1. Samuelova 25:1–44
25 Časem Samuel+ zemřel a celý Izrael přistoupil k tomu, aby se sešel a oplakával+ ho a pohřbil ho u jeho domu* v Ramě.+ Potom David vstal a sestoupil do pustiny Paran.*+
2 A v Maonu+ byl muž, a jeho práce byla v Karmelu.*+ A ten muž byl velmi velký a měl tři tisíce ovcí a tisíc koz; a začal [se zabývat] stříháním+ svých ovcí v Karmelu.
3 A ten muž se jmenoval Nabal+ a jeho manželka se jmenovala Abigail.+ A manželka měla dobrou rozvahu+ a byla krásné postavy, ale manžel byl drsný a špatný ve svých zvyklostech;+ a byl Kalebovec.+
4 A David se v pustině doslechl, že Nabal stříhá+ své ovce.
5 David tedy poslal deset mladých mužů a David mladým mužům řekl: „Vyjděte do Karmelu a přijdete k Nabalovi a mým jménem se ho zeptáte, jak se mu daří.+
6 A mému bratrovi* řeknete: ‚Kéž se máš dobře+ a také tvá domácnost [ať] se má dobře a všechno, co máš, [ať] se má dobře.
7 A slyšel jsem nyní, že máš střihače. A pastýři, kteří ti patří, byli sami s námi.+ Neobtěžovali jsme je,+ a po všechny dny, co byli v Karmelu, se neukázalo, že by scházelo cokoli, [co je] jejich.
8 Zeptej se svých vlastních mladých mužů, a povědí ti [to], aby moji* mladí muži našli přízeň v tvých očích, protože jsme přišli v dobrém dnu. Jen, prosím, dej svým sluhům a svému synu Davidovi, cokoli by tvá ruka našla.‘“+
9 Davidovi mladí muži tudíž přišli a Davidovým jménem mluvili k Nabalovi ve shodě se všemi těmito slovy, a pak čekali.
10 Na to Nabal odpověděl Davidovým sluhům a řekl: „Kdo je David+ a kdo je Jišaiův syn? Dneska přibylo sluhů, kteří se odtrhují každý od svého pána.*+
11 A musím vzít svůj chléb+ a svou vodu* a své maso z poraženého, které jsem porazil pro své střihače, a dát to mužům, o nichž ani nevím, odkud jsou?“+
12 Davidovi mladí muži se proto obrátili na své cestě a šli zpátky a přišli a podali mu zprávu ve shodě se všemi těmito slovy.
13 David okamžitě řekl svým mužům: „Každý se opásejte svým mečem!“+ Každý se tedy opásal svým mečem a David se také opásal svým vlastním mečem; a začali vycházet za Davidem, asi čtyři sta mužů, zatímco dvě stě sedělo u zavazadel.+
14 Jeden z mladých mužů zatím podal zprávu Nabalově manželce Abigail a řekl: „Pohleď, David poslal posly z pustiny, aby popřáli dobré našemu pánovi,* ale ten se na ně osopil.+
15 A ti muži k nám byli velmi dobří a neobtěžovali nás a nepostrádali jsme ani jedinou věc po všechny dny, co jsme chodili s nimi, když jsme byli v poli.+
16 Prokázali se být jako zeď+ okolo nás v noci i ve dne po všechny dny, co jsme byli s nimi a pásli brav.
17 A nyní poznej a podívej se, co uděláš, neboť je rozhodnuto o neštěstí proti našemu pánovi a proti celému jeho domu,+ jelikož je příliš neužitečný muž,*+ [než] aby se s ním [dalo] mluvit.“
18 Abigail+ hned chvatně vzala dvě stě chlebů a dva velké džbány vína+ a pět upravených ovcí+ a pět měr sea* praženého+ zrní a sto koláčů rozinek+ a dvě stě koláčů lisovaných fíků+ a naložila je na osly.
19 Potom řekla svým mladým mužům: „Jděte napřed.+ Pohleďte, přicházím za vámi.“ Svému manželovi Nabalovi však nepověděla nic.
20 A zatímco jela na oslu+ a tajně scházela z hory, tu se stalo, že jí vstříc sestupoval David a jeho muži. Potkala se tedy s nimi.
21 Pokud jde o Davida, ten řekl: „Bylo to k naprostému zklamání, že jsem v pustině střežil všechno, co patří tomu člověku, a ukázalo se, že nechybí jediná věc ze všeho, co mu patří,+ a přesto mi oplácí zlým za dobré.+
22 Kéž tak učiní Bůh Davidovým nepřátelům* a kéž tak k tomu přidá,+ jestliže ze všech, kteří jsou jeho, zanechám do rána kohokoli, kdo močí na stěnu.“*+
23 Když Abigail zahlédla Davida, ihned chvatně sesedla z osla a padla před Davidem na tvář a poklonila se+ k zemi.
24 Potom mu padla k nohám+ a řekla: „Na mně, můj pane, ať je to provinění;+ a dovol, prosím, své otrokyni, aby ti promluvila do uší,+ a naslouchej slovům své otrokyně.
25 Prosím, ať můj pán nezaměřuje své srdce na toho neužitečného+ muže Nabala, neboť jaké je jeho jméno, takový je on. Nabal* je jeho jméno, a bláznivost* je při něm.+ Pokud jde o mne, tvou otrokyni, já jsem neviděla mladé muže mého pána, které jsi poslal.
