1. Samuelova 3:1–21
3 Chlapec Samuel zatím celou tu dobu sloužil+ Jehovovi před Elim, a Jehovovo slovo+ se v oněch dnech stalo vzácným;+ nešířilo se žádné vidění.+
2 A toho dne se stalo, že Eli ležel na svém místě, a jeho oči se [už] začaly kalit;+ nebyl schopen vidět.
3 A Boží lampa* ještě nebyla uhašena a Samuel ležel v Jehovově chrámu,+ kde byla Boží truhla.
4 A Jehova přistoupil k tomu, aby Samuela zavolal.* Na to on řekl: „Zde jsem.“+
5 A rozběhl se k Elimu a říkal: „Tady jsem, vždyť jsi mě volal.“ Ale on řekl: „Nevolal jsem. Lehni si zase.“ Šel tedy a lehl si.
6 A Jehova přikročil k tomu, aby zavolal ještě jednou: „Samueli!“+ Na to Samuel vstal a šel k Elimu a řekl: „Tady jsem, vždyť jsi mě přece volal.“ Ale on řekl: „Nevolal jsem, můj synu.+ Lehni si zase.“
7 (Pokud jde o Samuela, ještě Jehovu nepoznal a ještě mu nezačalo být zjevováno Jehovovo slovo.+)
8 Jehova tedy zavolal znovu, potřetí: „Samueli!“ Na to vstal a šel k Elimu a řekl: „Tady jsem, vždyť jsi mě musel volat.“
A Eli začal rozpoznávat, že je to Jehova, kdo chlapce volá.
9 Eli tedy řekl Samuelovi: „Jdi, lehni si, a kdyby tě zavolal, stane se, že musíš říci: ‚Mluv, Jehovo, neboť tvůj sluha naslouchá.‘“ Samuel tedy šel a lehl si na své místo.
10 Pak Jehova přišel a zaujal své postavení a zvolal jako v těch ostatních případech: „Samueli! Samueli!“ Na to Samuel řekl: „Mluv, neboť tvůj sluha naslouchá.“+
11 A Jehova přikročil k tomu, aby řekl Samuelovi: „Pohleď, dělám+ v Izraeli něco, o čem jestliže někdo uslyší, bude mu znít v obou uších.+
12 V ten den provedu Elimu všechno, co jsem řekl o jeho domě, od začátku do konce.+
13 A ty mu povíš,* že soudím jeho dům+ na neurčitý čas za provinění, které znal,+ protože* jeho synové svolávají zlo na Boha,*+ a on je přísně nenapomenul.+
14 A proto jsem domu Eliho přísahal, že provinění domu Eliho nebude dovedeno [ke] zproštění od trestu ani obětí, ani obětním darem na neurčitý čas.“+
15 A Samuel dále ležel až do rána.* Pak otevřel dveře Jehovova domu.+ A Samuel se bál povědět Elimu o tom, [co se] objevilo.+
16 Eli však Samuela zavolal a řekl: „Samueli, můj synu!“ Na to řekl: „Tady jsem.“
17 A on přikročil k tomu, aby řekl: „Jaké slovo k tobě mluvil? Netaj to, prosím, přede mnou.+ Kéž ti tak Bůh učiní a kéž tak k tomu přidá,+ kdybys přede mnou utajil jedno slovo ze všeho slova, které k tobě mluvil.“
18 Samuel mu tedy pověděl všechna slova a nic před ním netajil. Na to řekl: „Je to Jehova. Ať udělá, co je dobré v jeho očích.“+
19 A Samuel dále rostl a sám Jehova se prokazoval být s ním+ a nezpůsobil, že by některé ze všech jeho slov padlo na zem.+
20 A celý Izrael od Danu po Beer-šebu+ si uvědomil, že Samuel je pověřen do postavení proroka pro Jehovu.+
21 A Jehova přistoupil k tomu, aby se znovu objevoval+ v Šilu, protože Jehova se v Šilu zjevoval Samuelovi Jehovovým slovem.+
Poznámky
^ „Boží lampa“, tj. svícen. Viz 3Mo 24:2, 3.
^ „Boha“, původní znění, které však soferim opravili, aby znělo „na sebe“. Jedna z osmnácti oprav. Řec. The·onʹ, „Boha“. Viz dodatek 2B.
^ Podle MSy; na základě malé opravy „z toho důvodu, že věděl, že“; LXX „za křivdy jeho synů, protože“.
^ LXX dodává „a brzo ráno vstal“.
