1. Samuelova 16:1–23

16  Nakonec řekl Jehova Samuelovi: „Jak dlouho budeš truchlit pro Saula,+ zatímco jsem ho přece zavrhl, aby nekraloval nad Izraelem?+ Naplň si roh olejem+ a jdi. Pošlu tě k Betlémanu Jišaiovi,+ protože jsem si mezi jeho syny opatřil krále.“+  Ale Samuel řekl: „Jak mohu jít? Jakmile se o tom Saul doslechne, jistě mě zabije.“+ A Jehova přikročil k tomu, aby řekl: „Měl bys vzít s sebou* mladou krávu ze stáda a řekneš: ‚Přišel jsem proto, abych obětoval Jehovovi.‘+  A povoláš Jišaie k oběti; a já, já ti dám na vědomí, co bys měl dělat,+ a pomažeš+ mi toho, koho ti označím.“  A Samuel přistoupil k tomu, aby udělal, co Jehova mluvil. Když přišel do Betléma,+ starší muži z města se začali chvět,+ když ho potkali, a tak řekli: „Znamená tvůj příchod pokoj?“+  Na to řekl: „Znamená pokoj. Přišel jsem proto, abych obětoval Jehovovi. Posvěťte+ se a půjdete se mnou k oběti.“ Pak posvětil Jišaie a jeho syny, načež je povolal k oběti.  A sotva vešli a on zahlédl Eliaba,+ stalo se, že ihned řekl: „Určitě je před Jehovou jeho pomazaný.“*  Ale Jehova řekl Samuelovi: „Nedívej se na jeho vzhled a na výšku jeho vzrůstu,+ neboť jsem ho zavrhl. Vždyť [Bůh vidí]* ne jako vidí člověk,+ protože pouhý člověk vidí, co se jeví očím;*+ ale pokud jde o Jehovu, ten vidí, jaké je srdce.“*+  Potom zavolal Jišai Abinadaba+ a nechal ho přejít před Samuelem, ale on řekl: „Ani toho Jehova nevyvolil.“  Pak nechal Jišai přejít Šammaha,+ ale on řekl: „Ani toho Jehova nevyvolil.“ 10  Tak nechal Jišai přejít před Samuelem svých sedm synů; [a] Samuel přesto říkal Jišaiovi: „Ty Jehova nevyvolil.“ 11  Nakonec řekl Samuel Jišaiovi: „Jsou to všichni chlapci?“ Na to řekl: „Nejmladší byl zatím vynechán,+ a pohleď, pase ovce.“+ Samuel na to řekl Jišaiovi: „Pošli přece a přiveď ho, protože nezasedneme k jídlu, dokud sem nepřijde.“ 12  Poslal tudíž a nechal ho přijít. A byl ruměný,+ mladý muž s* krásnýma očima a sličného vzhledu. Potom Jehova řekl: „Vstaň, pomaž ho, neboť to je on!“+ 13  Samuel vzal tudíž roh oleje+ a pomazal ho uprostřed jeho bratrů. A od toho dne dál začal na Davida působit Jehovův duch.+ Později se Samuel zvedl a odešel do Ramy.+ 14  A Jehovův duch, ten se od Saula vzdálil,+ a děsil ho špatný duch+ od Jehovy. 15  A Saulovi sluhové mu začali říkat: „Nyní tě tu děsí Boží* špatný duch. 16  Ať náš pán, prosím, přikáže tvým sluhům před tebou, že by měli hledat obratného muže hrajícího na harfu.+ A když na tobě spočine Boží špatný duch, stane se, že bude muset svou rukou hrát, a tobě jistě bude dobře.“ 17  Saul tedy řekl svým sluhům: „Opatřte mi, prosím, muže, který dobře hraje, a přiveďte mi ho.“+ 18  A jeden ze sloužících přistoupil k tomu, aby odpověděl a řekl: „Pohleď, viděl jsem, jak jeden syn Betlémana Jišaie je obratný ve hře,+ a je to statečný, silný muž+ a válečník+ a inteligentní řečník+ a dobře stavěný muž+ a Jehova je s ním.“+ 19  Potom poslal Saul posly k Jišaiovi a řekl: „Pošli mi přece svého syna Davida, který je u stáda bravu.“+ 20  Jišai tedy vzal osla, chléb a kožený měch+ vína a kůzle, a rukou svého syna Davida je poslal Saulovi.+ 21  Tak David přišel k Saulovi a byl mu k službám;*+ a velmi si ho zamiloval, a stal se jeho zbrojnošem.+ 22  Saul proto poslal k Jišaiovi a řekl: „Ať mi je, prosím, David stále k službám, neboť nalezl přízeň v mých očích.“ 23  A když na Saulovi spočinul Boží duch, stalo se, že David vzal harfu a hrál svou rukou, a Saulovi se ulevilo a bylo mu dobře a špatný duch se od něho vzdálil.+

Poznámky

Dosl. „do své ruky“.
„Jeho pomazaný.“ Heb. meši·chóʹ; řec. chri·stosʹ; syr. meši·cheh; lat. chriʹstus.
„Bůh vidí“, LXX; M vynechává.
Dosl. „vidí, pokud jde o oči“.
Dosl. „vidí, pokud jde o srdce“.
„Mladý muž s“ na základě opravy v M, kde je místo עִם (ʽim, „společně s“) uvedeno עֶלֶם (ʽeʹlem, „hoch“). Srovnej 17:56; 20:22.
„Boží“, MVg; LXX „Jehovův“.
Dosl. „dále stál před ním“, tj. aby ho obsluhoval.