1. Paralipomenon 23:1–32

23  David zestárl+ a byl spokojený se dny, a tak udělal svého syna Šalomouna+ králem nad Izraelem.  A přistoupil k tomu, aby shromáždil všechna izraelská knížata+ a kněze+ a Levity.+  Levité byli tudíž sečteni od věku třiceti let výše;+ a jejich počet, hlava po hlavě, zdatný muž po zdatném muži, dosáhl třiceti osmi tisíc.  Z nich bylo dvacet čtyři tisíce, aby působili jako dohlížitelé nad dílem Jehovova domu; a jako úředníci+ a soudci+ šest tisíc;  a čtyři tisíce strážců bran+ a čtyři tisíce těch, kteří vzdávali chválu Jehovovi na nástrojích,+ jež, [jak David řekl]: „Jsem udělal pro vzdávání chvály.“  Potom je David rozdělil do oddílů+ k synům Leviho,+ ke Geršonovi, Kehatovi a Merarimu.  Ke Geršonovcům Ladana a Šimeie.  Ladanovi synové byli Jechiel,+ představený, a Zetam a Joel,+ tři.  Šimeiovi synové byli Šelomot a Chaziel a Charan, tři. Ti byli hlavami otců pro Ladana. 10  A synové Šimeie byli Jachat, Zina* a Jeuš a Beria. Ti čtyři byli synové Šimeie. 11  A Jachat se stal hlavou a Zizah druhým. Pokud jde o Jeuše a Beriu, ti neměli mnoho synů; stali se tedy otcovským domem+ pro jednu úřední třídu. 12  Kehatovi+ synové byli Amram, Jicchar,+ Hebron+ a Uzziel,+ čtyři. 13  Amramovi synové byli Áron+ a Mojžíš.+ Ale Áron byl oddělen,+ aby posvěcoval* Nejsvětější,+ on a jeho synové na neurčitý čas, aby přinášeli obětní dým+ před Jehovou, aby mu sloužili+ a pronášeli v jeho jménu požehnání+ na neurčitý čas. 14  Pokud jde o Mojžíše, muže [pravého] Boha,*+ jeho synové byli dále povoláváni mezi kmenem Levitů.+ 15  Mojžíšovi synové byli Geršom+ a Eliezer.+ 16  Geršomovi synové byli Šebuel,*+ hlava. 17  A Eliezerovi synové byli Rechabjáš,+ hlava; a Eliezer neměl jiné syny, ale Rechabjášových synů opravdu nadmíru přibylo. 18  Jiccharovi+ synové byli Šelomit,+ představený. 19  Hebronovi synové byli Jerijáš, hlava, Amarjáš druhý, Jachaziel třetí a Jekameam+ čtvrtý. 20  Uzzielovi+ synové byli Micheáš, hlava, a Jiššijáš druhý. 21  Merariho+ synové byli Machli a Muši.+ Synové Machliho byli Eleazar+ a Kiš. 22  Ale Eleazar zemřel; a měl ne syny, ale dcery. Vzali si je tedy [za manželky] synové Kiše, jejich bratři.+ 23  Mušiho synové byli Machli a Eder a Jeremot,+ tři. 24  To byli Leviho synové podle domu svých otců,+ hlavy otců, podle svých pověřených, v počtu jmen, hlava po hlavě,* ti, kteří konali dílo pro službu+ Jehovova domu, od věku dvaceti let výše.+ 25  David totiž řekl: „Jehova, BŮH Izraele, dal odpočinek+ svému lidu a bude přebývat v Jeruzalémě na neurčitý čas.+ 26  A také Levité nebudou muset nosit svatostánek nebo cokoli z jeho náčiní k jeho službě.“+ 27  Ti byli totiž podle posledních Davidových slov+ počtem synů Leviho od věku dvaceti let výše. 28  Jejich úlohou totiž bylo [být] k dispozici* synům Árona+ pro službu Jehovova domu nad nádvořími+ a nad jídelnami+ a nad očišťováním každé svaté věci+ a dílem služby domu [pravého] Boha, 29  ano pro navrstvený chléb+ a pro jemnou mouku+ na obilnou oběť a pro oplatky+ nekvašeného chleba+ a pro [koláče] pečené na plechu+ a pro míchané těsto+ a pro všechny míry množství a velikosti;+ 30  a proto, aby ráno co ráno+ stáli,+ děkovali+ a chválili+ Jehovu, a podobně večer; 31  a pro každé obětování zápalných obětí Jehovovi o sabatech,+ o novoluních+ a ve svátečních obdobích,+ podle počtu, podle pravidla o nich, neustále před Jehovou. 32  A starali se o střežení+ stanu setkání a střežení svatého místa+ a střežení Áronových synů, svých bratrů, pro službu Jehovova domu.+

Poznámky

„Zina“, M; LXXVg, jeden heb. rkp. a v. 11 „Zizah“.
„Aby posvěcoval (považoval za posvátnou; zacházel jako se svatou).“ Heb. lehaq·di·šóʹ; řec. tou ha·gi·a·stheʹnai.
Muže [pravého] Boha.“ Heb. ʼiš ha·ʼElo·himʹ. Viz dodatek 1F.
Znamená „vrátil se k Bohu; zajatec Boží“; v 24:20 „Šubael“. Předpokládá se, že jde o syna nebo potomka Mojžíšova syna Geršoma.
Dosl. „lebka“.
Dosl. „ruce“.