1. Samuelova 26:1–25
26 Časem přišli do Gibeje+ k Saulovi muži ze Zifu*+ a říkali: „Neskrývá se David* na pahorku Chakila+ obráceném k Ješimonu?“*+
2 A Saul přistoupil k tomu, aby se zvedl+ a sešel do pustiny Zif, a s ním tři tisíce mužů,+ vybraných z Izraele, aby v pustině Zif hledali Davida.
3 A Saul se utábořil na pahorku Chakila, který je naproti Ješimonu, u cesty, zatímco David bydlel v pustině. A uviděl, že Saul přišel do pustiny za ním.
4 David tedy vyslal zvědy,+ aby se dozvěděl, že Saul vskutku přišel.
5 Později David vstal a šel k místu, kde se Saul utábořil, a David uviděl místo, kde si lehl Saul a také velitel jeho vojska Abner,+ syn Nerův; a Saul ležel v ohrazeném táboře,+ a lid tábořil všude kolem něho.
6 Potom David odpověděl a řekl Chetitovi+ Achimelekovi a Joabovu bratru Abišaiovi,+ synu Ceruji:+ „Kdo se mnou sejde k Saulovi do tábora?“ Abišai na to řekl: „Já s tebou sejdu.“+
7 A David se za noci odebral s Abišaiem k lidu; a pohleďme, Saul ležel a spal v ohrazeném táboře s kopím u hlavy zaraženým do země, a všude kolem něho leželi Abner a lid.
8 Tu Abišai řekl Davidovi: „Bůh* ti dnes vydal do ruky tvého nepřítele.+ A teď mě, prosím, nech, ať ho jen jednou přibodnu k zemi kopím, a dvakrát mu to neudělám.“
9 David však řekl Abišaiovi: „Nenič ho, vždyť kdo napřáhl ruku proti Jehovovu pomazanému*+ a zůstal nevinný?“+
10 A David přikročil k tomu, aby řekl: „Jakože Jehova žije,+ Jehova sám mu uštědří ránu;+ nebo přijde jeho den+ a bude muset zemřít, nebo půjde do bitvy+ a jistě bude smeten.+
11 Z Jehovova stanoviska+ je z mé strany nemyslitelné,+ abych napřáhl ruku proti Jehovovu pomazanému+!+ Vezmi teď tedy, prosím, kopí, které má u hlavy, a džbánek na vodu a vydejme se na cestu.“
12 David tudíž vzal kopí a džbánek na vodu z místa u Saulovy hlavy a pak se vydali na cestu; a nikdo neviděl+ ani si nikdo nevšiml ani se nikdo neprobudil, neboť všichni spali, protože na ně padl hluboký spánek+ od Jehovy.
13 Potom David přešel na druhou stranu a postavil se na vrcholku hory v [určité] vzdálenosti. Byl mezi nimi ohromný prostor.
14 A David začal volat na lid a na Abnera, syna Nerova, a říkal: „Neodpovíš, Abnere?“ A Abner+ začal odpovídat a říkat: „Kdo jsi, že voláš na krále?“
15 A David přikročil k tomu, aby řekl Abnerovi: „Což nejsi muž? A kdo v Izraeli je jako ty? Proč jsi tedy nebděl nad svým pánem,* králem? Vždyť vešel jeden z lidu, aby tvého pána, krále, zničil.+
16 To, co jsi udělal, není dobré. Jakože Jehova žije,+ zasluhujete si zemřít,*+ protože jste nebděli+ nad svým pánem, nad Jehovovým pomazaným.+ A teď viz, kde je královo kopí a džbánek na vodu,+ které měl u hlavy.“
17 A Saul začal rozpoznávat Davidův hlas a říkat: „Je to tvůj hlas, můj synu Davide?“+ Na to David řekl: „Je to můj hlas, můj pane, králi.“
18 A dodal: „Pročpak se můj pán honí za svým sluhou,+ vždyť co jsem učinil a jaká špatnost je v mé ruce?+
19 A nyní, prosím, ať můj pán, král, naslouchá slovům svého sluhy: Jestliže tě proti mně podnítil Jehova, dej mu ucítit obilnou oběť.+ Ale jestliže to byli synové člověka,*+ jsou před Jehovou prokleti,+ protože mě dnes vyhnali, abych se necítil přimknut k Jehovovu dědictví,+ a říkají: ‚Jdi, služ jiným bohům!‘+
20 A nyní ať má krev nepadne na zem před Jehovovým obličejem;+ vždyť král Izraele vyšel hledat jedinou blechu,*+ právě jako někdo honí koroptev po horách.“+
21 Saul na to řekl: „Zhřešil jsem.+ Vrať se, můj synu Davide, neboť ti už nezpůsobím škodu vzhledem k tomu, že má duše byla tohoto dne drahocenná+ v tvých očích. Pohleď, jednal jsem pošetile a velice jsem se mýlil.“
22 Potom David odpověděl a řekl: „Tady je královo kopí, a ať sem jeden z mladých mužů přijde a odnese je.
23 A Jehova oplatí každému jeho vlastní spravedlnost a jeho vlastní věrnost,+ jelikož tě dnes Jehova vydal do mé ruky, a nebyl jsem ochoten napřáhnout svou ruku proti Jehovovu pomazanému.+
24 A pohleď, právě jako byla tento den tvá duše velká v mých očích, tak kéž je má duše velká v Jehovových očích,+ aby mě osvobodil ze vší tísně.“+
25 Na to Saul řekl Davidovi: „Kéž jsi požehnaný, můj synu Davide. Nejenže budeš zcela jistě pracovat, ale také zcela jistě vyjdeš jako vítěz.“+ A David přistoupil k tomu, aby odešel; a pokud jde o Saula, ten se vrátil ke svému místu.+
Poznámky
^ Nebo „poušti“.
^ „Neskrývá se David blízko nás“, LXX.
^ Nebo „Zifané“.
^ „Bůh“, MVg; Sy „Tvůj Bůh“; LXX „Jehova“.
^ „Proti ... pomazanému.“ Heb. bim·šiʹach; řec. chri·stonʹ; syr. meši·cheh; lat. chriʹstum.
^ „Svým pánem.“ Heb. ʼadho·nejʹkha, mn. č. k označení vznešenosti. Viz 20:38 ppč.
^ Dosl. „jste syny smrti“.
^ Dosl. „synové (určitý člen) člověka“. Heb. benéʹ ha·ʼa·dhamʹ.
^ „Hledat jedinou blechu“, MSyVg; LXX „hledat mou duši“.