26 A teď, můj pane, jakože Jehova žije+ a jakože žije tvá duše,+ Jehova tě zadržel,+ aby ses neprovinil krví*+ a aby sis neopatřil záchranu* svou vlastní rukou.+ A nyní ať se tvoji nepřátelé a ti, kdo hledají, jak uškodit mému pánovi, stanou podobnými Nabalovi.+
27 A nyní tento dar požehnání,+ který mému pánovi přinesla tvá služka, ten bude dán mladým mužům, kteří chodí ve stopách mého pána.+
28 Promiň, prosím, přestupek své otrokyně,+ protože Jehova zcela jistě udělá pro mého pána trvalý dům,*+ protože můj pán bojuje Jehovovy války;+ a pokud jde o špatnost, ta se na tobě nenajde po [všechny] tvé dny.*+
29 Když povstane člověk, aby tě pronásledoval a hledal tvou duši, duše mého pána se jistě prokáže být zabalená ve vaku života+ u Jehovy, tvého Boha;+ ale pokud jde o duši tvých nepřátel, tu vymrští jako z jamky praku.+
30 A protože Jehova mému pánu učiní to dobré vůči tobě podle všeho, co mluvil, stane se, že tě jistě pověří jako vůdce nad Izraelem.+
31 A ať se ti to nestane příčinou k zavrávorání* nebo kamenem klopýtání pro srdce mého pána, jak tím, že bys bez příčiny prolil krev,+ tak tím, že by [ruka] mého pána* [sama] přišla k jeho záchraně.+ A Jehova jistě učiní dobře mému pánovi, a vzpomeneš+ si na svou otrokyni.“
32 Na to David řekl Abigail: „Požehnaný buď Jehova, BŮH Izraele,+ který mi tě poslal tohoto dne vstříc!
33 A požehnaná buď tvá rozumnost+ a požehnaná buď ty, která jsi mě dnes zadržela, abych se neprovinil krví+ a abych si neopatřil záchranu svou vlastní rukou.+
34 A na druhé straně, jakože žije Jehova, BŮH Izraele, který mě zdržel, abych ti neuškodil,+ kdybys byla nechvátala, abys mi přišla vstříc,+ jistě by Nabalovi do ranního světla nezůstal vůbec nikdo močící na stěnu.“*+
35 S tím David přijal z její ruky, co mu přivezla, a řekl jí: „Vyjdi v pokoji+ do svého domu. Vidíš, naslouchal jsem tvému hlasu, abych měl ohled na tvou osobu.“+
36 Později vešla Abigail k Nabalovi a ten [právě] konal ve svém domě hostinu jako hostinu krále;+ a Nabalovo srdce se v jeho nitru cítilo dobře, a byl tak opilý,+ jak jen mohl být; a až do ranního světla mu nepověděla nic malého ani velkého.
37 A ráno, když víno z Nabala vyšlo, se stalo, že mu manželka pověděla ty věci. A jeho srdce+ v něm zmrtvělo a on sám jako by zkameněl.
38 Nato uplynulo asi deset dní a potom Jehova Nabala udeřil,+ takže zemřel.
39 A David se doslechl, že Nabal zemřel, a tak řekl: „Požehnaný buď Jehova, který vedl právní při+ mé pohany+ [aby mě osvobodil] z Nabalovy ruky a zdržel svého sluhu od špatnosti,+ a Nabalovu špatnost obrátil Jehova zpět na jeho vlastní hlavu!“+ A David přistoupil k tomu, aby poslal a učinil Abigail nabídku, že si ji vezme za manželku.+
40 Davidovi sluhové tedy přišli k Abigail v Karmelu a promluvili k ní a řekli: „Poslal nás k tobě David, aby si tě vzal za manželku.“
41 Okamžitě vstala a poklonila se tváří k zemi+ a řekla: „Zde je tvá otrokyně jako služka, aby myla nohy sluhů mého pána.“+
42 Pak se Abigail+ chvatně zvedla a rozjela se+ na oslu s pěti svými dívkami, které kráčely za ní;* a provázela* Davidovy posly a pak se stala jeho manželkou.
43 David si také vzal Achinoam+ z Jezreelu;+ a ty ženy se dokonce obě staly jeho manželkami.+
44 Pokud jde o Saula, ten dal svou dceru Mikal,+ Davidovu manželku, Lajišovu synovi Paltimu,+ který byl z Gallimu.+
Poznámky
^ „U jeho domu“, MLXXVg; Sy „v jeho pohřebním místě“.
^ „Paran“, MSyVg; LXX „Maon“.
^ Město v hornatém kraji Judy ležící 12 km na jih od Hebronu; není totožné s horou Karmel. Viz Joz 15:20, 54, 55.
^ „Mému bratrovi“, na základě malé opravy v M; heb. le·chaiʹ, „žijícímu“.
^ Dosl. určitý člen.
^ „Svého pána.“ Heb. ʼadho·navʹ. Viz 20:38 ppč.
^ „Vodu“, MSyVg; LXX „víno“.
^ Dosl. „požehnali našemu pánovi“.
^ Dosl. „synem belijalu (neužitečnosti)“.
^ Sea se rovnalo 7,33 l.
^ „Učiní Davidovi“, LXX. Srovnej 2Sa 12:14 ppč.
^ „Močí na stěnu.“ Heb. idiom označující osobu mužského rodu.
^ Znamená „bláznivý“. Heb. Na·valʹ.
^ „A bláznivost.“ Heb. u·neva·lahʹ.
^ Dosl. „krvemi“ (mn. č.).
^ „Aby sis neopatřil záchranu.“ V heb. je zde sloveso v infinitivu absolutním, nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.
^ Nebo „věrný (pevně založený) dům“.
^ Dosl. „od tvých dnů“, tj. po všechny dny, po které žiješ od svého narození.
^ „Zavrávorání.“ Označuje výčitky svědomí.
^ „Ruka mého pána“, LXX; M „můj pán“.
^ Dosl. „u její nohy“.
^ Nebo „následovala“.
