1. Samuelova 23:1–29
23 Časem přišli k Davidovi se zprávou a říkali: „Hle, Filištíni válčí proti Keile+ a plení mlaty.“+
2 A David přistoupil k tomu, aby se dotázal+ Jehovy a řekl: „Mám jít a srazím ty Filištíny?“ Jehova zase řekl Davidovi: „Jdi a srazíš Filištíny a zachráníš Keilu.“
3 Na to řekli Davidovi jeho muži: „Pohleď, bojíme se, zatímco [jsme] tady v Judovi,+ a oč víc, kdybychom šli ke Keile proti bitevním liniím Filištínů!“+
4 David se tedy dotázal Jehovy ještě znovu.+ Jehova mu nyní odpověděl a řekl: „Vstaň, sejdi ke Keile, protože ti dávám Filištíny do ruky.“+
5 David šel tudíž se svými muži ke Keile a bojoval proti Filištínům a odehnal jejich hospodářská zvířata, ale je srazil velkým pobitím; a David se stal zachráncem obyvatel Keily.+
6 A stalo se, když Abjatar,+ syn Achimelekův, utekl do Keily k Davidovi, že tam byl efod,+ který sešel* v jeho ruce.
7 Časem podali Saulovi zprávu: „David přišel do Keily.“+ A Saul začal říkat: „Bůh ho prodal* do mé ruky,+ neboť se zavřel, když vešel do města s dveřmi a závorou.“
8 Saul tedy povolal všechen lid do války, aby sešli ke Keile obléhat Davida a jeho muže.
9 A David se dozvěděl, že Saul proti němu vymýšlí darebáctví.+ Řekl proto knězi Abjatarovi: „Přines sem přece efod.“+
10 A David přikročil k tomu, aby řekl: „Ó Jehovo, BOŽE Izraele,+ tvůj sluha rozhodně slyšel, že Saul hodlá přijít ke Keile, aby město kvůli mně rozbořil.+
11 Vydají mě keilští majitelé půdy* do jeho ruky? Sestoupí Saul, právě jak tvůj sluha slyšel? Jehovo, BOŽE Izraele, pověz, prosím, svému sluhovi.“ Jehova na to řekl: „Sestoupí.“+
12 A David přikročil k tomu, aby řekl: „Vydají mě a mé muže keilští majitelé půdy Saulovi do ruky?“ Jehova zase řekl: „Vydají.“+
13 David se ihned zvedl se svými muži, asi šesti* sty muži,+ a vyšli z Keily a stále procházeli, kudy mohli procházet. A Saul dostal zprávu, že David z Keily unikl, a tak se tažení vzdal.
14 A David se usídlil v pustině na obtížně přístupných místech a bydlel v hornatém kraji v pustině Zif.+ A Saul ho pořád hledal+ a Bůh* mu ho nevydával do ruky.+
15 A David byl dále ve strachu,* protože Saul vyšel hledat jeho duši, zatímco David byl v pustině Zif u Choreše.*+
16 Saulův syn Jonatan nyní vstal a šel k Davidovi u Choreše, aby posilnil+ jeho ruku vzhledem k Bohu.+
17 A přikročil k tomu, aby mu řekl: „Neboj se;+ vždyť ruka mého otce Saula tě nenalezne, a sám budeš králem+ nad Izraelem, a já se stanu druhým po tobě; a můj otec Saul si toho je také vědom.“+
18 Potom ti dva uzavřeli smlouvu+ před Jehovou; a David dál bydlel v Choreši a Jonatan šel k sobě domů.
19 Později vyšli zifští muži*+ k Saulovi do Gibeje+ a řekli: „Cožpak se David neskrývá+ blízko nás na obtížně přístupných místech u Choreše,+ na pahorku Chakila,+ který je napravo od Ješimonu?*+
20 A nyní v souladu se vší dychtivostí tvé duše+ sestoupit, králi, sestup, a bude na nás, abychom ho vydali králi do ruky.“+
21 Na to Saul řekl: „Jste požehnaní od Jehovy,+ neboť jste měli se mnou soucit.
22 Jděte, prosím, vytrvejte ještě trochu a zjistěte a obhlédněte místo, kde je jeho noha — kdokoli ho tam viděl —, bylo mi totiž řečeno, že on sám je jistě vychytralý.+
23 A obhlédněte a zjistěte všechny úkryty, kde se schovává; a vrátíte se ke mně s důkazem* a půjdu s vámi; a jestliže je v zemi, stane se, že po něm budu také pečlivě pátrat mezi všemi judskými tisíci.“*+
24 Zvedli se tedy a šli před Saulem k Zifu,+ zatímco David a jeho muži byli v pustině Maon+ v Arabě*+ jižně* od Ješimonu.
25 Později ho přišel hledat Saul se svými muži.+ Když [to] pověděli Davidovi, ihned sestoupil ke skalnímu útesu+ a dál bydlel* v pustině Maon. Když se o tom Saul doslechl, hnal+ se za Davidem do pustiny Maon.
26 Konečně přišel Saul na tuto stranu hory a David a jeho muži byli na oné straně hory. David si tedy pospíšil, aby před Saulem odešel;+ celou tu dobu Saul a jeho muži obkličovali Davida a jeho muže, aby je popadli.+
27 K Saulovi ale přišel posel a řekl: „Chvátej přece a pojď, neboť do země udělali nájezd Filištíni!“
28 Na to se Saul obrátil zpět od honby za Davidem+ a šel vstříc Filištínům. Proto nazvali to místo Skalní útes rozdělení.*
29 * Potom se David vydal odtamtud nahoru a usídlil se v obtížně přístupných místech v En-gedi.+
Poznámky
^ „Tam byl efod, který sešel“, M; T „přinesl dolů efod“.
^ „Prodal“, TLXX; M „odcizil (zavrhl)“; Vg a pozměněním prvního písmene tohoto slova v M „vydal“.
^ „Majitelé půdy.“ Heb. va·ʽaléʹ; Vg „muži“.
^ „Šesti“, MSyVg; LXX „čtyřmi“.
^ „Bůh“, MSyVg; LXX „Jehova“.
^ „Byl nadále ve strachu“, podle jiného značení samohlásek heb. slovesa; M „uviděl, [že]“.
^ Znamená „lesnaté místo“.
^ Nebo „Zifané“.
^ Nebo „pouště“.
^ Nebo „kmenovými podskupinami“.
^ Nebo „s jistotou; jistě“.
^ Ta část příkopové propadliny, která se táhne na jih k Akabskému zálivu u Rudého moře.
^ Dosl. „napravo“, tj. při pohledu na východ.
^ „Skalnímu útesu a dál bydlel“, MSyVg; LXX „skalnímu útesu, který je“.
^ Nebo „nazvali to místo Sela-hammachlekot“, vztahuje se na hladká či kluzká místa.
^ MLXXVg zde uvádí začátek kapitoly 24.
