1. Samuelova 17:1–58

17  A Filištíni+ sbírali své tábory k válce. Když se sebrali u Soka,+ které patří Judovi, pak se utábořili mezi Sokem a Azekou+ v Efes-dammimu.+  Pokud jde o Saula a izraelské muže, ti se sebrali a utábořili se v nížině Elah+ a rozestavovali se do bitevního šiku vstříc Filištínům.  A Filištíni stáli na hoře na této straně, a Izraelité stáli na hoře na oné straně, s údolím mezi sebou.  A z filištínských táborů začal vycházet přední bojovník, jehož jméno bylo Goliat,+ z Gatu,+ vysoký šest loktů a píď.*+  A na hlavě měl měděnou přilbu a oblečen byl v drátěné košili z překrývajících se šupin a ta drátěná košile+ vážila pět tisíc šekelů* mědi.  A na nohou měl měděné holenní brnění a mezi rameny měděný oštěp.+  A dřevěná násada jeho kopí byla jako vratidlo těch, kdo pracují na stavu,+ a ostří jeho kopí bylo šest set šekelů* železa; a před ním pochodoval nosič velkého štítu.  Potom se zastavil a začal volat k izraelským bitevním liniím+ a říkat jim: „Proč vycházíte, abyste se rozestavili do bitevního šiku? Nejsem snad Filištín, a vy sluhové,+ kteří patří Saulovi? Vyvolte si muže, a ať ke mně sejde.  Jestliže bude schopen se mnou bojovat a opravdu mě srazí, potom se musíme stát vašimi sluhy. Ale jestliže ho sám zmohu a srazím ho, také se stanete našimi sluhy a budete nám sloužit.“+ 10  A Filištín přikročil k tomu, aby řekl: „Sám opravdu tohoto dne popichuji+ izraelské bitevní linie. Dejte mi nějakého muže a bojujme spolu!“+ 11  Když Saul+ a celý Izrael slyšel ta Filištínova slova, zděsili se a měli velký strach.+ 12 * A David byl synem toho Efratity+ z Betléma Judova, který se jmenoval Jišai. A měl osm synů.+ A za Saulových dnů byl ten muž již starý mezi muži.* 13  A tři nejstarší Jišaiovi synové přistoupili k tomu, aby šli. Šli za Saulem do války,+ a jména tří jeho synů, kteří šli do války, byla Eliab,+ prvorozený, a jeho druhý syn Abinadab+ a třetí Šammah.+ 14  A David byl nejmladší,+ a ti tři nejstarší šli za Saulem. 15  A David šel a vrátil se od Saula, aby dohlížel na ovce svého otce v Betlémě.+ 16  A ten Filištín stále vycházel časně zrána a navečer a zaujímal své postavení po čtyřicet dnů. 17  Potom řekl Jišai svému synu Davidovi: „Vezmi, prosím, svým bratrům tohle efa* praženého zrní+ a těch deset chlebů a rychle je dones do tábora svým bratrům. 18  A veliteli tisíce bys měl přinést těchto deset dílů mléka;*+ také by ses měl postarat o své vlastní bratry, pokud jde o jejich blaho,+ a měl bys od nich vzít závdavek.“ 19  Zatím byli Saul a oni a všichni ostatní izraelští muži v nížině Elah+ a bojovali proti Filištínům.+ 20  David tudíž vstal časně ráno a svěřil ovce hlídači a sebral se a šel, právě jak mu přikázal Jišai.+ Když přišel k ohrazenému táboru,+ vojenské síly vycházely do bitevní linie+ a vzkřikly do bitvy. 21  A Izrael a Filištíni začali rozestavovat bitevní linii vstříc bitevní linii. 22  David okamžitě složil ze sebe zavazadla+ [a] zanechal je v péči hlídače zavazadel+ a rozběhl se k bitevní linii. Když přišel, začal se vyptávat na blaho svých bratrů.+ 23  Zatímco s nimi mluvil, hle, tu z bitevních linií Filištínů vystoupil přední bojovník, jehož jméno bylo Goliat,+ Filištín z Gatu,+ a začal mluvit stejná slova jako předtím+ a David [to] vyslechl. 