1. Mojžíšova 9:1–29
9 A Bůh přikročil k tomu, aby požehnal Noemovi a jeho synům a aby jim řekl: „Buďte plodní a přibývejte a naplňte zemi.+
2 A strach z vás a zděšení z vás bude nadále na každém živém zemském tvorovi a na každém nebeském létajícím tvorovi, na všem, co se pohybuje na zemské půdě, a na všech mořských rybách. Nyní jsou vám dáni do rukou.+
3 Každý pohybující se živočich, který je naživu, ať vám slouží k jídlu.+ Jako v případě zeleného rostlinstva vám to opravdu všechno dávám.+
4 Pouze maso s jeho duší*+ — jeho krví+ — nebudete jíst.+
5 A kromě toho si vyžádám zpět vaši krev vašich duší.* Z ruky každého živého tvora si ji vyžádám zpět; a z ruky člověka,* z ruky každého,* kdo je jeho bratr, si vyžádám zpět duši* člověka.+
6 Kdokoli prolévá lidskou krev, člověkem bude prolita jeho vlastní krev,+ neboť On udělal člověka k Božímu obrazu.
7 A pokud jde o vás, vy buďte plodní a přibývejte, ať se vámi země hemží, a přibývejte na ní.“+
8 A Bůh přikročil k tomu, aby řekl Noemovi a jeho synům s ním:
9 „A pokud jde o mne, já sjednávám svou smlouvu+ s vámi a s vaším potomstvem* po vás+
10 a s každou živou duší, která je s vámi, mezi ptactvem, mezi zvířaty a mezi všemi živými zemskými tvory s vámi, od všech, kteří vycházejí z archy, až po každého živého zemského tvora.+
11 Ano, opravdu s vámi sjednávám svou smlouvu: Již nikdy nebude odříznuto všechno tělo vodami potopy a již nikdy nenastane potopa, aby zničila zemi.“+
12 A Bůh dodal: „To je znamení+ smlouvy, kterou dávám mezi sebe a vás a každou živou duši, jež je s vámi, pro generace na neurčitý čas.
13 Já dávám* svou duhu+ do oblaku a ta bude sloužit jako znamení smlouvy mezi mnou a zemí.
14 A opravdu se stane, když přivedu oblak nad zemi, že se pak jistě v oblaku objeví duha.
15 A jistě si vzpomenu na svou smlouvu,+ která je mezi mnou a vámi a každou živou duší mezi vším tělem;+ a vody již nezpůsobí potopu, aby zničila všechno tělo.+
16 A duha se vyskytne v oblaku,+ a jistě ji uvidím, abych si vzpomněl na smlouvu na neurčitý čas+ mezi Bohem a každou živou duší mezi vším tělem, jež je na zemi.“+
17 A Bůh Noemovi opakoval: „To je znamení smlouvy, kterou já sjednávám mezi sebou a vším tělem, jež je na zemi.“+
18 A Noemovi synové,+ kteří vyšli z archy, byli Sem a Cham a Jafet. Cham se později stal otcem Kanaána.+
19 Ti tři byli Noemovými syny, a z nich se rozšířilo všechno obyvatelstvo země.*+
20 Nyní Noe začal jako rolník*+ a přistoupil k tomu, aby vysadil vinici.+
21 A začal pít víno a opojil se,+ a tak se odkryl uprostřed svého stanu.
22 Později Kanaánův otec Cham+ uviděl nahotu svého otce+ a šel to povědět svým dvěma bratrům venku.+
23 Na to vzali Sem a Jafet přehoz*+ a položili si ho oba na ramena a pozpátku vešli. Tak zakryli nahotu svého otce, zatímco jejich obličej byl odvrácen,* a neviděli nahotu svého otce.+
24 Konečně se Noe probudil ze svého [opojení] vínem a dozvěděl se, co mu udělal jeho nejmladší syn.
25 Na to řekl:
„Ať je Kanaán prokletý.+Ať se stane nejnižším otrokem* svých bratrů.“+
26 A dodal:„Požehnaný buď Jehova,*+ Semův Bůh,a ať se Kanaán stane jeho otrokem.*+
27 Ať Bůh přidělí rozsáhlý prostor Jafetovi,a ať přebývá* v Semových stanech.+Ať se Kanaán stane též jeho otrokem.“
28 A Noe žil dál po potopě tři sta padesát let.+
29 Tak všechny Noemovy dny dosáhly devíti set padesáti let, a zemřel.+
Poznámky
^ Nebo „životů“.
^ Nebo „lidstva“. Heb. ha·ʼa·dhamʹ.
^ Dosl. „muže“. Heb. ʼiš.
^ Dosl. „semenem“.
^ Nebo „jistě dám“.
^ Dosl. „celá země“.
^ Dosl. „muž půdy“.
^ Dosl. „obličeje byly pozpátku“.
^ Dosl. s určitým členem.
^ Dosl. „otrokem otroků“.
^ Heb. Jeho·wahʹ. Viz 3:14, ppč. „Jehova“.
^ Nebo „sluhou“.
^ Nebo „bydlí; stanuje“.
