1. Samuelova 2:1–36

2  A Hana přikročila k tomu, aby se modlila+ a řekla:„Mé srdce opravdu jásá v Jehovovi,+můj roh je vskutku vyvýšen v Jehovovi.*+Má ústa se rozšířila proti mým nepřátelům,vždyť se opravdu raduji v záchraně od tebe.+   Nikdo není svatý jako Jehova, vždyť není nikdo vyjma tebe;+a není žádná skála jako náš Bůh.*+   Nemluvte tolik, [tak] velmi domýšlivě,ať z vašich úst nevychází nic nevázaného,+neboť Jehova je Bohem* poznání,+a jím* jsou správně hodnoceny skutky.+   Silní muži s lukem jsou naplněni* zděšením,+ale ti, kdo klopýtají,* se opravdu opásávají životní energií.+   Nasycení se musí dát najmout za chléb,+ale hladoví skutečně přestávají [hladovět].+I* neplodná porodila sedm,+ale ta, která měla hojně synů, zchřadla.+   Jehova je Ten, kdo zabíjí, a Ten, kdo zachovává život,*+Ten, kdo strhává do šeolu,*+ a On vyvádí nahoru.+   Jehova je Ten, kdo ochuzuje,+ a Ten, kdo obohacuje,+Ten, kdo ponižuje, také Ten, kdo vyvyšuje,+   Ten, kdo pozvedá poníženého z prachu;+z jámy s popelem pozvedá chudého,+aby je posadil s urozenými; a dává jim do vlastnictví trůn slávy.+Vždyť Jehovovi patří opěry země,+a klade na ně úrodnou zemi.*   Střeží nohy svých věrně oddaných;*+pokud jde o ničemné, ti jsou umlčeni ve tmě,+neboť muž* se neprokazuje jako nadřazený silou.+ 10  Pokud jde o Jehovu, ti, kdo s ním zápolí, budou zděšeni;+zahřímá proti nim* v nebesích.+Jehova sám bude soudit konce země,+aby dal sílu svému králi,+aby vyvýšil roh svého pomazaného.“*+ 11  Potom šel Elkana do svého domu v Ramě;* a pokud jde o chlapce, ten se stal Jehovovým služebníkem*+ před knězem Elim. 12  A Eliho synové byli neužiteční muži;*+ neuznávali Jehovu.+ 13  Pokud jde o to, co právem náleželo kněžím od* lidu,+ kdykoli nějaký muž obětoval oběť, přišel sloužící kněze s trojzubou vidlicí v ruce, právě když se maso vařilo,+ 14  a vrazil [ji] do nádrže nebo hrnce na vaření s dvěma uchy nebo kotle nebo hrnce na vaření s jedním uchem. Cokoli by vidlice vytáhla, brával si kněz pro sebe.* Tak to dělávali v Šilu všem Izraelitům, kteří tam přicházeli.*+ 15  A než také vůbec mohli nechat dýmat tuk,+ přišel sloužící kněze a řekl obětujícímu muži: „Dej přece maso na pečení knězi, aby od tebe obdržel maso ne vařené, ale syrové.“+ 16  Když mu ten muž říkal: „Ať se ze všeho nejdříve ujistí, že nechávají dýmat tuk.+ Pak si vezmi, po čemkoli by jen dychtila tvá duše“,+ skutečně řekl: „Ne,* ale měl bys to dát teď; a když ne, budu to muset vzít násilím!“+ 17  A hřích sloužících* před Jehovou velice vzrostl;+ vždyť ti muži zacházeli s Jehovovou obětí s neúctou.+ 18  A Samuel jako chlapec sloužil+ před Jehovou a měl lněný efod opásán.+ 19  Matka mu také dělávala pláštík bez rukávů a nosila mu jej rok co rok, když přicházela se svým manželem obětovat roční oběť.+ 20  A Eli žehnal+ Elkanovi a jeho manželce a říkal: „Kéž ti Jehova ustanoví potomstvo z této manželky místo toho propůjčeného, co bylo propůjčeno Jehovovi.