24  Pokud jde o všechny izraelské muže, ti když toho muže viděli, tu se kvůli němu rozprchli a velice se báli.+ 25  A izraelští muži začali říkat: „Viděli jste tohoto muže, který vystupuje? Vystupuje totiž, aby popichoval+ Izrael. A stane se, že muže, který ho srazí, král obohatí velkým bohatstvím a dá mu svou vlastní dceru+ a domu jeho otce dá v Izraeli volnost.“+ 26  A David začal říkat mužům, kteří stáli blízko něho: „Co se stane muži, který srazí tamtoho Filištína+ a skutečně odvrátí pohanu od Izraele?+ Vždyť kdo je ten neobřezaný+ Filištín, že musí popichovat+ bitevní linie živého Boha?“*+ 27  Potom mu lid řekl tatáž slova jako předtím. Řekli: „Tak bude učiněno muži, který ho srazí.“ 28  A jeho nejstarší bratr Eliab+ zaslechl, jak mluví k mužům, a Eliabův hněv se rozpálil proti Davidovi,+ takže řekl: „Proč jsi sestoupil? A v čí péči jsi zanechal těch pár ovcí v pustině?+ Sám dobře znám tvou opovážlivost a špatnost tvého srdce,+ protože jsi sestoupil, abys viděl bitvu.“+ 29  Na to David řekl: „Co jsem teď učinil? Nebylo to jen slovo?“+ 30  S tím se od něho otočil směrem k někomu jinému a říkal tatáž slova jako předtím,+ a lidé mu zase dali stejnou odpověď jako dříve.+ 31  Slova, jež David mluvil, byla tedy zaslechnuta a pověděli je před Saulem. Dal ho proto přivést.* 32  A David přistoupil k tomu, aby Saulovi řekl: „Ať se v žádném muži* nehroutí srdce.+ Tvůj sluha půjde a skutečně bude bojovat s tím Filištínem.“+ 33  Ale Saul řekl Davidovi: „Nejsi schopen jít proti tomu Filištínovi, abys s ním bojoval,+ neboť jsi jen chlapec,+ a on je válečníkem od svého chlapectví.“ 34  A David přikročil k tomu, aby řekl Saulovi: „Tvůj sluha se stal pastýřem svého otce mezi stádem bravu, a přišel lev*+ a také medvěd a [každý] odnesl ze stáda ovci. 35  A vyšel jsem za ním a srazil ho+ a vyprostil [ji] z jeho tlamy. Když se proti mně začal zvedat, popadl jsem ho za bradu a srazil ho a usmrtil ho. 36  Lva i medvěda srazil tvůj sluha; a tenhle neobřezaný Filištín+ se stane podobným jednomu z nich, neboť popichoval+ bitevní linie+ živého Boha.“*+ 37  Potom David dodal:* „Jehova, který mě osvobodil ze lví tlapy* a z medvědí tlapy, ten mě osvobodí z ruky toho Filištína.“+ Na to Saul řekl Davidovi: „Jdi, a kéž se sám Jehova prokáže být s tebou.“+ 38  Saul teď oblékl Davida do svých oděvů a na hlavu mu dal měděnou přilbu, načež mu navlékl drátěnou košili. 39  Potom si David připásal přes své oděvy meč a chystal se jít, [ale nemohl], protože je neměl vyzkoušené.* Nakonec řekl David Saulovi: „Nejsem schopen v těchhle věcech jít, nevyzkoušel jsem si je totiž.“ David je tedy ze sebe sundal.+ 40  A přistoupil k tomu, aby vzal do ruky svou hůl a aby si vybral pět nejhladších kamenů z říčního údolí a aby si je vložil do pastýřského vaku, který mu sloužil jako brašna, a v ruce měl svůj prak.+ A začal se přibližovat k Filištínovi. 41  A Filištín začal přicházet, přicházel blíž a blíž k Davidovi, a před ním byl muž nesoucí velký štít. 42  A když se Filištín podíval a viděl Davida, začal jím opovrhovat,+ protože se prokázal být chlapcem+ a [byl] ruměný,+ krásného vzhledu.+ 43  Filištín tedy řekl Davidovi: „Jsem pes,+ že ke mně přicházíš s klacky?“ S tím Filištín svolával při svých bozích*+ na Davida zlo. 44  A Filištín přikročil k tomu, aby řekl Davidovi: „Jen ke mně pojď, a tvé maso dám nebeskému ptactvu a polním zvířatům.