, nelíbilo se mu to+ a snažil se uchopit otcovu ruku, aby ji přeložil z Efrajimovy hlavy na hlavu Manassemu.+
18 Josef tedy řekl svému otci: „Ne tak, můj otče, protože tento je prvorozený.+ Jemu vlož svou pravici na hlavu.“
19 Ale jeho otec odmítal a řekl: „Vím to, můj synu, vím to. Stane se také lidem a také se stane velkým.+ Ale přesto se jeho mladší bratr stane větším, než bude on,+ a jeho potomstvo se stane plně rovnocenné* národům.“+
20 A toho dne jim dále žehnal+ a říkal:
„Tvým* prostřednictvím ať Izrael opakovaně vysloví požehnání, když řekne:‚Kéž tě Bůh učiní jako Efrajima a jako Manasseho.‘“+
A tak stavěl Efrajima před Manasseho.+
21 Potom řekl Izrael Josefovi: „Podívej se, umírám,+ ale Bůh bude určitě dál s vámi a vrátí vás do země vašich praotců.+
22 Pokud jde o mne, já ti dávám o jedno rameno [země] víc než tvým bratrům, [rameno,] které jsem vzal z ruky Amorejců svým mečem a svým lukem.“+
Poznámky
^ Viz 43:14 ppč.
^ Nebo „ses stal“.
^ Nebo „zkřížil tak své ruce“, což odpovídá LXXVg.
^ Nebo „vyplácel; vyžadoval zpět“.
^ Nebo „plným počtem“. Dosl. „plností“.
^ „Tvým“, j. č., MSamSyVg; TPLXX „vaším“, mn. č.