“*+ A šli do svého místa.* 21  Jehova tudíž obrátil svou pozornost k Haně,+ takže byla těhotná a porodila* tři syny a dvě dcery.+ A chlapec Samuel dále rostl u Jehovy.+ 22  A Eli byl velmi starý a slyšel o všem,+ co dělají jeho synové celému Izraeli+ a jak lehají se ženami,+ které slouží* u vchodu do stanu setkání.*+ 23  A říkával jim:+ „Proč pořád děláte takové věci?+ Vždyť věci, které o vás slyším ode všech lidí, jsou špatné.*+ 24  Ne,+ synové moji, protože zpráva, kterou slyším, kterou Jehovův lid uvádí do oběhu, není dobrá.+ 25  Kdyby člověk zhřešil proti člověku,+ Bůh bude pro něho rozsuzovat;+ ale kdyby člověk zhřešil proti Jehovovi,+ kdo se za něho bude modlit?“+ Nenaslouchali však hlasu svého otce,+ protože Jehovovi se nyní zlíbilo usmrtit je.+ 26  Zatím chlapec Samuel rostl a byl stále milejší* jak ze stanoviska Jehovova, tak z lidského.+ 27  A Boží muž*+ přistoupil k tomu, aby přišel k Elimu a aby mu řekl: „Tak řekl Jehova: ‚Nezjevil jsem se vskutku domu tvého praotce, když byli v Egyptě jako otroci* faraónova domu?+ 28  A byl vyvolen* ze všech kmenů Izraele pro mne,+ aby působil jako kněz* a vystupoval na můj oltář,+ aby nechával vzdouvat obětní dým,* aby přede mnou nosil efod, abych dal domu tvého praotce všechny ohnivé oběti izraelských synů.+ 29  Proč kopete do mé oběti+ a do mého obětního daru, které jsem přikázal [ve svém] obydlí,*+ a stále ctíš své syny víc než mne tím, že se* vykrmujete+ z toho nejlepšího z každé oběti mého lidu Izraele?*+ 30  Proto výrok Jehovy, BOHA Izraele, je: „Vskutku jsem řekl: Pokud jde o tvůj dům a dům tvého praotce, budou přede mnou chodit na neurčitý čas.“+ Ale nyní Jehovův výrok je: „Je to z mé strany nemyslitelné, protože budu ctít ty,+ kdo ctí mne,+ a ti, kdo mnou pohrdají, budou nevýznamní.“+ 31  Pohleď, přicházejí dny, kdy jistě odetnu tvou paži a paži domu tvého praotce, takže ve tvém domě nebude stařec.+ 32  A skutečně pohlédneš na protivníka [v mém] obydlí uprostřed všeho dobrého, jež se činí Izraeli;+ a ve tvém domě nikdy nebude stařec. 33  A přece je jeden muž z tvých, kterého neodříznu od svého oltáře, takže bych způsobil, že tvé* oči selžou, a přiměl tvou* duši, aby tesknila; ale větší počet z tvého domu, ti všichni zemřou mečem lidí.*+ 34  A to je pro tebe znamení, které přijde na tvé dva syny, Chofniho a Pinechase:+ Oba zemřou v jeden den.+ 35  A jistě si vzbudím věrného kněze.+ Bude činit v souladu s tím, co je v mém srdci a v mé duši; a jistě pro něho postavím trvalý* dům a jistě bude vždycky* chodit před mým pomazaným.*+ 36  A stane se, že kdokoli zůstane ve tvém domě,+ přijde a pokloní se mu pro vyplacení peněz a kulatý chléb a jistě řekne: „Začleň mě, prosím, do jednoho z kněžských úřadů, abych pojedl kus chleba.“‘“+

Poznámky

„V Jehovovi“, MVg; LXX a 27 heb. rkp. „v mém Bohu“.
„Jako náš Bůh.“ Heb. kEʼ·lo·héʹnu; řec. The·osʹ; lat. Deʹus.