“+ 45  David zase řekl Filištínovi: „Přicházíš ke mně s mečem a s kopím a s oštěpem,+ ale já přicházím k tobě se jménem Jehovy vojsk,+ BOHA izraelských bitevních linií, kterého jsi popichoval.+ 46  Tohoto dne tě Jehova vydá do mé ruky+ a jistě tě srazím a odejmu ti hlavu; a mrtvoly filištínského tábora* jistě dám tohoto dne nebeskému ptactvu a divokým zemským zvířatům;+ a lidé celé země* poznají, že existuje Bůh, který patří Izraeli.*+ 47  A celý tento sbor pozná, že Jehova nezachraňuje ani mečem, ani kopím,+ protože bitva patří Jehovovi,+ a vydá vás do naší ruky.“+ 48  A stalo se, že Filištín se zvedl a stále přicházel a blížil se Davidovi vstříc, a David pospíšil a rozběhl se k bitevní linii vstříc Filištínovi.+ 49  Potom David strčil ruku do svého vaku a vzal odtamtud kámen a vystřelil jej z praku, takže udeřil+ Filištína do čela, a kámen se mu vnořil do čela,* a on padal tváří k zemi.+ 50  Tak se David s prakem a kamenem prokázal [jako] silnější než Filištín a srazil Filištína a usmrtil ho; a v Davidově ruce nebyl meč.+ 51  A David běžel dál a postavil se nad Filištínem. Potom vzal jeho meč+ a vytáhl jej z pochvy a nadobro ho usmrtil, když mu jím usekl hlavu.+ A Filištíni uviděli, že jejich silák zemřel, a dali se na útěk.+ 52  Na to se izraelští a judští muži zvedli a propukli v křik a pronásledovali+ Filištíny až k údolí*+ a až k branám Ekronu,+ a filištínští smrtelně ranění padali na cestě od Šaarajimu*+ až po Gat a také až po Ekron. 53  Nato se izraelští synové vrátili od rozpáleného pronásledování Filištínů a plenili+ jejich tábory. 54  Potom vzal David Filištínovu hlavu+ a přinesl ji do Jeruzaléma a jeho zbraně si dal do stanu.+ 55 * A v okamžiku, kdy Saul viděl Davida, jak vychází vstříc Filištínovi, řekl veliteli vojska Abnerovi:+ „Čí+ syn je ten chlapec,+ Abnere?“ Na to Abner řekl: „Při životě tvé duše, králi, vůbec nevím!“ 56  Král tedy řekl: „Dotaž se, čí syn je ten hoch.“ 57  Jakmile se tudíž David po sražení Filištína vrátil, Abner přistoupil k tomu, aby ho vzal a přivedl ho před Saula s Filištínovou hlavou+ v ruce. 58  Saul mu nyní řekl: „Čí jsi syn, chlapče?“, na což David řekl: „Syn tvého sluhy Betlémana Jišaie.“+

Poznámky

Asi 2,9 m.
Asi 57 kg.
Asi 6,84 kg.
LXXB vynechává v. 12–31.
„Již zestárlý a v pokročilých letech“, Sy; LXXLagardian „byl starý, v pokročilém věku“; Vg „byl starý a vysokého věku mezi muži“.
Asi 22 l.
„Mléka“, M; Vg „sýru“.
„Živého Boha.“ Heb. ʼElo·himʹ, následuje přídavné jméno chai·jimʹ, „živí“, obojí v mn. č., označuje majestát a vznešenost. V LXXASyVg je slovo „živý“ v j. č. Viz 5Mo 5:26 ppč.
LXXB vynechává v. 12–31.
„Žádném muži“, MSy; LXX „mém pánovi“.
Dosl. „(určitý člen) lev“. Heb. ha·ʼariʹ, lev africký.
Viz v. 26 ppč.
„Potom David dodal“, MSyVg; LXX vynechává.
Nebo „ruky“.
„A unavil se, když se jednou a podruhé prošel“, LXX.
Nebo „svém bohu“. Srovnej 5:7 ppč.
Podle MSyVg; LXX „tvé údy a údy tábora Filištínů.“
„Lidé celé země“. Dosl. „celá země“, ale se slovesem v mn. č. Srovnej 1Mo 41:57 ppč.
Bůh, který patří Izraeli.“ Heb. ʼElo·himʹ leJis·ra·ʼelʹ, TLXXSyVg a 15 heb. rkp. „Bůh v Izraeli“.
„Se mu vnořil do čela“, MSyVg; LXX „mu prošel přilbou přímo do čela“.
„Údolí.“ Heb. ghaiʼ; LXX „ke Gatu“.
Nebo „cestě Dvou bran“.