1. Mojžíšova 8:1–22

8  Potom si Bůh vzpomněl+ na Noema a na každé divoké zvíře a každé domácí zvíře, které s ním bylo v arše,+ a Bůh způsobil, aby přes zemi přeletěl vítr,* a vody začaly klesat.+  A zřídla vodní hlubiny*+ a nebeské propusti*+ se zahradily, a tak byl liják z nebes zadržen.  A vody začaly ustupovat ze země, postupně ustupovaly;* a na konci sto padesáti dnů vody nebyly.+  A v sedmém měsíci,* sedmnáctého dne měsíce, archa+ spočinula na horách Ararat.+  A vod dál postupně ubývalo* až do desátého měsíce.* V desátém měsíci, prvního v měsíci, se objevily vrcholky hor.+  A stalo se, že na konci čtyřiceti dnů Noe přistoupil k tomu, aby otevřel okno+ archy, které udělal.  Potom vyslal krkavce,+ a ten vylétával ven,* odlétal a vracel se, dokud se vody na zemi nevysušily.  Později od sebe vyslal holubici,+ aby viděl, zda vody opadly z povrchu zemské půdy.  A holubice nenašla žádné místo odpočinku pro chodidlo své nohy, a tak se k němu vrátila do archy, protože vody byly ještě na povrchu celé země.+ Natáhl tedy ruku ven a vzal ji a přinesl si ji do archy. 10  A čekal dál ještě dalších sedm dnů a ještě jednou vyslal holubici z archy. 11  Později ve večerní době k němu holubice přiletěla, a pohleďme, v jejím zobáku byl čerstvě utržený olivový list.+ A tak se Noe dozvěděl, že vody ze země opadly.+ 12  A čekal dál ještě dalších sedm dnů. Potom vyslal holubici, ale ta se již k němu znovu nevrátila.+ 13  A stalo se v šestistém prvním roce,+ v prvním měsíci,* prvního dne měsíce, že vody [již] stekly ze země. A Noe přistoupil k tomu, aby odstranil kryt archy a aby se podíval, a hle, povrch zemské půdy byl [již] vysušen.+ 14  A země oschla ve druhém měsíci, dvacátého sedmého dne měsíce.+ 15  Bůh nyní promluvil k Noemovi a řekl: 16  „Vyjdi z archy ty a tvá manželka a tvoji synové a manželky tvých synů s tebou.+ 17  A každého živého tvora, jenž je s tebou z každého druhu těla+ mezi létajícími tvory+ a mezi zvířaty+ a mezi všemi pohybujícími se živočichy, kteří se pohybují na zemi,+ vyveď s sebou, protože se budou hemžit na zemi a budou plodní a budou přibývat na zemi.“+ 18  Na to Noe vyšel, a také jeho synové+ a jeho manželka a manželky jeho synů s ním. 19  Každý živý tvor, každý pohybující se živočich a každý létající tvor, všechno, co se pohybuje na zemi, podle svých čeledí vyšli z archy.+ 20  A Noe začal stavět Jehovovi oltář+ a brát některé ze všech čistých zvířat+ a ze všech čistých létajících tvorů+ a obětovat na oltáři zápalné oběti.+ 21  A Jehova začal cítit uklidňující* vůni,+ a tak si Jehova řekl v srdci:+ „Již nikdy nesvolám zlo na zemskou půdu+ kvůli člověku, protože sklon+ lidského srdce je špatný od jeho mládí;+ a již nikdy neuštědřím všemu živému ránu, právě jak jsem [to] učinil.+ 22  Po všechny dny trvání země* nikdy nepřestane setí semen a žeň, a chladno a horko, a léto a zima, a den a noc.“+

Poznámky

Heb. ruʹach; předtím přeloženo výrazy „činná síla“; „v době ... vánku“; „duch“.
Nebo „vodní klenby“. Viz 7:11, ppč. ‚hlubina‘.
Nebo „okna“.
„Postupně ustupovaly.“ Dosl. „šly a ustupovaly“.
„Sedmém měsíci.“ To odpovídalo měsíci abibu (neboli nisanu), prvnímu měsíci židovského náboženského kalendáře po exodu. Abib odpovídal druhé polovině března a první polovině dubna. Viz dodatek 8B.
„Desátého měsíce.“ To odpovídalo měsíci tammuzu, čtvrtému měsíci židovského náboženského kalendáře po exodu. Tammuz odpovídal druhé polovině června a první polovině července. Viz dodatek 8B.
Dosl. „šly a ubývaly“.
Dosl. „dále vycházel ven“.
„Prvním měsíci.“ To odpovídá měsíci etanimu (neboli tišri), sedmému měsíci židovského náboženského kalendáře po exodu. Etanim odpovídal druhé polovině září a první polovině října. Viz dodatek 8B.
Nebo „konejšivou; upokojující“.
Dosl. „všechny dny země“.