„Bohem.“ Heb. ʼEl; řec. The·osʹ; lat. Deʹus.
„Jím“, MmarginVg a mnoho heb. rkp.
Dosl. „Luk silných mužů je naplněn“.
Nebo „kdo jsou na pokraji klopýtnutí“.
Dosl. „přestávají. I neplodná“. Na základě malé opravy v M „přestávají sloužit (otročit)“.
„A Ten, kdo zachovává život.“ Nebo „a Ten, kdo oživuje“. Heb. mechai·jehʹ; lat. vi·viʹfi·cat.
Společný hrob lidstva. Řec. haiʹdou; syr. la·šiul; lat. in·ferʹnum. Viz dodatek 4B.
„Úrodnou zemi“, MSy; lat. orʹbem, „kruh“, tj. zemský.
Nebo „svých mužů věrně oddané lásky“.
„Muž.“ Heb. ʼiš; řec. a·nerʹ; lat. vir.
„Nim“, SyVg; M „němu“, tj. proti každému členu třídy, která s ním zápolí.
„Svého pomazaného (mesiáše).“ Heb. meši·chóʹ; řec. chri·stouʹ; syr. dam·ši·cheh; lat. chriʹsti.
„Potom ... v Ramě“, MVg; LXXB „A zanechala ho tam před Jehovou a odešla do Armathaim“.
Nebo „sloužícím“. Heb. meša·rethʹ; řec. lei·tour·gonʹ, „veřejný sluha“; lat. mi·niʹster.
Dosl. „synové belijalu (neužitečnosti)“.
„Od“, TLXXSy a několik heb. rkp.; M „u“. Viz 5Mo 18:3.
„Pro sebe“, LXXSyVg; M „na (s) ní“.
„Tam přicházeli“, MSy; LXX „přicházeli obětovat Jehovovi“.
„Ne“, MmarginLXX a 20 heb. rkp.; M „mu řekl“; SyVg „mu řekl. Ne“.
Nebo „mladých mužů“.
Nebo „co si Jehova vyžádal (vypůjčil)“, vynecháním heb. předložky, která je znakem třetího pádu; M uvádí samohláskové značky, podle nichž tato pasáž zní: „co si on vyžádal (vypůjčil) pro Jehovu“.
„Svého místa“, Sy a 12 heb. rkp.; M „jeho místa“.
„Takže porodila ještě“, LXX.
„Které slouží.“ Heb. hac·co·veʼóthʹ. Toto sloveso se používá na vojenskou službu, což naznačuje, že v případě těchto žen šlo o organizovanou službu ve skupinách.
„A jak ... stanu setkání“, M; LXX vynechává.
M dodává „ano tato [slova]“, což se však jeví jako dittografie.
Nebo „a (byl stále) lepší“.
„Boží muž.“ Heb. ʼiš-ʼElo·himʹ.
„Jako otroci“, LXX; MSyVg vynechávají.
„Byl vyvolen.“ V heb. je toto sloveso v infinitivu absolutním, nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.
„Pro mne, aby působil jako kněz“, LXX; MSyVg „pro mne jako kněz“.
Nebo „aby nechával dýmat kadidlo“.
„[Ve svém] obydlí.“ M zde používá výraz pro „obydlí“ v absolutní formě, bez modifikátorů.
„Se“, M; T „je“.
„Mého lidu Izraele.“ Možná na základě opravy „zcela přede mnou“, v souladu s LXX.
„Tvé“, MSyVg; LXX „jeho“.
„Tvou“, MSyVg; LXX „jeho“. LXX zjevně poukazuje na Abjatara, potomka Eliho.
„Zemřou mečem lidí“, LXX; MSy „zemřou jako lidé“.
Nebo „věrný; pevně založený“.
Dosl. „po všechny dny“.
„Mým pomazaným.“ Heb. meši·ch; řec. chri·stouʹ; syr. meši·chai; lat. chriʹsto.