1. Samuelova 10:1–27
10 Samuel vzal potom lahvičku oleje+ a vylil mu ji na hlavu a políbil+ ho a řekl: „Není to proto, že tě Jehova* pomazal za vůdce+ nad svým dědictvím+?
2 Až dnes ode mne odejdeš, jistě najdeš dva muže blízko Rácheliny+ hrobky na území Benjamína u Celcachu a jistě ti řeknou: ‚Oslice, které jsi šel hledat, se našly, ale nyní tvůj otec zanechal záležitost oslic+ a pociťuje o vás úzkost a říká: „Co mám udělat ohledně svého syna?“‘+
3 A odtamtud přejdeš ještě dál a dojdeš až k velkému stromu Tabor a tam, tam tě musí potkat tři muži, kteří vycházejí k [pravému] Bohu do Betelu;+ jeden ponese tři kůzlata+ a jeden ponese tři kulaté chleby+ a jeden ponese velký džbán vína.+
4 A jistě se zeptají, jak se ti daří,+ a dají ti dva chleby, a ty je z jejich ruky přijmeš.
5 Poté přijdeš k pahorku [pravého] Boha+ tam, kde je posádka+ Filištínů. A mělo by se stát, že v čase, kdy budeš přicházet tam k městu, jistě potkáš skupinu proroků+ scházejících z výšiny,+ a před nimi strunný nástroj+ a tamburína+ a flétna+ a harfa,+ zatímco budou mluvit jako proroci.
6 A jistě na tebe zapůsobí Jehovův duch+ a jistě budeš mluvit jako prorok+ spolu s nimi a proměníš se v jiného člověka.
7 A stane se, až k tobě přijdou tato znamení,+ tak pro sebe udělej, co tvá ruka shledá možným,+ protože [pravý] Bůh je s tebou.+
8 A sejdeš přede mnou napřed do Gilgalu,+ a pohleď, scházím k tobě, abych obětoval zápalné oběti, abych dal oběti společenství.+ Sedm+ dní bys měl čekat, dokud k tobě nepřijdu, a jistě ti dám vědět, co bys měl dělat.“
9 A stalo se, že jakmile obrátil své rameno, aby od Samuela odešel, Bůh začal proměňovat jeho srdce v jiné;+ a všechna ta znamení+ se začala toho dne plnit.
10 Šli tedy odtamtud k pahorku a byla tu skupina proroků, aby se s ním setkala; ihned na něho zapůsobil Boží duch,+ a začal uprostřed nich mluvit jako prorok.+
11 A když ho viděli všichni, kdo ho dříve znali, pohleďme, stalo se, že prorokoval s proroky. Lidé si tudíž říkali: „Co se to Kišovu synovi stalo? Je také Saul mezi proroky?“+
12 Pak jeden muž odtamtud odpověděl a řekl: „Ale kdo je jejich otec?“ Proto se stalo příslovečným rčením:+ „Je také Saul mezi proroky?“
13 Posléze přestal mluvit jako prorok a přišel na výšinu.
14 Později řekl jemu a jeho sloužícímu bratr Saulova otce: „Kam jste šli?“ A tak řekl: „Hledat oslice,+ a stále jsme šli, abychom viděli, ale nebyly [tam]. Tak jsme přišli k Samuelovi.“
15 Saulův strýc na to řekl: „Pověz mi přece, prosím, co vám Samuel řekl?“
16 Saul zase řekl svému strýci: „Pověděl nám neomylně, že se oslice našly.“ A o záležitosti kralování, o níž hovořil Samuel, mu nepověděl.+
17 A Samuel přistoupil k tomu, aby svolal lid k Jehovovi u Micpy+
18 a řekl izraelským synům: „Tak řekl Jehova, BŮH Izraele:+ ‚To já jsem vyvedl Izrael z Egypta a osvobodil vás z ruky Egypta+ a z ruky všech království, která vás utlačovala.+
19 Ale vy — vy jste dnes zavrhli svého Boha,+ který vám byl zachráncem ze všech vašich zel a tísní, a přikročili jste k tomu, abyste řekli: „Ne, ale* měl bys nad námi dosadit krále.“ A teď se postavte před Jehovu po svých kmenech+ a po svých tisících.‘“*
20 Samuel tudíž nechal všechny izraelské kmeny přistupovat+ a byl vybrán kmen Benjamín.+
21 Potom nechal přistupovat kmen Benjamín po rodinách a byla vybrána rodina Matriovců.*+ Nakonec byl vybrán Kišův syn Saul.+ Hledali ho tedy, a nebyl k nalezení.
22 Dotazovali se+ proto Jehovy dál: „Už sem ten muž přišel?“ Na to Jehova řekl: „Tady je, schovaný+ mezi zavazadly.“
23 Rozběhli se tedy a vzali ho odtamtud. Když se postavil uprostřed lidu, převyšoval všechen ostatní lid od ramen nahoru.+
24 Potom řekl Samuel všemu lidu: „Viděli jste toho, koho Jehova vyvolil,+ že v celém lidu není nikdo jako on?“ A všechen lid začal křičet a říkat: „Ať žije král!“+
25 A tak Samuel promluvil k lidu o tom, co právem náleží ke kralování,+ a zapsal to do knihy a uložil ji před Jehovou. Potom Samuel poslal všechen lid pryč, každého do jeho domu.
26 Pokud jde o Saula, ten šel do svého domova v Gibeji,+ a stateční muži, jejichž srdcí se Bůh dotkl, přistoupili k tomu, aby šli s ním.+
27 Pokud jde o neužitečné muže,+ ti říkali: „Jak nás tenhle zachrání?“+ Pohrdli+ jím tudíž a nepřinesli mu žádný dar.+ Ale on zůstával jako ten, kdo oněměl.*+
Poznámky
^ Zde možná heb. písař něco vynechal (což mohlo být způsobeno tím, že zde je homoioteleuton, tj. že zde jsou blízko sebe slova se stejným zakončením). LXX uvádí: „Nepomazal tě Jehova za vůdce nad svým lidem, nad Izraelem? A budeš panovat nad Jehovovým lidem a zachráníš je z ruky jejich nepřátel všude kolem. A toto bude pro tebe znamením, že tě Jehova“; Vgc uvádí podobně.
^ „Řekli: ‚Ne, ale‘“, LXXSyVg a 35 heb. rkp.; M „mu řekli: ‚Ale‘“.
^ Nebo „kmenových podskupinách“.
^ LXX dodává: „A přivádějí rodinu Matriovců, muže po muži.“
^ „Ale on zůstával jako ten, kdo oněměl“, M; na základě opravy v souladu s LXX „A stalo se asi o měsíc později“. V LXX začíná těmito slovy kapitola 11.
