1. Paralipomenon 16:1–43
16 Tak vnesli+ truhlu [pravého] Boha a umístili ji uvnitř stanu, který pro ni postavil David;+ a začali předkládat zápalné oběti a oběti společenství před [pravým] Bohem.*+
2 Když David dokončil obětování zápalné oběti+ a obětí společenství,+ přikročil k tomu, aby požehnal+ lidu v Jehovově jménu.+
3 Mimoto přiřkl všem Izraelitům, muži jako ženě, každému kulatý chléb a datlový koláč a rozinkový koláč.+
4 Potom postavil před Jehovovu truhlu některé z Levitů+ jako služebníky*+ k připomínání+ i k děkování+ a chválení+ Jehovy, BOHA Izraele,
5 Asafa,+ hlavu, a druhého po něm Zecharjáše [a] Jeiela a Šemiramota a Jechiela a Mattitjáše a Eliaba a Benajáše a Obed-edoma a Jeiela+ s nástroji strunného typu a s harfami+ a Asafa+ s nahlas hrajícími činely,+
6 a Benajáše a Jachaziela, kněze, neustále s trubkami+ před truhlou smlouvy [pravého] Boha.
7 Toho dne pak David učinil poprvé příspěvek,+ aby poděkoval+ Jehovovi prostřednictvím Asafa+ a jeho bratrů:
8 „Vzdávejte díky Jehovovi;+ vzývejte jeho jméno,+dávejte jeho skutky na vědomí mezi národy!+
9 Zpívejte+ mu, hrajte mu melodie,+zabývejte se všemi jeho podivuhodnými činy.+
10 Chlubte se jeho svatým+ jménem,+ať se raduje srdce těch, kdo hledají Jehovu.+
11 Pátrejte po Jehovovi a jeho síle,+hledejte neustále jeho obličej.+
12 Pamatujte na jeho podivuhodné činy, které vykonal,+na jeho zázraky* a soudcovská rozhodnutí jeho úst,+
13 [vy] potomstvo* jeho sluhy Izraele,+synové Jákoba, jeho vyvolení.+
14 On je Jehova, náš Bůh;+ po celé zemi jsou jeho soudcovská rozhodnutí.+
15 Pamatujte na jeho smlouvu dokonce na neurčitý čas,+na slovo, jež přikázal, do tisíce generací,+
16 [na smlouvu], kterou uzavřel s Abrahamem,+a na jeho přísežné prohlášení k Izákovi,+
17 [prohlášení], jež nechal stát jako předpis i pro Jákoba,+jako smlouvu trvající na neurčito i pro Izraele,+
18 když řekl: ‚Tobě dám zemi Kanaán+jako příděl vašeho dědictví.‘+
19 [To bylo], když vás bylo počtem málo,+ano, velmi málo, a cizí usedlíci v ní.+
20 A chodili stále od národa k národu+a z jednoho království k jinému lidu.+
21 Nedovolil nikomu, aby je šidil,+ale káral kvůli nim krále+
22 [a říkal]: ‚Nedotýkejte se mých pomazaných*a mým prorokům nečiňte nic špatného.‘+
23 Zpívejte Jehovovi, všichni ze země!+Ohlašujte den co den záchranu, kterou dává!+
24 Vyprávějte mezi národy jeho slávu,mezi všemi lidmi jeho podivuhodné činy.
25 Vždyť Jehova je velký a [má] být velmi chválen+a má být obáván více než všichni [jiní] bohové.*+
26 Vždyť všichni bohové národů jsou nehodnotní bohové.*+Pokud jde o Jehovu, ten udělal nebesa.+
27 Důstojnost a nádhera jsou před ním,+síla a radost jsou u jeho místa.+
28 Přisuzujte Jehovovi, rodiny národů,přisuzujte Jehovovi slávu a sílu.+
29 Přisuzujte Jehovovi slávu jeho jména,+neste dar a vejděte před něj.+Klanějte se Jehovovi ve svatém ozdobení.+
30 Buďte kvůli němu v krutých bolestech, všichni [lidé] země!Také úrodná země* je pevně založena:nikdy nebude přivedena k potácení.+
31 Ať se radují nebesa, a země ať má radost,+a ať řeknou mezi národy: ‚Sám Jehova se stal králem!‘+
32 Ať hřímá moře a také to, co je naplňuje,+ať jásá pole a všechno, co je na něm.+
33 Ať zároveň propuknou v radost lesní stromy kvůli Jehovovi,+vždyť přišel soudit zemi.+
34 Vzdávejte díky Jehovovi, neboť je dobrý,+neboť jeho milující laskavost* je na neurčitý čas.+
35 A říkejte: ‚Zachraň nás, Bože naší záchrany,+a seber nás a osvoboď nás od národů,+abychom vzdávali díky tvému svatému jménu,+ abychom jásavě mluvili k tvé chvále.+
36 Požehnaný buď Jehova, BŮH Izraele, od neurčitého času na neurčitý čas.‘“+
A všechen lid přistoupil k tomu, aby řekl: „Amen!“ a chvála Jehovovi.*+
37 Potom tam před truhlou Jehovovy smlouvy ponechal Asafa+ a jeho bratry, aby neustále sloužili před Truhlou+ podle požadavku každého dne;+
38 a Obed-edoma a jeho bratry, šedesát osm, a Obed-edoma, syna Jedutunova, a Chosu jako strážce bran;
39 a kněze Cadoka+ a jeho bratry, kněze, před Jehovovým svatostánkem na výšině, jež byla u Gibeonu,+
40 aby neustále obětovali zápalné oběti Jehovovi na oltáři pro zápalnou oběť, ráno a večer, a pro všechno, co je napsáno v Jehovově zákoně, který příkazem uložil Izraeli;+
41 a s nimi Hemana+ a Jedutuna a ostatní vybrané muže, kteří byli jmenovitě určeni,+ aby děkovali Jehovovi,+ protože „jeho milující laskavost je na neurčitý čas“;+
42 a s nimi Hemana+ a Jedutuna,+ aby rozeznívali trubky+ a činely a nástroje písně [pravého] Boha; a Jedutunovy syny+ u brány.
43 A všechen lid přistoupil k tomu, aby se vydal každý do svého vlastního domu.+ David se tudíž odebral požehnat svému vlastnímu domu.
Poznámky
^ „[Pravým] Bohem.“ Heb. ha·ʼElo·himʹ; řec. The·ouʹ; Sy „Jehovovou truhlou“.
^ Nebo „divy“; nebo „poznávací znamení“.
^ Dosl. „semeno“.
^ „Mých pomazaných.“ Heb. bim·ši·chaiʹ; řec. chri·stonʹ; syr. lam·ši·chai; lat. chriʹstos.
^ „Bohové.“ Heb. ʼelo·himʹ.
^ Nebo „bezcenní bohové“. Heb. ʼeli·limʹ; LXXVg „modly“; Sy „sochy“.
^ „Úrodná země.“ Heb. te·velʹ; řec. ge; lat. orʹbem, „kruh“, tj. zemský.
^ Nebo „věrně oddaná láska“.
^ Nebo „A ať všechen lid řekne ‚Amen!‘ a budou chválit Jehovu“. Vg „A ať všechen lid řekne ‚Amen!‘ a hymnus Jehovovi“.
