1. Samuelova 19:1–24

19  Saul posléze promluvil ke svému synu Jonatanovi* a ke všem svým sluhům o usmrcení Davida.+  Pokud jde o Jonatana, Saulova syna, ten měl v Davidovi velké potěšení.+ Jonatan tedy Davidovi pověděl a řekl: „Můj otec Saul usiluje o to, aby tě dal usmrtit. A nyní se, prosím, ráno střež, a budeš bydlet v tajnosti a zůstaneš schován.+  A já, já vyjdu a jistě se postavím po boku svého otce v poli, kde budeš, a sám za tebe promluvím s otcem a jistě uvidím, co se stane, a určitě ti [to] povím.“+  Jonatan tudíž mluvil ke svému otci Saulovi o Davidovi dobře+ a řekl mu: „Ať král nehřeší proti svému sluhovi Davidovi,+ neboť se proti tobě neprohřešil a jeho díla byla vůči tobě velmi dobrá.+  A přistoupil k tomu, aby si duši vložil do dlaně+ a srazil Filištína,+ takže Jehova vykonal velkou záchranu*+ pro celý Izrael. Viděl jsi to a zaradoval ses. Proč bys měl tedy hřešit proti nevinné krvi tím, že bys Davida dal nadarmo+ usmrtit?“+  Saul tedy uposlechl Jonatanův hlas a Saul přísahal: „Jakože Jehova žije,+ nebude usmrcen.“  Potom Jonatan zavolal Davida a Jonatan mu pověděl všechna ta slova. Potom Jonatan přivedl Davida k Saulovi, a zůstával před ním stejně jako dřív.+  Časem opět vypukla válka a David vyrážel a bojoval proti Filištínům a srážel je velkým pobíjením,+ a dali se před ním na útěk.+  A na Saulovi spočinul Jehovův* špatný duch,+ když seděl ve svém domě se svým kopím v ruce, zatímco David hrál svou rukou hudbu. 10  Saul se tudíž snažil Davida přibodnout kopím ke stěně,+ ale on před Saulem uskočil,+ takže kopí zarazil do stěny. A David prchl, aby během té noci unikl.+ 11  Později poslal Saul k Davidovu domu posly,+ aby jej střežili a aby ho dali ráno usmrtit;+ ale Davidovi řekla jeho manželka Mikal: „Jestliže nenecháš dnes v noci svou duši uniknout, zítra budeš usmrcený muž.“ 12  Mikal okamžitě nechala Davida slézt oknem, aby odešel a utíkal a unikl.+ 13  Potom vzala Mikal sochu terafim+ a položila ji na lehátko, a na místo jeho hlavy dala síťku* z kozích chlupů, [a] pak ji přikryla oděvem. 14  Saul teď poslal posly, aby Davida vzali, ale ona řekla: „Je nemocný.“+ 15  Saul tedy poslal posly, aby se na Davida podívali, a řekl: „Přineste ho ke mně na jeho lehátku, aby byl usmrcen.“+ 16  Když poslové vešli, hle, na lehátku byla socha terafim a síťka z kozích chlupů na místě jeho hlavy. 17  Na to Saul řekl Mikal: „Proč jsi mě takhle ošálila,+ takže jsi mého nepřítele+ poslala pryč, aby unikl?“ Mikal zase řekla Saulovi: „Sám mi řekl: ‚Pošli mě pryč! Proč bych tě měl usmrtit?‘“* 18  Pokud jde o Davida, ten utíkal a unikl+ a dospěl k Samuelovi do Ramy.+ A přistoupil k tomu, aby mu vypověděl všechno, co mu udělal Saul. Potom on a Samuel odešli a usídlili se v Najotu.+ 19  Časem se dostala k Saulovi zpráva, jež říkala: „Pohleď, David je v Najotu v Ramě.“ 20  Saul ihned poslal posly, aby Davida vzali. Když uviděli starší* z proroků, jak prorokují, a Samuela, jak stojí ve svém postavení nad nimi, na Saulových poslech spočinul Boží duch,+ a ti se také začali chovat jako proroci.+ 21  Když to pověděli Saulovi, okamžitě poslal jiné posly, a ti se také začali chovat jako proroci. Saul tedy poslal posly znovu, třetí skupinu, a ti se také začali chovat jako proroci. 22  Nakonec šel do Ramy i on. Když dospěl až k velké cisterně, která je v Seku,* začal se dotazovat a říkat: „Kde jsou Samuel a David?“ Na to řekli: „Tam v Najotu+ v Ramě.“ 23  A šel odtamtud dál k Najotu v Ramě a spočinul na něm Boží duch,+ ano [na] něm, a kráčel dál a dále se choval jako prorok, dokud nedošel do Najotu v Ramě. 24  A také přistoupil k tomu, aby si svlékl oděvy a choval se, on také, před Samuelem jako prorok a ležel, [kde] padl, nahý,* celý ten den a celou tu noc.+ Proto začali říkat: „Je také Saul mezi proroky?“+

Poznámky

„Jonatanovi.“ Heb. Jó·na·thanʹ. Ve všech ostatních zmínkách o Saulovu synovi je v M od 18:1 do konce 2Sa uvedeno Jehó·na·thanʹ, což je rovněž přeloženo jako „Jonatan“.
Sy dodává „jeho rukou“.
„Jehovův“, MSyVg; LXX „Boží“.
Nebo „prošívanou pokrývku“.
Nebo „Pošli mě pryč, abych tě neusmrtil“.
Možná „společnost; oddíl“. LXX „sbor (ekklésia)“; Sy „shromáždění“; Vg „klínovitý oddíl“.
„Studni mlatu, který je v Sefi [holá výšina]“, LXX.
Nebo „lehce oděný“.